Antonín Švehla
Antonín Švehla (15. dubna 1873 Hostivař[1] – 12. prosince 1933 Praha[2]) byl československý politik, předseda tří československých vlád, předseda agrární strany a hostivařský statkář.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se ve vsi Hostivař (dnes součást hlavního města Prahy) v selské rodině. Vyučil se pekařem.[3] V roce 1900 převzal po smrti svého otce rodinné hospodářství.[3] Politicky se začal angažovat v devadesátých letech 19. století. Od roku 1902 byl místopředsedou Sdružení českých zemědělců a v roce 1906 spoluzakládal časopis Venkov. V letech 1908 až 1913 působil jako poslanec českého zemského sněmu. Od roku 1909 byl v Agrární straně předsedou výkonného výboru. Za 1. světové války byl jedním z vůdčích představitelů domácího odboje. Účastnil se činnosti Českého svazu, od roku 1917 byl v popředí Maffie a od července 1918 stál v čele Národního výboru.
Dne 28. října 1918 se podílel na vyhlášení samostatného státu a stal se tak jedním z pěti mužů 28. října.[3] Od roku 1918 byl poslancem Národního shromáždění, v letech 1918 až 1920 byl ministrem vnitra a výrazně se podílel na vzniku a podobě československé ústavy schválené roku 1920[3]. V roce 1919 se stal předsedou Agrární strany a snažil se, aby její politika byla přijatelnou jak pro velkostatkáře, tak pro drobné zemědělce. Švehla se také podílel na vytvoření a následném fungování tzv. Pětky, mimoústavního orgánu koordinujícího činnost hlavních českých tzv. státotvorných politických stran. Od roku 1922 byl předsedou celkem tří československých vlád, a to v obdobích 7. října 1922 – 9. prosince 1925 (1. Švehlova vláda), 9. prosince 1925 – 18. března 1926 (2. Švehlova vláda) a 12. října 1926 – 1. února 1929 (tzv. Panská koalice). Po jmenování první vlády se s prezidentem setkával dvakrát týdně; v dalších letech, na Masarykovo přání, vždy o nedělích a pobyty prezidenta v Hostivaři trvaly zpravidla několik hodin.[4] Roku 1927 odmítl kandidovat na funkci prezidenta a podpořil kandidaturu Tomáše Garrigue Masaryka. V roce 1929 se z důvodu svého zdravotního stavu, s nímž měl dlouhodobé komplikace, stáhl z aktivního politického života. Přesto však nadále zůstal předsedou Agrární strany až do své smrti v roce 1933. Poté byla předsednická funkce obnovena až v roce 1935, kdy byl do čela republikánů postaven Rudolf Beran. Ve své poslední vůli odmítl státní pohřeb, a byl proto pochován tradičním selským pohřbem prostého sedláka. Pohřben je na hostivařském hřbitově.
Švehla byl znám jako schopný politik a mistr kompromisu. Na rozdíl od většiny významných politiků své doby neměl akademické vzdělání, své znalosti získal samostudiem a vynikal v řešení praktických politických otázek. Podle vzpomínek Josefa Charváta se po jeho smrti našly v jeho psacím stole peníze za celou dobu jeho úřadování ve funkci předsedy vlády, neboť Švehla, kterého peníze nikdy nezajímaly (živil ho statek, obhospodařovaný jeho manželkou a dcerou), vždy strčil výplatu do šuplíku a hned nato na ni zapomněl.
Byl ženat s Bohumilou, roz. Čečelskou.
Připomínky a ocenění
[editovat | editovat zdroj]První pomník Antonínu Švehlovi v Československé republice byl odhalen 14. července 1929 v Dlouhé Loučce u Uničova na Olomoucku. Na kopci Panák nedaleko Ždánic u Kouřimi je monumentální památník,[5] který byl v roce 1936 vybudován jakožto památník Antonína Švehly. Krátce po obsazení republiky německými fašisty však Švehlova bronzová socha zmizela a po roce 1945 byl památník několikrát přejmenován až na nynější název Památník obětem nacismu a padlým bojovníkům za svobodu 1938 – 1945.
Zahrada dijonského kampusu francouzské vysoké školy Sciences Po nese od roku 2005 název „Zahrada agrárníků Antonína Švehly (1873-1933)“.
K příležitosti 100 let od založení Československé republiky mu byl dne 28. října 2018 propůjčen Řád bílého lva in memoriam.
- V jeho rodišti v Praze-Hostivaři jsou umístěny dvě plastiky: busta na křižovatce Švehlovy a Pražské ulice a lavička v Kozinově ulici u lávky přes Botič.[6]
- Pamětní deska a pomník Antonína Švehly v Havlíčkově Brodě[7]
- Pomník Antonína Švehly v Dragounské ulici v Klatovech[8]
-
Pomník Antonína Švehly v Praze -
Pomník Antonína Švehly v Říčanech -
-
Před urnou vzpomínáme -
Památník původně věnovaný Antonínu Švehlovi (Ždánice u Kouřimi).
.jpg)
.jpg)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ Národní listy (Národ), 13.12.1933, s.1
- ↑ a b c d PACNER, Karel. Osudové okamžiky Československa. Praha: Nakladatelství BRÁNA, 2012. 720 s. ISBN 978-80-7243-597-5. S. 128.
- ↑ PRECLÍK, Vratislav: „Prezident Masaryk a první Švehlova vláda“, in Čas: časopis Masarykova demokratického hnutí, červenec – září 2022, roč. XXX., čís. 139. ISSN 1210-1648, str. 11–17
- ↑ Švehla ve Žďánicích - Horydoly.cz
- ↑ Švehlova lavička? Všechno špatně - Desitka.cz
- ↑ Pamětní místa na komunistický režim [online]. Ústav pro soudobé dějiny AV ČR [cit. 2022-01-10]. Dostupné online.
- ↑ Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2023-02-18]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- KOSATÍK, Pavel. Čeští demokraté : 50 nejvýznamnějších osobností veřejného života. Praha: Mladá fronta, 2010. 280 s. ISBN 978-80-204-2307-8.
- MILLER, Daniel E. Antonín Švehla : mistr politických kompromisů. Praha: Argo, 2001. 360 s. ISBN 80-7203-366-2.
- PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, ISBN 978-80-87173-47-3, str. 11, 85, 131
- VONDRA, Roman. Antonín Švehla: (1873–1933). Historický obzor, 2009, 20(9/10), s. 229–233. ISSN 1210-6097.
- Marie Zdeňková, Antonín Švehla a Hostivař, Praha 2003
- Josef Hanzal, Antonín Švehla, Jinočany 1993
- Vladimír V. Dostál, Antonín Švehla : Profil československého státníka, New York 1989; 2. (nezměněné) vydání Praha 1990
- Otakar Frankenberger, Antonín Švehla v dějinách Českoslovanské strany agrární 9, Praha 1931
- Hovory s Antonínem Švehlou (a o něm), Praha 2001
- K úloze a významu agrárního hnutí v českých a československých dějinách, Praha 2001
- Na památku Antonína Švehly, Říčany 1990
- Z protokolů schůzí 9. československé vlády (3. Švehlovy) 12.10.1926 – 1.2.1929, Praha 1995
- Selské listy, ročník 47, v Olomouci dne 17. července 1929, číslo 56
Biografická díla
[editovat | editovat zdroj]Výkonný výbor republikánské strany v exilu, již roku 1989 vydal v New Yorku knihu Vladimíra Dostála Antonín Švehla (vydalo též Státní zemědělské nakladatelství Praha 1990), následovaly knihy Antonín Švehla. Stati a projevy z let 1919–1928 (Knihovna nadace Antonína Švehly, Praha, b. d.), stručná studie Josefa Hanzala Antonín Švehla. K 120. výročí narození a 60. výročí úmrtí (Panorama, Praha 1993), Hovory s Antonínem Švehlou (a o něm) (Votobia, Praha 2001) a pohled zpoza oceánu Daniela E. Millera Antonín Švehla – mistr politických kompromisů (Argo, Praha 2001). Za připomenutí stojí i časopisecká studie Pavla Kosatíka Budovatel státu Antonín Švehla (1873–1933) (Týden, 2004, č. 25) a monografie, které o Švehlovi pojednávají a přinášejí nové pohledy: Vladimír V. Dostál Agrární strana. Její rozmach a zánik (Atlantis, Brno 1998), David Hanák České konzervativní myšlení (1789–1989) (ARX, Brno 2007), Marie Zdeňková Antonín Švehla a Hostivař (Milpo, Praha 2008) a Eva Broklová, Josef Tomeš, Michal Pehr Agrárníci, národní demokraté a lidovci ve druhém poločase první Československé republiky (Masarykův ústav, Praha 2008). Evě Broklové vyšla v roce 2017 kniha Antonín Švehla. Tvůrce politického systému (Academia, Praha 2017, ISBN 978-80-200-2711-5). Marie Zdeňková s Lukášem Berným publikovali encyklopedii Švehlových pomníků v roce 2018 pod titulem Ze srdce a kamene.
Související články
[editovat | editovat zdroj]- První vláda Antonína Švehly
- Druhá vláda Antonína Švehly
- Třetí vláda Antonína Švehly
- Švehlovy lípy
- Švehlova kolej
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Antonín Švehla na Wikimedia Commons 
Osoba Antonín Švehla ve Wikicitátech- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Antonín Švehla
- Životopis Antonína Švehly na stránkách Společnosti Antonína Švehly Archivováno 16. 7. 2007 na Wayback Machine.
- Životopis Antonína Švehly na Totalita.cz
- 75. výročí úmrtí nejznámějšího sedláka z Hostivaře Archivováno 15. 7. 2009 na Wayback Machine.
