Bhāskara II. | |
---|---|
Rodné jméno | भास्करा |
Narození | 1114 Vijaypura District |
Úmrtí | 1185 (ve věku 70–71 let) Udždžain |
Povolání | matematik, astronom a astrolog |
Rodiče | Maheśvara[1] |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Bhāskara II. (1114, Bíd – 1185, Udždžain) byl indický matematik a astronom z 12. století, "otec desítkové soustavy".[2]
Je zvaný Bhāskara II. k odlišení od matematika Bhāskary I. žijícího v 7. století, s nímž ale nebyl nijak spřízněn. Byl též nazýván Bhāskarāchārya (v překladu Bhaskara Učitel), nebo Bhaskara Učený.
Napsal první práci v dějinách matematiky, která užívá výhradně desítkový číselný systém. Ve svých pracích reagoval především na problémy nastolené matematikem Brahmaguptou, Bhaskaru lze řadit k jeho škole, byť je pozdním následovníkem. Byl patrně prvním matematikem, který vyřešil problém dělení nulou, když uvedl, že n vydělené nulou = nekonečno. V řešení rovnic předstihl evropské matematiky o stovky let. Vytvořil koncepci diferenciálního počtu, derivačního i diferenciálního koeficientu. Zabýval se též problémem Rolleovy věty.
Vedl observatoř v Udždžainu, stejně jako Brahmagupta. V astronomických traktátech psal o planetárních pozicích, konjunkcích planet, zatměních i geografii. Byl též astrologem.[3] Astrologem byl již jeho otec Mahesvara.[4]
Navrhl též věčně fungující stroj – perpetuum mobile a je zřejmě otcem této myšlenky.[5]
Psal v sanskrtu a ve verších, jak bylo tehdy zvykem.
Jeho syn Loksamudra šel v otcových stopách a stal se rovněž významným matematikem.[6]