Bakchův chrám

Bakchův chrám
Základní informace
Sloh	klasická architektura
Poloha
Adresa	Beqaa Governorate, Libanon Libanon
Souřadnice	34°0′21,84″ s. š., 36°12′14,2″ v. d.
Další informace
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bakchův chrám je součástí archeologického naleziště Baalbek v údolí Bikáa v Libanonu. Chrámový komplex je považován za přední archeologické a umělecké naleziště římské císařské architektury a v roce 1984 byl zapsán na seznam světového dědictví UNESCO.^[1] Tento chrám boha Baccha je jednou z nejlépe zachovaných a nejvelkolepějších ruin římských chrámů. Jeho stáří není známo, ale podle jemné výzdoby ho lze datovat do druhého století našeho letopočtu.

Dějiny

Chrám pravděpodobně nechal postavit římský císař Antoninus Pius (138-161). O chrámu se nedochovaly žádné informace až do dobytí Řeky ve 4. století, kdy by byl chrám pravděpodobně uzavřen následkem pronásledování pohanů v pozdní římské říši. Když chrámový komplex zchátral, Bakchův chrám pravděpodobně ochránily trosky dalších budov.

Až v letech 1898–1903 německá expedice vykopala dva z velkých chrámů a zahájila jejich rekonstrukci. V roce 1920 byl vyhlášen stát Velký Libanon a ochrany chrámů se ujala libanonská vláda.

V polovině 70. let vypukla libanonská občanská válka a ochrana památek skončila, protože údolí se stalo baštou palestinských a syrských sil. V roce 1984 byly ruiny v Baalbeku zapsány na seznam světového dědictví UNESCO. Obnova začala v 90. letech po skončení války.

Řadu archeologických vykopávek a výzkumů Bakchova chrámu a celého chrámového komplexu provedlo Orientální oddělení Německého archeologického institutu.

Architektura

Vchod do chrámu v 70. letech 19. století

Korintské hlavice zdobící sloupy Bakchova chrámu v Baalbeku

Bakchův chrám je 66 m dlouhý, 35 m široký a 31 m vysoký, takže je jen o něco menší než Jupiterův chrám. Pódium, na kterém chrám stojí, je orientováno osou východ-západ. Obvodovou zeď zdobí kolonáda dvaačtyřiceti kanelovaných korintských sloupů s iónskými patkami, z nichž devatenáct ještě stojí. Na každém konci je osm sloupů a na každé straně patnáct, které mají téměř 20 metrů na výšku. Ty byly pravděpodobně postaveny jako neopracované, a poté zaobleny, leštěny a zdobeny už stojící. Sloupy nesou bohatě vyřezávané kladí, jehož součástí je architráv s trojpásmovým vlysem, který je zdoben střídajícími se býky a lvy, a římsou zdobenou geometrickými a květinovými vzory.

Uvnitř je cella zdobena korintskými pilastry lemujícími dvě úrovně výklenků na každé straně. Parapety zdobí tančící Menády, což podporuje připsání chrámu bohu Bakchovi. Interiér chrámu je rozdělen na hlavní loď (30 m) a adyton neboli svatyni (11 m) na vyvýšené plošině 2 m nad okolím chrámu, kam vede 13 schodů.

Vchod se zachoval až do 16. století, ale svorník překladu se po zemětřesení v roce 1759 sesunul; na jeho podporu byl v 60. nebo 70. letech 19. století vztyčen sloup z hrubého zdiva. Zemětřesení také poškodilo oblast kolem známého nápisu na orlu v podhledu, který byl celý zakryt nosným sloupem svorníku. Některé historické římské mince zobrazují podobu tohoto chrámu spolu s Jupiterovým chrámem.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Temple of Bacchus na anglické Wikipedii.

1. whc.unesco.org [online]. [cit. 2024-11-17]. Dostupné online. 

Literatura

• BUTCHER, Kevin. Roman Syria and the Near East. Los Angeles: J. Paul Getty Museum, 2003. Dostupné online. ISBN 9780892367153. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.

Externí odkazy

• GORIROSSI-BOURDEAU, F. A documentation in stone of Acarina in the Roman Temple of Bacchus in Baalbek, Lebanon, about 150 AD. Bull Ann Soc Ent Belgique. 1995. Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.

• Jessup, Samuel. Ba'albek (Picturesque Palestine, Sinai and Egypt) Ed. Appleton & Co. New York, 1881 ([1])

• LEWIS, Norman N. Baalbek Before and After the Earthquake of 1759: The Drawings of James Bruce. Levant. 1999, s. 241–253. doi:10.1179/lev.1999.31.1.241. Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.

• QUINTERO, Mario; SEIF, Assaad. A Proposal for an Integrated risk preparedness strategy. Lebanon: Directorate General of Antiquities, 2011. Dostupné online. ISBN 978-90-8169-530-5. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“. at "A Proposal for an Integrated Risk Preparedness Strategy."

• SABEL, Pennie. Baalbek Keeps its Secrets. Stone World. 2002, s. 156–162. Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.

• SEAR, Frank. Roman Architecture. UK: B T Batsford Ltd, UK, 1982. Dostupné online. ISBN 9781134635788. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.

• SEGAL, Arthur. Colossal Engimas. Archaeology Odyssey. 2000, s. 50–53, 56, 58, 60–61. Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.

• WOOD FOREIGN CORRESPONDENT, Josh. Music returns to Baalbek ruins, defying Lebanon's security concerns. National. August 18, 2015. Dostupné online [cit. 16 November 2018]. Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.

• Lebanon: Baalbek Festival.Chybí název periodika! The Globe and Mail (1936-Current), May 7, 1997.Chybí povinný parametr: V šabloně {{Citace periodika}} je nutno určit zdrojové "periodikum" odkazu! Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.