Auguste Vacquerie | |
---|---|
Narození | 19. listopadu 1819 Villequier |
Úmrtí | 19. února 1895 (ve věku 75 let) Paříž |
Alma mater | Lyceum Pierra Corneilleho Lyceum Karla Velikého |
Povolání | spisovatel, básník, novinář, dramatik, fotograf a dramaturg |
Rodiče | Charles-Isidore Vacquerie |
Příbuzní | Charles Vacquerie (sourozenec) Léopoldine Hugo (švagrová) Chauveau (matka) |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
původní texty na Wikizdrojích | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Auguste Vacquerie (19. listopadu 1819 – 19. února 1895) byl francouzský novinář, spisovatel a fotograf.
Vacquerie se narodil ve Villequier (Seine-Maritime) dne 19. listopadu 1819. Od jeho nejranějších dnů obdivoval Victora Huga, s kým byl spojen sňatkem svého bratra Charlese s Léopoldinou Hugovou. Mezi jeho rané romantické produkce patří svazek básní L'Enfer de l'esprit (1840); překlad Antigony (1844) ve spolupráci s Paulem Meuricem ; a Tragaldabas (1848), melodrama. Byl jedním z hlavních přispěvatelů do žurnálu L'Événement[1] a následoval Huga do jeho exilu v Jersey v roce 1852, kde pořídil fotografie rodiny Hugů a příbuzných. V roce 1869 se vrátil do Paříže, a s Meurice a dalšími založili anti-cisařské noviny Rappel. Jeho články v tomto listu byly více než jednou příležitostí k soudnímu řízení. Po roce 1870 se stal redaktorem novin Rappel.[2]
Mezi jeho další díla patří Souvent homme varie (1859), komedie ve verších; Jean Baudry (1863), nejúspěšnější z jeho her; Aujourd'hui et demain (1875); Futura (vyd. 1900), a básně na filozofická a humanitní témata. Vydal souborné vydání svých her v roce 1879 a sbírku esejů v roce 1885.
Vacquerie zemřel v Paříži dne 19. února 1895.
V roce jeho smrti byla na jeho počest pojmenována rue Auguste-Vacquerie v 16. pařížském obvodu.[3]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Auguste Vacquerie na anglické Wikipedii.