Annopol

Annopol
Dřevěný kostel sv. Jáchyma a Anny
Dřevěný kostel sv. Jáchyma a Anny
Annopol – znak
znak
Annopol – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice50°53′8″ s. š., 21°51′28″ v. d.
Časové pásmoSEČ/SELČ
StátPolskoPolsko Polsko
VojvodstvíLublinské
OkresKraśnik
GminaAnnopol
Annopol
Annopol
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha7,75 km²
Počet obyvatel2 488 (2019)
Hustota zalidnění321 obyv./km²
Správa
StatusMěsto
StarostaMiroslav Gazda
Vznik16./17. století
Oficiální webwww.annopol.info
Telefonní předvolba(+48) 15
PSČ23-235
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Annopol je město a sídlo stejnojmenné gminy ve východním Polsku v okrese Kraśnik v Lublinském vojvodství. Západně od města protéká řeka Visla. Žije zde přibližně 2 600 obyvatel.

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Město se vyvinulo z vesnice Rachów, kterou v 16. a 17. století vlastnily šlechtické rodiny Rachowski, Czyżowski, Morsztyn a od poloviny 18. století rodina Tymińskich[1]. V následujících stoletích byl na Visle založen říční přístav. Majitelé této skutečnosti využili a z vesnice se postupem času stalo město.

V roce 1761 obdržela obec městská práva od polského krále Augusta III. Vlastník obce Rachów, Antoni Jabłonowski, pojmenoval město po své zesnulé manželce Anně. Tak vzniklo označení Anno (pro Annu) a pol z řeckého polis jako město. Tím se i do znaku dostala svatá Anna. Při třetím dělení Polska v roce 1795 připadlo město Rakousku, od roku 1815 bylo součástí Kongresovky. V roce 1869 obec ztratila svá městská práva[2]. V roce 1914 jednotky polských legií a krakovské jednotky 12. pěší divize rakouské armády překročily u Annopolu Vislu a 23. srpna 1914 se u města utkaly s Rusy. Obsáhlý popis bitev u Annopolu spolu s mapou byly obsaženy ve vzpomínkách generála Tadeusze Rozwadowského, který velel rakouskému dělostřelectvu.

V roce 1939 se zde začalo s těžbou fosforitu a v roce 1970 byl otevřen druhý důl. Od 1. ledna 1996 má Annopol opět statut města.

Historie Židů v Annopolu

[editovat | editovat zdroj]

V 17. a 18. století se ve městě začali postupně usazovat Židé, i když nejstarší doklady potvrzující jejich přítomnost ve městě pocházejí až z 18. století. V roce 1764 zde žilo 136 Židů a v roce 1787 106, což tvořilo 44 % z celkového počtu obyvatel města. Postupem času židovská populace přibývala - v roce 1897 žilo v Annopolu 575 Židů a v roce 1921 - 1 251, což tvořilo 72,9 % z celkového počtu obyvatel. Annopolští Židé se zabývali především obchodem s obilím a dobytkem, propinací lihu, pronajímáním hostinců, solných skladů a sadů, dále řemesly a lichvou.

Po vypuknutí druhé světové války přišlo do Annopolu mnoho židovských uprchlíků z jiných částí Polska, včetně těch z Kalisze a Lodže. V květnu 1942 bylo v Annopolu asi 2000 Židů. Němci následně zřídili dva pracovní tábory pro Židy v Rachově a Janiszówě a na jaře 1940 zřídili též ghetto. 15. října 1943 začali okupanti ghetto likvidovat. Po počáteční selekci byli zdraví a silní lidé posláni do pracovních táborů v Janiszówě a Gościradowě. Staří a nemohoucí lidé byli na místě zavražděni. Zbytek židovského obyvatelstva byl poslán do ghetta v Kraśniku a poté do tábora v Bełżci , kde byli zavražděni. [3]

Židé v Annopolu měli dvě synagogy - starou a novou a dva hřbitovy - starý a nový. [4][5]

Doprava

[editovat | editovat zdroj]
Most přes Vislu

Město leží na hlavním silničním tahu I/74 spojující města Krasnik a Kielce. S tímto tahem se v Annopolu kříží silnice II/824 (na město Josefov nad Vislou) a II/854 (na sousední město Stalowa Wola). Mimo tyto silnice se v okolí města nachází několik desítek silnic menších tříd propojující sousední lokality.

Do města není zavedena železnice, v provozu je zde autobusové nádraží. Autobusy je možné dostat se do Krasniku, Krakowa, či Lublinu. Přes Annopol jsou vedeny také dvě turistické značené stezky dálkového významu (značeny modře a červeně).

Samospráva

[editovat | editovat zdroj]

Vedle města Annopol existuje v rámci gminy rovněž starostenství v těchto vsích:

Borów, Dąbrowa, Grabówka, Janiszów, Kosin, Miłoszówka, Natalin, Nowy Rachów, Opoka Duża, Popów, Rachów, Stary Rachów, Sucha Wólka, Świeciechów Duży, Świeciechów Poduchowny, Wymysłów a Zabełcze.

Interiér dřevěného kostel sv. Jáchyma a Anny

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Dřevěný farní kostel sv. Jáchyma a Anny z roku 1740
  • Kostel z let 1936–1938
  • Židovský hřbitov
  • Krajinářský park - z přelomu 19. a 20. století
  • Kaple v Radomské ulici
  • Lihovar - postaven 1909, kolem roku 1920 přistaven mlýn
  • Zděný kostel podle návrhu Stanisława Fertnera – 1936–1938

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Annopol na německé Wikipedii a Annopol na polské Wikipedii.

  1. ↑ SŁOWNIK HISTORYCZNO-GEOGRAFICZNY WOJEWÓDZTWA POZNAŃSKIEGO W ŚREDNIOWIECZU, CZĘŚĆ VI Zeszyt 1 WSCHOWA – ZAJEZIERNY MŁYN. dx.doi.org. 2021-12-01. Dostupné online [cit. 2023-03-26]. DOI 10.56091/shgw1. 
  2. ↑ BĘBENIEC, Daria. Postanowienie Europejskiego Trybunału Praw Człowieka z dnia 9 listopada 2021 r., Hermina Geertruida de Wilde v. Netherlands, skarga nr 9476/19. Studia z Prawa Wyznaniowego. 2022-12-22, roč. 25. Dostupné online [cit. 2023-03-26]. ISSN 2544-3003. DOI 10.31743/spw.13916. 
  3. ↑ The Encyclopedia of Jewish life before and during the Holocaust. Choice Reviews Online. 2001-12-01, roč. 39, čís. 04, s. 39–1943-39-1943. Dostupné online [cit. 2023-03-26]. ISSN 0009-4978. DOI 10.5860/choice.39-1943. 
  4. ↑ Żydowski Instytut Historyczny  Edukacja. web.archive.org [online]. 2010-12-27 [cit. 2023-03-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-12-27. 
  5. ↑ Cmentarz żydowski w Annopolu. cmentarze-zydowskie.pl [online]. [cit. 2023-03-26]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.