Anthony Asquith | |
---|---|
Narození | 9. listopadu 1902 Londýn |
Úmrtí | 20. února 1968 (ve věku 65 let) nebo 21. února 1968 (ve věku 65 let) Londýn |
Příčina úmrtí | lymfom |
Alma mater | Balliolova kolej Winchester College Summer Fields School |
Povolání | filmový režisér, scenárista, herec a režisér |
Rodiče | Herbert Henry Asquith a Margot Asquith |
Příbuzní | Herbert Asquith, Raymond Asquith, Arthur Asquith, Cyril Asquith, Violet Bonham Carter a Elizabeth Bibesco (sourozenci) |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Anthony William Lowell Asquith (9. listopadu 1902 Londýn – 20. února 1968 Londýn) byl britský filmový režisér. Jeho otcem byl premiér Spojeného království Herbert Henry Asquith.[1]
Absolvoval Winchester College a oxfordskou Balliolovu kolej. Byl zakládajícím členem londýnského klubu The Film Society, kde se scházeli přední intelektuálové té doby, v roce 1926 pobýval v Americe u United Artists. Režírovat začal ještě v němém filmu – roku 1928 natočil podle vlastního scénáře svůj první snímek Vražda ve filmovém ateliéru. Je autorem více než třiceti celovečerních filmů, vynikl v kultivovaných přepisech známých literárních děl a ve třicátých letech byl pro svou popularitu srovnáván s Alfredem Hitchcockem.[2]
V roce 1938 zfilmoval Pygmalion George Bernarda Shawa. Za druhé světové války vytvořil propagandistické filmy Příběh jedné z nich a Cesta ke hvězdám. V roce 1951 natočil psychologické drama ze školního prostředí Profesor odchází a o rok později film Jak je důležité míti Filipa podle hry Oscara Wildea. Scénáře k jeho filmům psal spisovatel Terence Rattigan, hráli v nich Laurence Olivier, Michael Redgrave, Rex Harrison nebo Elizabeth Taylorová. Rozloučil se v roce 1965 povídkovým filmem Žlutý Rolls-Royce. Od roku 1937 do své smrti byl předsedou Asociace filmových a televizních techniků.
Podle svědectví současníků byl Anthony Asquith homosexuál.[3] Závěr jeho filmařské kariéry byl poznamenán závislostí na alkoholu, nastupující generace ovlivněná francouzskou novou vlnou navíc Asquithovo dílo zavrhla jako konzervativní a akademické.