Avtomat Fjodorova

Avtomat Fjodorova
TypLehký kulomet/útočná puška/bitevní puška
Místo původuRuské impérium Ruské impérium
Historie služby
Ve službě1915–1917
1920–1928
Znovu 1940
PoužívánaRuské impérium, RSFSR
Válkyprvní světová válka, druhá světová válka,
Historie výroby
KonstruktérVladimir Grigorjevič Fjodorov
Navrženo1913-1916
VýrobceZbrojovka v Kovrovu
Výroba1916-1925
Vyrobeno kusů3 200[1]
Základní údaje
Hmotnost4,93 kg
Délka1 045 mm
Délka hlavně520 mm
Typ náboje6,5 × 50 mm SR Arisaka
Princip střelbykrátký zákluz
Kadence600 ran/min
Maximální dostřel1400 m
Zásobování municíschránkový zásobník na 25 nábojů

Avtomat Fjodorova (автомат Фёдорова) je puška, kterou vyvinul Vladimir Grigorjevič Fjodorov v rámci modernizace carské armády.[2] Zbraň to byla natolik revoluční, že předběhla svou dobu.[3] Někdy je považován za první útočnou pušku.[4]

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Ještě před samotným vývojem Avtomatu se Vladimir Grigorijevič Fjodorov zabýval úpravou pušky M1891 na automatickou verzi.[2] V roce 1906 se však rozhodl pro vývoj vlastní samonabíjecí pušky ve standardní ráži 7,62 × 54 mm R.[5]

V následujících letech Fjodorov došel k názoru, že ráže 7,62 × 54 mm R je nevhodná pro samonabíjecí pušky, a tak zahájil vývoj nové munice. V roce 1913 tak vyrobil první prototyp 6,5mm munice spolu s novou puškou.[6]

V roce 1916 však přišel s novým konceptem, který se do historie zapsal jako M1916 Avtomat Fjodorova. Jednalo se o pušku v ráži 6,5 × 50 mm SR Arisaka.[7] Tato puška podstoupila zkoušky u 189. pluku v důstojnické střelecké škole, která se nacházela ve městě Oranienbaum.[2] Výsledky byly vynikající, a puška tak prošla svým prvním bojovým nasazením.

Celkem se vyrobilo 3 200 kusů. Všechny byly vyrobeny ve zbrojovce ve městě Kovrov.[5] Z výroby bylo upuštěno kvůli upřednostnění ráže 7,62 × 54 mm R. V roce 1928 byly Avtomaty Fjodorova uskladněny a použity byly až za zimní války (1940).[8] Přelom tisíciletí přežilo už jen pár kusů, jež jsou rozmístěny v muzeích, či soukromých sbírkách všude po světě.[3]

Princip funkce

[editovat | editovat zdroj]
Funkční cyklus

Jedná se o pušku fungující na principu krátkého zákluzu hlavně se závěrem uzamčeným pomocí dvojice kyvných závor. Zvláštností konstrukce zbraně je, že nemá nosič závorníku a závorník, ale pouze závěr tvořený jedním blokem. Po zmáčknutí spouště úderník udeří do zápalníku, který trefí zápalku náboje, čímž dojde k výstřelu. Po výstřelu je hlaveň spojena se závěrem přičemž společně konají zákluz. Spojení hlavně a závěru zaručuje dvojice závor umístěných po stranách hlavně. Po nárazu závor na kulisu v pouzdře závěru dojde ke sklopení závor a rozpojení celku hlavně a závěru. Následně se samotný závěr pohybuje vzad a nábojnice je vyhozena z hlavně. Závěr je poté vratnou pružinou hnán zpátky a v průběhu návratu k hlavni nabere závěr nový náboj a ten je vsunut do hlavně. Nakonec úchytky závěru navrátí závory do uzamčené pozice. Puška má přepínač režimu střelby a střílí v poloautomatickém a automatickém režimu.[3] Zbraň není vybavena střeleckou pohotovostí ale umožňuje manuální vystavení závěru v zadní poloze pro nabíjení pomocí nábojových pásků.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ http://www.thefirearmblog.com/blog/2016/02/22/brief-history-russian-fedorov-avtomat-rifle/ A brief history of the Russian Fedorov Avtomat Rifle, February 22, 2016, by Max Popenker
  2. ↑ a b c BOLOTIN, David Naumovič. Sovetskoje strelkovoje oružije. Moskva: [s.n.], 1983. S. 22. 
  3. ↑ a b c Fedorov Avtomat M1916 Automatic Rifle - Russia. www.militaryfactory.com. Dostupné online [cit. 2018-11-01]. (anglicky) 
  4. ↑ Fedorov – The First Assault Rifle?. Forgotten Weapons. 2012-03-20. Dostupné online [cit. 2018-11-01]. (anglicky) 
  5. ↑ a b Fedorov avtomat - Modern Firearms. Modern Firearms. 2010-10-27. Dostupné online [cit. 2018-11-01]. (anglicky) 
  6. ↑ FEDOSEJEV, Semjon. Pulimjoty Rasiji. Škvalnij ogoň. Moskva: [s.n.], 2009. S. 25. 
  7. ↑ WESTWOOD, David. Rifles: An Illustrared History of Their Impact. Santa Barbara: [s.n.], 2005. S. 135. 
  8. ↑ A brief history of the Russian Fedorov Avtomat Rifle -. The Firearm Blog. 2016-02-22. Dostupné online [cit. 2018-11-01]. (anglicky) 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • BOLOTIN, David Naumovič. Sovetskoje strelkovoje oružije. Moskva, 1983.
  • FEDOSEJEV, Semjon. Pulimjoty Rasiji. Škvalnij ogoň. Moskva, 2009.
  • WESTWOOD, David. Rifles: An Illustrared History of Their Impact. Santa Barbara, 2005.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]