Batak Батак | |
---|---|
Pohled na město od kostela Basila Velikého | |
Poloha | |
Souřadnice | 41°56′33″ s. š., 24°13′5″ v. d. |
Nadmořská výška | 1036 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+02:00 (standardní čas) UTC+03:00 (letní čas) |
Stát | Bulharsko |
Oblast | Pazardžická |
Obština | Batak |
Batak | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 2 691 (2024)[1] |
Etnické složení | Bulhaři |
Náboženské složení | pravoslaví |
Správa | |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | 03553 |
PSČ | 4580 |
Označení vozidel | PA |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Batak (bulharsky Батак) je město v Bulharsku, ležící ve středním Bulharsku v Západních Rodopech. Jde o správní středisko stejnojmenné obštiny a má přibližně 2 700[1] obyvatel.
Sídlo je starobylé a původně neslo jméno Batevo (Батево), patrně po „bratrských“ uprchlících před Osmany. Po dobytí země Turky bylo v roce 1592 zaznamenáno jako Batak, nejspíše podle tureckého názvu pro močál, který leží severozápadně od města. Po porážce Dubnového povstání byli zdejší občané odzbrojeni a následně turecké jednotky skládající se z bašibozuků (nepravidelné oddíly Pomaků, Arnautů, Čerkesů a Kabylů) pozabíjely všechny zdejší křesťany včetně žen a dětí, celkem přes 2 tisíce lidí (jiné zdroje uvádí až 3 500 obětí masakru v Bataku). Evropskou veřejností to zásluhou novinářů zejména ve Francii a Rusku otřáslo. Tento masakr byl také jednou z příčin rusko-turecké války v letech 1877-1878, která vedla k nezávislosti Bulharska. Zdejší kostel svaté Dominiky (света Неделя) byl po osamostatnění Bulharska přeměněn na památník mučedníků a místo něj byl postaven chrám zesnutí přesvaté Bohorodice podle návrhu českého inženýra Josefa Schnittera. Batak je městem od roku 1964.
K 15. září 2024 ve městě žilo 2 681 obyvatel a bylo zde trvale hlášeno 2 842 obyvatel.[2] Podle sčítání 1. února 2011 bylo národnostní složení následující:[3][p 1]