Billunžská marka

	; znak
Geografie	; Billunžská marka po roce 1000 v rámci Saské východní marky
	; Billunžská marka po roce 1000 v rámci Saské východní marky
Hlavní město	žádné nebo neznámé
	Obyvatelstvo
Národnostní složení	Němci, Polabští Slované
Náboženství	katolické, staroslovanské
	Státní útvar
Státní zřízení	dědičná monarchie
Mateřská; země	Saská východní marka; Říše římská
	Státní útvary a území
	Obodrité
	Lutici
	Saské vévodství
	Obodrité
	Lutici

Billunžská marka (německy Billunger Mark) bylo v 10. a 11. století pohraniční území na severovýchodě Saského vévodství. Jméno nesla po německém rodu Billungů, který ji ovládal. Hranice marky tvořila na jihu řeka Labe, na severu Baltské moře a na východě řeka Peene a rozkládala se zhruba v oblasti dnešního východního Holštýnska a Meklenburska.

Billunžská marka vznikla roku 936, když císař Ota I. Veliký udělil Hermannu Billungovi titul princeps militiae a svěřil mu ostrahu severní a severovýchodní hranice říše před Obodrity a Dány.^[1] Herman Billung měl v marce téměř plnou samostatnost, a proto byl občas označován za vévodu saského, ačkoliv mu tento titul císař udělil až roku 961.

Po povstání Polabských Slovanů roku 983 byla Billunžská marka začleněna do Saského vévodství.

Odkazy

Reference

↑ Tato událost je popsána v análech a kronikách Annales Corbeienses, Widukinda z Corvey, Thietmara z Merseburgu a Adama Brémského.

Literatura

Thompson, James Westfall. Feudal Germany, Svazek II: New East Frontier Colonial Germany. New York: Frederick Ungar, 1928.

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] Tato událost je popsána v análech a kronikách Annales Corbeienses, Widukinda z Corvey, Thietmara z Merseburgu a Adama Brémského.

[1]