August Brömse | |
---|---|
August Brömse portrét maloval Franz Thiele | |
Narození | 2. září 1873 Františkovy Lázně Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 7. listopadu 1925 (ve věku 52 let) Praha Československo |
Příčina úmrtí | tuberkulóza |
Povolání | malíř, vysokoškolský učitel, výtvarník, grafik, ilustrátor a učitel |
Rodiče | Karl Johann Brömse |
Manžel(ka) | Else Brömse-Schünemannová |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
August Brömse (2. září 1873 Františkovy Lázně[1] – 7. listopadu 1925 Praha[2]) byl německý výtvarník, žijící převážně v Čechách.
August Brömse pocházel z rodiny meklenburského malíře pokojů a dekoratéra, který přišel do Františkových Lázní z Rostocku a oženil se s chebskou rodačkou. Obecnou školu absolvoval ve Františkových lázních a pak se v letech 1888-1890 učil u svého otce. V letech 1892-1898 studoval malířství a grafiku na Pruské královské akademii výtvarných umění v Berlíně (prof. Skarbina, Woldemar Friedrich, ateliér historické malby prof. Ludwig Böckelmann). V roce 1902 představil v Berlíně svůj zásadní odklon od školního akademismu a historismu, když vydal cyklus 14 rytin Der Tod und das Mädchen (Smrt a dívka) ve stylu secesního symbolismu. Získal za něj zlatou medaili Akademie krásných umění v Paříži. Zakoupila jej do svých sbírek mj. Moderní galerie v Praze. V letech 1905-1906 bydlel opět ve Františkových Lázních a jezdil se vzdělávat do Chebu, do ateliéru sochaře Karla Wilferta v Nádražní ulici. Později v Chebu vyzdobil svou dekorativní malbou stěnu budovy Obchodní a živnostenské komory[3]. V listopadu roku 1906 se přestěhoval do Prahy. V roce 1910 se oženil s Elsou Schünemannovou, s níž měl syna Julia (*1912).[4]
Jeho výtvarná tvorba je ovlivněna symbolismem, expresionismem a secesí. Spolu s Emilem Orlíkem, Richardem Teschnerem a Karlem Wilfertem mladším byl členem Metznerbundu - „Svazu německých umělců v Čechách“. Roku 1910 byl jmenován profesorem na Akademii výtvarných umění v Praze, kde vedl až do roku 1925ateliér grafiky, v němž ho v době onemocnění zastupoval asistent František Thiele. K jeho žákům patřili například František Podešva, Lev Šimák Emil Wänke, Mikuláš Galanda nebo Helena Bochořáková.[5] Po vzniku Československa se v roce 1920 stal čestným předsedou německého uměleckého spolku „Die Pilger“ (Poutníci) v Praze.
Zemřel v roce 1925 na tuberkulózu.