Bantuské jazyky

Bantuské jazyky představují nejrozšířenější skupinu jazyků patřících do Nigerokonžské jazykové rodiny. Podle odhadů existuje přibližně 600 jazyků a jejich různých mutací. Mluví se jimi převážně v oblastech na jih od dnešního Kamerunu, tj. téměř v celé jižní Africe a také v regionech střední a východní Afriky. Celkový počet lidí mluvících bantuskými jazyky se blíží 300 milionům. Země s největším počtem bantuských jazyků na svém území je Konžská demokratická republika. Největším bantuským jazykem je svahilština, kterou mluví až 80 milionů lidí. Další významné jazyky jsou např. zulu nebo lingálština.

Bantuské jazyky pochází z oblasti subsaharské Afriky, konkrétně se uvádí dnešní východní Nigérie a západní Kamerun. K jejich šíření směrem na jih a východ z počátku přispělo zejména rozšiřování zemědělství v období cca 2000 př. n. l..

První člověk, který definoval pojem „Bantu“ (lidé) byl Dr. Wilhelm Bleek (1827–1875) ve své knize Srovnávací gramatika jižních afrických jazyků. V roce 1906 pak německý jazykovědec Carl Meinhof (1857–1944) napsal rozsáhlou studii porovnávající gramatiku bantuských jazyků.

Guthrieho klasifikace

První rozdělení bantuských jazyků do geografických zón provedl v roce 1948 profesor Malcolm Guthrie (1903–1972). Z genealogického hlediska se dá považovat za platnou v Guthriho rozdělení pouze zóna S. Nicméně na základě fonetické podobnosti jsou zóny seskupeny na severozápadní (A–C a z části D) a centrální (D–S).

Severozápadní část

Zóny A, B, C – 162 jazyků, 13 mil. mluvčích

Centrální část

Zóny D, E, F, G, H, J, K, L, M, N, P, R, S – 321 jazyků, 269 mil. mluvčích

Gramatické vlastnosti

Téměř všechny bantuské jazyky se vyznačují jednoduchou fonetikou. Tóny mají vyjadřovat rozdíl ve významu.
Charakteristické je časté používání předpon. Podstatná jména patří do tříd, z nichž každá má svůj pár předpon, jedna označuje jednotné číslo a druhá množné číslo.

Např. svahilština:

mtu – osoba, watu – lidé
kitu – věc, vitu – věci
mtoto – dítě, watoto – děti

Zdvojování je společný morfologický jev a je obvykle používán ke zdůraznění intenzity činnosti.
Například piga znamená svahilsky stávka, pigapiga znamená opětovně stávkovat.
Známá slova a jména, která mají zdvojení

Seznam bantuských jazyků

Uvedeny jsou největší jazyky (měřeno počtem mluvčích).

Lingua franca

svahilština (75–80 mil.)

Angola

umbundu (4 mil.)
kimbundu (3 mil.)

Botswana

tswana (1 mil.)

Burundi

kirundi (5 mil.)

Demokratická republika Kongo

lingálština (9 mil.)
luba (6,5 mil.)
kituba (4,5 mil.)

JAR

zuluština (10 mil.)
xhosa (8 mil.)
sotho (4 mil.)

Keňa

kikujština (7 mil.)
luhya (5,4 mil.)

Malawi

čičeva (7 mil.)

Mosambik

makhuwa (5 mil.)
tsonga (1,7 mil.)

Rwanda

rwandština (7 mil.)

Tanzanie

sukuma (5,5 mil.)

Uganda

ganda (4 mil.)

Zambie

bemba (3,3 mil.)

Zimbabwe

šona (11 mil.)

Odkazy

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu bantuské jazyky na Wikimedia Commons
VANSINA, J. New Linguistic Evidence and the Bantu Expansion. The Journal of African History [online]. 1995, 2, [cit. 2010-04-25]. Dostupný z WWW: http://www.jstor.org/stable/182309
Bantu Languages on the Net [online]. 2007 [cit. 2010-04-30]. Bantuistics & Linguistics. Dostupné z WWW: http://www.bantu-languages.com/en/.
Ethnologue report for Southern [online]. 2009 [cit. 2010-04-30]. Language Family Trees. Dostupné z WWW: http://www.ethnologue.com/show_family.asp?subid=73-16.