Bartolomé Torres Naharro | |
---|---|
![]() | |
Narození | 1485 Torre de Miguel Sesmero |
Úmrtí | 1520 (ve věku 34–35 let) Sevilla |
Povolání | básník a spisovatel |
Alma mater | Univerzita v Salamance |
![]() | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Bartolomé Torres Naharro (1485, Torre de Miguel Sesmero, Provincie Badajoz[1] – 1520/1540[2][3], Sevilla) byl španělský renesanční básník, dramatik a kněz.
Vystudoval zřejmě filozofii a humanitní vědy na univerzitě v Salamance.[4] Po svém vysvěcení na kněze v Římě vstoupil do služeb kardinála Giulia di Guiliana de Mediciho, budoucího papeže Klementa VII., na jehož dvoře vznikla většina z jeho děl. V roce 1517 byla v italské Neapoli vydána „Propalladia“,[5] v jejíž předmluvě vyslovil svůj postoj k jednotlivým druhům dramatu. Jeho nejznámější drama, komedie „Himenea“, pak pojednává o otázce cti. Jeho hry jsou výrazově bohaté a obsahují mnoho nestydatých, nemravných pasáží.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bartolomé de Torres Naharro na německé Wikipedii.