Bad Köstritz

Bad Köstritz
Köstritz
Bad Köstritz – znak
znak
Poloha
Souřadnice50°55′50″ s. š., 12°0′35″ v. d.
Nadmořská výška203 m n. m.
Časové pásmoUTC+01:00 (standardní čas)
UTC+02:00 (letní čas)
StátNěmeckoNěmecko Německo
Bad Köstritz
Bad Köstritz
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha16,9 km²
Počet obyvatel3 672 (2023)[1]
Hustota zalidnění216,9 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.stadtbadkoestritz.de
Telefonní předvolba036605
PSČ07586
Označení vozidelGRZ
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bad Köstritz (do roku 1926 jen Köstritz) leží na řece Weiße Elster v durynském okrese Greiz a v durynském Vogtlandu severně od Gery. Zemské město je známé svým černým pivem.

Geografie

[editovat | editovat zdroj]

Struktura města

[editovat | editovat zdroj]

Kromě městského jádra (včetně Pohlitz) město zahrnuje okrsky Gleina, Hartmannsdorf s Dürrenbergem a Reichardtsdorf.

Sousední obce

[editovat | editovat zdroj]

Sousedními obcemi jsou Caaschwitz a Kraftsdorf v okrese Greiz, Silbitz v okrese Saale-Holzland a nezávislé město Gera.

Dějiny

[editovat | editovat zdroj]
Kostel sv. Leonharda (Bad Köstritz)
V parku
Templ v parku

Město Köstritz bylo poprvé zmíněno jako slovanská osada Kostricz na listině o zabavení v roce 1364. Od poloviny 13. století zde existoval hrad, který chránil a zabezpečoval údolí řeky Elster a přechod přes ni.[2] Město vzniklo spojením dvou středověkých sídel.

Město zpočátku patřilo k Míšeňskému markrabství, v 1364 pak přešlo k Reußen. V letech 1689 až 1704 byl na místě hradu postaven nový zámek. V roce 1690 založili reußká hrabata ze Schleiz (mladší linie rodu Reuß) rodové dominium Reuß-Köstritz pro větev Reuß-Schleiz-Köstritz, která existovala až do roku 1918.

Kolem roku 1804 byl založen zámecký park v Elster-Aue ve stylu anglické krajinářské zahrady.

Od roku 1543 bylo zahájeno šenkování piva z Fürstlich-Reußsche Bierbrauerei (knížecí pivovar) v dolní krčmě (dnes Goldener Löwe). Christian Deegen, pěstitel jiřin, založil v roce 1826 zahradnictví a položil tak základy přízviska Köstritz jako květinového města. Christian Glenck otevřel v roce 1831 solivar Heinrichshall na Pohlitzer Flur, který však v roce 1909 zastavil výrobu a byl sloučen s chemickou továrnou postavenou v roce 1845. V roce 1845 zřídil Adolf Sturm koupaliště, které bylo v roce 1865 výrazně rozšířeno výstavbou nové lázeňské budovy a přeměnou na akciovou společnost. V roce 1886 se do Köstritz přestěhoval Zemědělský institut Hanse Settegasta. Z něj později vznikla Vyšší zahradnická škola s budovou institutu postavenou v roce 1903, která byla v roce 1943 přeměněna na nemocnici a v roce 1945 uzavřena. V této vzdělávací instituci absolvoval studia Ferdinand Tutenberg.

V roce 1911 byl otevřen nový durynský ženský azyl na Goldbachu. 1912 byla v Pohlitz postavena nová školní budova. 1919 začala výstavba sídliště Gebind. Od roku 1926 se toto místo smělo nazývat Bad Köstritz a o rok později (1927) obci Durynské ministerstvo oficiálně udělilo městská práva. V roce 1933 byl regulován tok místní řeky v úseku Gera-Thieschitz přes Bad Köstritz do Caaschwitz, což bylo spojeno s prvními velkými změnami v köstritzském parku. Následovala stavba venkovního bazénu s pětimetrovou skokanskou věží v roce 1936 v souvislosti s regulací řeky Elster v Paradiesu.

Od začátku druhé světové války v roce 1939 byli totálně nasazení dělníci ze zemí okupovaných Německem nasazeni na nucené práce v chemičce a v pivovaru černého piva, které byly důležité pro válečné úsilí.[3] V roce 1942 byl v nacistickém vražedném středisku Hartheim v Horním Rakousku zavražděn bývalý šéf durynského ženského azylu Werner Sylten. Od roku 1943 byl Bad Köstritz tzv. nemocničním městem. V noci na 13. dubna 1945 městem prošla kolona vězňů z koncentračního tábora Buchenwald na pochodu smrti, při kterém příslušníci SS zabili 43 vězňů. Ti, kteří byli původně pohřbeni na různých místech, byli později znovu pohřbeni na hřbitově a poctěni památníkem. Dále je připomíná pamětní deska na státní škole na Hergerstrasse.

V dubnu 1945 obsadily město americké jednotky, začátkem července však byly nahrazeny Rudou armádou. To znamenalo, že město Bad Köstritz bylo začleněno do sovětské okupační zóny a od roku 1949 do Německé demokratické republiky.

V roce 1948 byl Knížecí pivovar znárodněn. Téhož roku byl znovu otevřen lázeňský dům jako revmatické sanatorium. V roce 1953 byl slavnostně otevřen most míru přes řeku Elster o rozpětí kolem 800 metrů jako součást nové magistrály přes park – první větší staveniště ve městě po roce 1945. Západní křídlo zámku bylo roku 1969 zbořeno, k demolici hlavního křídla došlo v roce 1972. R. 1979 se v parku slavil první společný jiřinkový festival komunitního sdružení Bad Köstritz. V roce 1985 byl rekonstruován Památník Heinricha Schütze a znovu zpřístupněn u příležitosti 400. výročí skladatelových narozenin.

V roce 1990 byl uzavřen Kurhaus o sedm let později pak zbořen. Od roku 1993 se staví rezidenční čtvrť Am Rosenhügel a rezidenční parky Am Birkenhain a Am Erlicht. V roce 1998 byl otevřen modernizovaný rekreační a rekreační bazén a hřiště na plážový volejbal. O rok později se na místě bývalého lázeňského domu otevřela rezidence pro seniory Karlskrona.

Připojení obcí

[editovat | editovat zdroj]

1. ledna 1994 byly k městu přičleněna sídla Reichardtsdorf a Gleina (nedaleko Bad Köstritz). Hartmannsdorf následoval 1. ledna 2023.

Populační vývoj

[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel (od 31. 12. 1994):

  • 1849: 1337
  • 1885: 1756
  • 1933: 2489
  • 1939: 2550
  • 1994: 3472
  • 1995: 3547
  • 1996: 3615
  • 1997: 3694
  • 1998: 3750
  • 1999: 3922
  • 2000: 3965
  • 2001: 4001
  • 2002: 4003
  • 2003: 3964
  • 2004: 3998
  • 2005: 3964
  • 2006: 3916
  • 2007: 3855
  • 2008: 3777
  • 2009: 3732
  • 2010: 3743
  • 2011: 3707
  • 2012: 3642
  • 2013: 3633
  • 2014: 3613
  • 2015: 3628
  • 2016: 3593
  • 2017: 3571
  • 2018: 3513
  • 2019: 3514
  • 2020: 3461
  • 2021: 3389
  • 2022: 3365
Zdroj dat z roku 1994: Durynský státní statistický úřad
Palác v centru města, dnes sídlo městské správy

Starosta

[editovat | editovat zdroj]

Starostou na plný úvazek je Oliver Voigt (FWG), zvolen byl 25. dubna 2021. Předtím byl od roku 2003 ve funkci Dietrich Heiland (CDU).

Partnerské vztahy

[editovat | editovat zdroj]

Kultura a památky

[editovat | editovat zdroj]
Hrázděný dům
Dům Heinricha Schütze
Stavba brány hradu, který byl zničen v letech 1969–72
Žitný mlýn
Portál pivovaru v Köstritz

Reußische Fürstenstrasse začíná v Bad Köstritz a končí v lázeňském městě Bad Lobenstein .

Stavby

[editovat | editovat zdroj]

Město se může pochlubit mnoha velmi zachovalými hrázděnými stavbami.

Většina bývalého čtyřbokého komplexu hradu byla zbořena během éry NDR.

Žitný mlýn nebyl dosud obnoven.

Muzea

[editovat | editovat zdroj]

Nejvýznamnějším muzeem je Dům Heinricha Schütze. Byl založen v roce 1985 jako výzkumné a památné místo a v roce 2000 renovován. Je zde stálá expozice věnovaná skladateli. Dům se kromě muzejní a vědecké funkce využívá i jako místo pro hudební vystoupení – vlastní koncertní sál nabízí prostor pro 50 návštěvníků. Dům je také místem setkání Schüt-Akademie, kulturního spolku, který se zabývá kulturním životem v 17. století.

V roce 2003 byl v podkroví Köstritzer Palais, současného sídla městské správy, zřízen pamětní pokoj Julia Sturma. Jeden již existoval dříve v letech 1918 až 1945.

V centru města za Haus des Gastes se nachází Dahlien-Zentrum Bad Köstritz. Je zde stálá expozice s tématy souvisejícími s jiřinami. V letních měsících se můžete podívat na přírodní druhy jiřin, staré i nové odrůdy ve výstavní a naučné zahradě za ní. Sídlí zde také Deutsche Dahlien-Archiv.

Parky a zahrady

[editovat | editovat zdroj]
  • V památkově chráněném bývalém zámeckém parku je malá obora.
  • Naproti dnešní rezidenci seniorů se nachází Rosarium, bývalý lázeňský park.
  • Za Dahlien-Zentrum Bad Köstritz je výstavní a výuková zahrada jiřin.

Sport

[editovat | editovat zdroj]

Köstritzer Werfertag je od roku 1995 každoroční sportovní událostí, na které soutěží nejlepší němečtí atleti ve vrhačských disciplínách (hod diskem, vrh koulí, hod oštěpem atd.).

Pravidelné akce

[editovat | editovat zdroj]
  • Beachrugbycup v červenci
  • Köstritzer Werfertag v srpnu
  • Dahlienfest v září
  • Heinrich-Schütz-Musikfest v říjnu

Ekonomika

[editovat | editovat zdroj]

Podniky

[editovat | editovat zdroj]
  • Köstritzer Schwarzbierbrauerei GmbH je jedním z nejstarších pivovarů na černé pivo v Německu.
  • Chemický závod Bad Köstritz se nachází v průmyslové oblasti Heinrichshall.
  • Bioplynová stanice v Bad Köstritz ročně vyprodukuje bioplyn až z 60 000 tun organického odpadu z potravinářského průmyslu a gastronomie.

Zásobování vodou a likvidace odpadních vod

[editovat | editovat zdroj]

Město Bad Köstritz je členem sdružení pro vodu/odpadní vody Mittleres Elstertal. Ta přebírá zásobování pitnou vodou a odvádění odpadních vod pro Bad Köstritz.

Veřejné budovy

[editovat | editovat zdroj]

Durynská státní škola hasičského sboru a ochrany před katastrofami se nachází v Bad Köstritz.

Osobnosti

[editovat | editovat zdroj]

Rodáci

[editovat | editovat zdroj]
  • Heinrich Schütz (1585–1672), německý skladatel raného baroka
  • Jindřich IX Reuß do Köstritz (1711–1780), zakladatel střední rodové větve Reuß-Köstritz
  • Johann Friedrich Scheuchler (kolem 1740-1791), německý státní úředník
  • Jindřich LII. Reuß (1763-1851), generál v královské bavorské armádě
  • Heinrich LXI. Reuß do Köstritz (1784-1813), hrabě a dědičný princ Reuß z Köstritz
  • Jindřich LXIV. (Reuß-Köstritz) (1787-1856), princ Reuß z Köstritz
  • Heinrich LXIX. (1792–1878), šlechtic
  • Christian Friedrich Hercher (1799–1858), německý statkář a politik
  • Jindřich II Reuß do Köstritz (1803-1852), německý šlechtic z rodu Reuß-Köstritz
  • Ernst Herger (1812-1880), německý zahradník
  • Julius Sturm (1816-1896), významný německý pozdně romantický básník, farář v Köstritz od roku 1856 do roku 1885, čestný občan Köstritz v roce 1885
  • Gustav von Hüfner (1840-1908), německý chemik
  • Jindřich XLVII. Reuß do Köstritz (1856-1833), okresní prezident ve Vratislavi
  • Heinrich Sturm (1860-1917), německý právník, politik a starosta města Chemnitz od roku 1908 do roku 1917
  • Johannes Kessler (1865-1944), protestantský pastor a autor několika vlasteneckých děl
  • Klaus Münster (* 1935), německý herec
  • Eckehard Deegen (1941-2009), německý veterinář
  • Udo R. Follert (* 1943), německý chrámový hudebník

Osobnosti, které v Köstritz působily

[editovat | editovat zdroj]
  • Jiří Antonín Benda (1722–1795), německo-český kapelník a skladatel, strávil poslední roky svého života v Köstritz
  • Christian Deegen (1798-1888) založil německý chov jiřin v Köstritz v roce 1826
  • Hans Settegast (1852-1936), od roku 1886 vedoucí vyšší zemědělské školy v Köstritz
  • Werner Sylten (1893–1942), německý protestantský teolog
  • Ingeborg Stein (1934-2020), zakladatel a první ředitel Akademie Heinricha Schütze Bad Köstritz (1984-1999), tedy Dům Heinricha Schütze v Bad Köstritz

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bad Köstritz na německé Wikipedii.

  1. ↑ Alle politisch selbständigen Gemeinden mit ausgewählten Merkmalen am 31.12.2023. Spolkový statistický úřad. 28. října 2024. Dostupné online. [cit. 2024-11-16].
  2. ↑ Michael Köhler: Thüringer Burgen und befestigte vor- und frühgeschichtliche Wohnplätze Jenzig-Verlag 2001 S. 163 ISBN 3-910141-43-9
  3. ↑ Thüringer Verband der Verfolgten des Naziregimes - Bund der Antifaschisten und Studienkreis deutscher Widerstand 1933–1945 (Hrsg.): Heimatgeschichtlicher Wegweiser zu Stätten des Widerstandes und der Verfolgung 1933–1945. In der Reihe: Heimatgeschichtliche Wegweiser. Band 8 Thüringen, Erfurt 2003, S. 109, ISBN 3-88864-343-0

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Rudolf Hundt: Goethe und die Geologie Ostthüringens.; Kulturamt der Stadt Gera; Gera 1949; S. 10–32.
  • Christel Russe: Veröffentlichungen Museum für Naturkunde Gera der Stadt Gera Heft 21/22 – Beiträge zur Geologie, Flora und Fauna Ostthüringens XXI/XXII. Museum für Naturkunde Gera, Gera 1994/95, S. 43–72.
  • Erhard Lemm, Angelika und Frank Schenke, Siegfried Mues: Die reußische Fürstenstraße. Lemm-Werbung, Gera 1995, S. 12, 19, ISBN 3-931635-00-7.
  • Erhard Lemm, Angelika und Frank Schenke: Bad Köstritz – Porträt einer Stadt in Thüringen. Verlag Erhard Lemm, Gera 2000, ISBN 3-931635-14-7.
  • Christian Danneger: Weiße Elster aufwärts – Ein Wanderführer. Forum Verlag Leipzig Buch, Leipzig 2009, S. 59–61, ISBN 978-3-931801-66-3.

Filmy

[editovat | editovat zdroj]
  • ARD, MDR: Thüringen – Bilderbuch Deutschland – Von der oberen Saale zur Reussischen Fürstenstrasse; UAP Video GmbH; Leipzig 2005; DVD, Europe-Pal, 4:3

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Města a obce zemského okresu Greiz
Znak