Antoine d'Agata

Antoine D'Agata
Narození19. listopadu 1961 (63 let)
Marseille
Povolánífotograf, filmový režisér a scenárista
Oceněnírytíř Řádu umění a literatury (2022)
Prix Niépce
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Antoine d'Agata (* 19. listopadu 1961, Marseille) je francouzský fotograf a režisér. Jeho práce se zabývá tématy, která jsou často považována za tabu, jako je závislost, sex, obsese, prostituce či absence morálky.[1] D'Agata je řádným členem umělecké skupiny Magnum Photos. V roce 2001 získal Niépceovu cenu pro mladé fotografy.[2]

Život a práce

[editovat | editovat zdroj]

D'Agata se narodil v Marseille v roce 1961. V roce 1983 opustil Francii, a začal cestovat. V roce 1990 studoval fotografii v Mezinárodním fotografickém centru v New Yorku pod vedením Larryho Clarka a Nan Goldinové.[3]

D'Agatova práce se zabývá závislostí, sexem, osobními posedlostmi, temnotou, prostitucí a dalšími tématy, které jsou obecně považovány za tabu.[1] Často používá své vlastní životní zkušenosti jako výchozí materiál. „Moje intimita je tolik spjata s mou prací a moje práce tolik závisí na mých intimních zkušenostech z celého světa. Všechno se prolíná.“[4]

D'Agata je řádným členem Magnum Photos od roku 2008. Vydal více než tucet knih a natočil tři filmy.

V roce 2009 uvedli Tommaso Lusena a Giuseppe Schillaci dokumentární film o d'Agatovi s názvem The Cambodian Room: Situations with Antoine d'Agata.

Publikace

[editovat | editovat zdroj]

Publikace od d'Agata

[editovat | editovat zdroj]
  • Mala Noche. France: En Vue, 1998.
  • De Mala Muerte. Paris: Le Point du jour (Cherbourg-en-Cotentin), 1998.
  • Hometown. Paris: Le Point du Jour Editeur, 2001.
  • Antoine d'Agata. Spain: Centro de Estudios Fotograficos, 2001.
  • Insomnia. Marseille: Images en Manoeuvre, 2003.
  • Vortex. France: Atlantica, 2003.
  • La Ville sans Nom. Paris: Le Point du Jour Editeur, 2004.
  • Stigma. Marseille : Images en Manoeuvre, 2004. ISBN 9782849950098. Text: Philippe Azoury.
  • Manifeste. Cherbourg-Octeville (Manche): Le Point du Jour Editeur, 2005. ISBN 9782912132482.
  • Psychogéographie. Paris: Le Point du Jour Editeur, 2005. ISBN 9782912132437. Texty: d'Agata a Bruno Le Dantec.
  • Ice. Images En Manœuvres, 2011. ISBN 9782849952054.
  • Position(s). Avarie, 2012, ISBN 9782954197401.
  • Anticorps. Madrid: Xavier Barral; Paris: Le Bal, 2013. ISBN 9782365110037. Catalogue for retrospective exhibition at Le Bal in Paris. Text francouzsky.
  • Antibodies. Munich: Prestel, 2014. ISBN 9783791349572. Text: d'Agata, anglicky.
  • Fukushima. Tokyo: Super Labo, 2015. Text in English and Japanese. Edition of 500 copies.
  • AiTHO. Roquevaire, France: Andre Frere, 2015. Text francouzsky. Vydání 300 kopií.
  • Index. Roquevaire, France: Andre Frere, 2015. ISBN 979-10-92265-25-5.
  • Lilith. 64P series. Madrid: La Fábrica, 2017. ISBN 9788417048044. Text anglicky a španělsky.
  • Self-Portraits: 1987–2017. Tokyo: Super Labo, 2017. Vydání 1000 kopií.

Publikace s více autory

[editovat | editovat zdroj]
  • Aïda Mady Diallo. Les Carnets de la Creation series. Montreuil, Paris: l'Oeil, 2003. ISBN 978-2912415493. Krátký příběh: Aïda Mady Diallo, fotografie: d'Agata. Francouzsky.

Publikace s příspěvky od d'Agata

[editovat | editovat zdroj]

Filmy

[editovat | editovat zdroj]
  • Le Ventre du Monde = The World's Belly (2004)
  • El Cielo del Muerto (2005) - dokumentární film
  • Aka Ana (2008)
  • Atlas (2012)

Výstavy

[editovat | editovat zdroj]
  • 1001 Nuits, Paříž, 2004.
  • Antoine D'Agata: Anticorps, Fotomuseum Den Haag, 2012;[5] Le Bal, Paříž, 2013;[6][7][8] Spazio Forma, Milán, 2013;[9] a Atsukobarouh, Tokyo, 2015.[10]

Ocenění

[editovat | editovat zdroj]
  • 1999: Marty Forscher Fellowship Fund (MFFF), Parsons School of Design, New York City
  • 1999: Bourse Villa Médicis, Hors les Murs (Outside the Walls), Paříž
  • 1999: First Prize, Festival des Jeunes Créateurs, Paříž
  • 2001: Prix Niépce, Association Gens d'images, Paříž
  • 2004: Overseas Photographer Prize, Higashikawa Prize, Japonsko[11]
  • 2013: Rencontres d'Arles Author's Book Award, Arles, Francie, za cyklus Anticorps (2013)[12]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Antoine d'Agata na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b Fear, Desire, Drugs and, Fucking. Photographer Antoine D'Agata Lives a Life Less Ordinary By Alex Sturrock, Antoine D'Agata [online]. [cit. 2011-11-22]. Dostupné online. 
  2. ↑ Antoine D'Agata [online]. [cit. 2012-01-08]. Dostupné online. 
  3. ↑ Antoine d'Agata interviewed by Arja Hyytiainen [online]. [cit. 2011-11-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-05-26. 
  4. ↑ MATTHEWS, Katherine Oktober. Interview with Antoine d'Agata [online]. September 14, 2012. Dostupné online. 
  5. ↑ HAAG, Gemeentemuseum Den. Antoine d'Agata [online]. 19 December 2013 [cit. 2017-11-15]. Dostupné online. 
  6. ↑ LE BAL - Independent venue focusing on the image-as-document in all its forms – photography, video, film and the new media. [online]. [cit. 2017-11-15]. Dostupné online. 
  7. ↑ Antoine d'Agata, 'Anticorps' [online]. [cit. 2017-11-15]. Dostupné online. 
  8. ↑ Welcome to Paris Photo global fine arts photography agenda - Paris Photo Agenda [online]. [cit. 2017-11-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  9. ↑ Anticorpi di Antoine d’Agata – fino a Domenica 1 settembre 2013 - Fondazione Forma per la fotografia [online]. [cit. 2017-11-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-09-01. 
  10. ↑ アントワーヌ・ダガタ 「抗体」 - Schedule - スケジュール - アツコバルー ATSUKOBAROUH arts drinks talk [online]. [cit. 2017-11-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-09-01. 
  11. ↑ List of prizewinners, 1985–2009 [online]. [cit. 2017-11-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 14 April 2015. (japonsky) 
  12. ↑ O'HAGAN, Sean. Lost and found: Discovery award winners at Recontres d'Arles 2013. The Guardian. 8 July 2013. Dostupné online [cit. 25 October 2015]. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]