Augusta Marie Luisa Bavorská
| Augusta Marie Luisa Bavorská | |
|---|---|
| rakouská arcivévodkyně | |
 Augusta Marie Luisa Bavorská, 1896 | |
| Úplné jméno | Augusta Marie Luisa |
| Narození | 28. dubna 1877 Mnichov, Bavorsko, Německé císařství |
| Úmrtí | 25. června 1964 (87 let) Řezno, Bavorsko, Západní Německo |
| Pohřbena | Hrobka palatinů v Budapešti |
| Sňatek | 15. listopadu 1893 |
| Manžel | Josef August Rakouský |
| Potomci | Josef František Habsbursko-Lotrinský Gisela Augusta Rakouská Žofie Klementina Augusta Rakouská Ladislav Luitpold Rakouský Matyáš Josef Rakouský Magdalena Marie Rakouská |
| Rod | Wittelsbachové |
| Otec | Leopold Bavorský |
| Matka | Gisela Habsbursko-Lotrinská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Augusta Marie Luisa Bavorská (28. dubna 1875 Mnichov – 25. června 1964 Řezno) byla bavorská princezna, sňatkem rakouská arcivévodkyně.
Původ
[editovat | editovat zdroj]Byla dcerou bavorského prince Leopolda Maxmiliána a arcivévodkyně Gisely Rakouské. Své jméno dostala po své babičce z otcovy strany, Augustě Ferdinandě Toskánské. Jejím dědečkem z matčiny strany byl císař František Josef I., babičkou Alžběta Bavorská. Mládí strávila v Mnichově.
Manželství a život
[editovat | editovat zdroj]V roce 1893 se provdala za arcivévodu Josefa Augusta Rakouského, syna uherského palatina Josefa Antonína. Většinu života pak strávila na uherském statku Alcsuth. V první světové válce se starala o raněné. Chtěla pomáhat na frontě, ale její císařský dědeček to nedovolil. Stala se zakladatelkou hnutí „zlato pro železo“ a po válce se stala členkou představenstva několika dobročinných spolků.[1] Ke konci roku 1944 rodina emigrovala do USA a později ke své švagrové kněžně Thurn-Taxisové do Řezna. Zde roku 1964 zemřela. Svého muže přežila o dva roky.
Potomci
[editovat | editovat zdroj]- 1. Josef František (28. 3. 1895 Brno – 25. 9. 1957 Carcavelos), ⚭ 1924 Anna Pia Saská (4. 5. 1903 Lindau – 8. 2. 1976 Mnichov), dcera saského krále Fridricha Augusta III.[2][3]
- 2. Gisela Augusta (5. 7. 1897 Topoľčianky – 30. 3. 1901 Budapešť)[4]
- 3. Žofie Klementina Augusta (11. 3. 1899 Opatija – 19. 4. 1978 Innsbruck), svobodná a bezdětná[5]
- 3. Ladislav Luitpold (3. 1. 1902 Opatija – 29. 8. 1946 Budapešť), svobodný a bezdětný[6]
- 4. Matyáš Josef (26. 6. 1904 Budapešť – 7. 10. 1905 Topoľčianky)[7]
- 5. Magdalena Marie (6. 9. 1909 Topoľčianky – 11. 5. 2000 Mnichov), svobodná a bezdětná[8]
Vývod z předků
[editovat | editovat zdroj]Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Princess Auguste of Bavaria (1875–1964) na anglické Wikipedii.
- ↑ HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: BRÁNA, Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X. S. 74.
- ↑ http://thepeerage.com/p11194.htm#i111931
- ↑ Joseph Franz, Erzherzog von Österreich. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-05-09]. Dostupné online.
- ↑ Princess Gisela Auguste Anna Maria of Austria. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-05-09]. Dostupné online.
- ↑ Archduchess Sophie Klementine Elisabeth Klothilde Maria Austria. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-05-09]. Dostupné online.
- ↑ Archduke Ladislaus Luitpold of Austria. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-05-09]. Dostupné online.
- ↑ Habsburg 10. w.genealogy.euweb.cz [online]. [cit. 2023-05-09]. Dostupné online.
- ↑ Archduchess Magdalena of Austria. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-05-09]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: BRÁNA, Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X. S. 74.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Augusta Marie Luisa Bavorská na Wikimedia Commons - (anglicky) Stručný životopis na stránkách The Peerage
