Anna Andersonová (16. prosince 1896 – 12. února 1984) byla nejznámější z několika žen, které o sobě tvrdily, že jsou ruská velkokněžna Anastázie.[1] Anastázie, nejmladší dcera posledního cara Mikuláše II. a jeho manželky Alexandry, byla zavražděna spolu se svými rodiči a sourozenci 17. července 1918 bolševiky, ale místo jejího pohřbu bylo neznámé až do roku 2007.[2]
V roce 1920 skončila Andersonová po pokusu o sebevraždu v berlínské psychiatrické léčebně. Nejprve odmítla odhalit svou totožnost,[3] pak uvedla jméno Čajkovskij a poté Anderson. V březnu 1922 se poprvé dostalo na veřejnost tvrzení, že Andersonová je ruskou velkokněžnou. Většina členů rodiny velkovévodkyně Anastasie a ti, kteří ji znali – včetně dvorního učitele Pierra Gilliarda – uvedli, že Andersonová je podvodnice, ale jiní lidé jí uvěřili. V roce 1927 soukromé vyšetřování financované Arnoštem Ludvíkem Hesenským zjistilo, že Andersonová je ve skutečnosti Franziska Schanzkowska, polská tovární dělnice trpící duševní chorobou. Po mnoha letech trvajících procesech německé soudy rozhodly, že Andersonová neprokázala, že je Anastázií, ale její tvrzení byla široce medializována.[4]
V letech 1922 až 1968 žila Andersonová v Německu a ve Spojených státech s různými příznivci a v pečovatelských domech a sanatoriích, včetně alespoň jednoho pobytu v psychiatrické léčebně. V roce 1968 emigrovala do Spojených států. Krátce před vypršením platnosti víza se provdala za profesora historie Jacka Manahana, který byl později charakterizován jako „pravděpodobně nejoblíbenější excentrik Charlottesville“.[5] Tím získala úřední jméno Anastasia Manahanová. Po její smrti v roce 1984 bylo tělo zpopelněno a popel byl pohřben na hřbitově na zámku Seeon v Německu.
Po pádu komunismu v Sovětském svazu byla nalezena těla cara, carevny a všech pěti jejich dětí. Několik laboratoří v různých zemích potvrdilo jejich identitu pomocí testů DNA.[2] Testy DNA na prameni Andersonových vlasů a dochovaných lékařských vzorcích její tkáně ukázaly, že její DNA neodpovídá DNA ostatků ani DNA žijících příbuzných Romanovců.[6] Místo toho se její mitochondriální DNA shodovala s DNA Karla Mauchera, prasynovce Franzisky Schanzkowské.[7] Většina vědců, historiků a novinářů, kteří se případem zabývali, tak má za to, že Andersonová a Schanzkowska byla stejná osoba.[8]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Anna Anderson na anglické Wikipedii.
- ↑ Coble et al.; Godl (1998)
- ↑ a b Coble et al.; Rogaev et al.
- ↑ Klier and Mingay, p. 93; Berlin Police report, quoted by Krug von Nidda in I, Anastasia, p. 89
- ↑ Klier and Mingay, p. 109; Kurth, Anastasia, pp. 10, 53
- ↑ Tucker
- ↑ Stoneking et al.; Van der Kiste and Hall, p. 174
- ↑ Stoneking et al.
- ↑ Coble et al.; Gutterman; Massie, p. 249; Sieff; Sykes, p. 75
- I, Anastasia: An autobiography with notes by Roland Krug von Nidda translated from the German by Oliver Coburn. London: Michael Joseph, 1958. Je zde použita šablona
{{Citation}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
- CLARKE, William. Romanoff Gold: The Lost Fortune of the Tsars. Stroud: Sutton Publishing, 2007. ISBN 978-0-7509-4499-1. Je zde použita šablona
{{Citation}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
- COBLE, Michael D; LOREILLE, Odile M; WADHAMS, Mark J; EDSON, Suni M; MAYNARD, Kerry; MEYER, Carna E; NIEDERSTÄTTER, Harald. Mystery Solved: The Identification of the Two Missing Romanov Children Using DNA Analysis. PLoS ONE. 11 March 2009, s. e4838. DOI 10.1371/journal.pone.0004838. PMID 19277206. Bibcode 2009PLoSO...4.4838C. Je zde použita šablona
{{Citation}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
- Gill, Peter; Ivanov, Pavel L., Kimpton, Colin, Piercy, Romelle; Benson, Nicola; Tully, Gillian; Evett, Ian; Hagelberg, Erika; Sullivan, Kevin. Identification of the remains of the Romanov family by DNA analysis. Nature Genetics. February 1994, s. 130–135. DOI 10.1038/ng0294-130. PMID 8162066. S2CID 33557869. Je zde použita šablona
{{Citation}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
- GODL, John. Anastasia: The Unmasking of Anna Anderson. The European Royal History Journal. Oakland: Arturo Beeche, August 1998, s. 3–8. Je zde použita šablona
{{Citation}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
- Godl, John. Remembering Anna Anderson. Boise, Idaho: Archimandrite Nektarios Serfes, 25 March 2000a. Dostupné v archivu pořízeném dne 25 March 2009. Je zde použita šablona
{{Citation}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
- Godl, John. Remembering Anna Anderson: Part II. Boise, Idaho: Father Nektarios Serfes, 26 March 2000b. Dostupné v archivu pořízeném dne 13 November 2010. Je zde použita šablona
{{Citation}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
- Gutterman, Steve. Bones turn up in hunt for last czar's son. [s.l.]: Associated Press, 23 August 2007. Dostupné online. Je zde použita šablona
{{Citation}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
- HALL, Coryne. Little Mother of Russia: A Biography of Empress Marie Feodorovna. London: Shepheard-Walwyn, 1999. ISBN 0-85683-177-8. Je zde použita šablona
{{Citation}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
- KING, Greg; WILSON, Penny. The Resurrection of the Romanovs. Hoboken: John Wiley & Sons, 2011. ISBN 978-0-470-44498-6. Je zde použita šablona
{{Citation}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
- KLIER, John; MINGAY, HELEN. The Quest for Anastasia. London: Smith Gryphon, 1995. ISBN 1-85685-085-4. Je zde použita šablona
{{Citation}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
- KURTH, Peter. Anastasia: The Life of Anna Anderson. London: Jonathan Cape, 1983. ISBN 0-224-02951-7. Je zde použita šablona
{{Citation}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
- KURTH, Peter. Tsar. Toronto: Little, Brown, 1995. ISBN 0-316-50787-3. Je zde použita šablona
{{Citation}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
- LOVELL, James Blair. Anastasia: The Lost Princess. London: Robson Books, 1991. ISBN 0-86051-807-8. Je zde použita šablona
{{Citation}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
- MASSIE, Robert K. The Romanovs: The Final Chapter. London: Random House, 1995. ISBN 0-09-960121-4. Je zde použita šablona
{{Citation}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
- ROGAEV, Evgeny I; GRIGORENKO, Anastasia P; MOLIAKA, Yuri K; FASKHUTDINOVA, Gulnaz; GOLTSOV, Andrey; LAHTI, Arlene; HILDEBRANDT, Curtis. Genomic identification in the historical case of the Nicholas II royal family. Proceedings of the National Academy of Sciences. 31 March 2009, s. 5258–5263. DOI 10.1073/pnas.0811190106. PMID 19251637. Bibcode 2009PNAS..106.5258R. Je zde použita šablona
{{Citation}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
- Sieff, Martin. Romanov mystery finally solved. [s.l.]: United Press International, 1 May 2008. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 24 June 2009. Je zde použita šablona
{{Citation}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
- STONEKING, Mark; MELTON, Terry; NOTT, Julian; BARRITT, Suzanne; ROBY, Rhonda; HOLLAND, Mitchell; WEEDN, Victor. Establishing the identity of Anna Anderson Manahan. Nature Genetics. 9 January 1995, s. 9–10. DOI 10.1038/ng0195-9. PMID 7704032. S2CID 11286402. Je zde použita šablona
{{Citation}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
- SYKES, Bryan. The Seven Daughters of Eve. New York: Norton, 2001. ISBN 0-393-02018-5. Je zde použita šablona
{{Citation}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
- Tucker, William O. Jr. Jack & Anna: Remembering the czar of Charlottesville eccentrics. The Hook. Charlottesville, Virginia: Better Publications LLC, 5 July 2007. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 25 February 2014. Je zde použita šablona
{{Citation}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
- VAN DER KISTE, John; HALL, CORYNE. Once A Grand Duchess: Xenia, Sister of Nicholas II. Phoenix Mill: Sutton Publishing, 2002. ISBN 0-7509-2749-6. Je zde použita šablona
{{Citation}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
- WELCH, Frances. A Romanov Fantasy: Life at the Court of Anna Anderson. New York: W.W. Norton & Co, 2007. Dostupné online. ISBN 978-0-393-06577-0. Je zde použita šablona
{{Citation}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.