Björn Höcke

Björn Höcke
Stranická příslušnost
ČlenstvíAlternativa pro Německo
Narození1. dubna 1972 (52 let)
Lünen
Alma materUniverzita v Bonnu (1992–1993)
Univerzita Gießen
Marburská univerzita
Profeseučitel, politik a parliamentary group leader
Webová stránkaafd-bjoern-hoecke.de
CommonsBjörn Höcke
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Björn Höcke (* 1. dubna 1972 Lünen) je německý učitel a politik za stranu Alternativa pro Německo.[1]

V mládí patřil k Mladým křesťanským demokratům, ale v dubnu 2013 se stal jedním ze zakládajících členů Alternativy pro Německo (AfD). Je jedním ze dvou mluvčích strany v Durynsku a od voleb v roce 2014 také předsedou stranické poslanecké skupiny v durynském parlamentu. Bývá řazen k nacionalistickému křídlu strany a několikrát vystoupil na demonstracích protimigrační občanské iniciativy Pegida.[2]

Proslul řadou kontroverzních výroků. Např. v lednu 2017 prohlásil o berlínském památníku holocaustu, že je to „památník hanby" a že by se Německo už nemělo omlouvat za svou nacistickou minulost.[3][4] Později se za svůj výrok omluvil,[5] předsednictvo AfD však odhlasovalo zahájení řízení o jeho vyloučení.[6][7][8] Na podzim téhož roku německé sdružení Centrum pro politickou krásu postavilo ve vesnici Bornhagen na pozemku vedle Höckeho domu zmenšenou verzi památníku z 24 betonových bloků, financovanou pomocí crowdfundingu.[9]

V květnu 2021 použil na předvolebním setkání voliči heslo Alles für Deutschland! (Vše pro Německo!) které hojně používali němečtí nacisté, a které je v Německu zakázané. V dubnu 2024 s ním v případu začal soudní proces.[10] V květnu 2024 mu byla udělena pokuta ve výši 13 000 eur.[11]

Björn Höcke je ženatý a má čtyři děti.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bernd Höcke na německé Wikipedii.

  1. ↑ Björn Höcke - Munzinger Biographie. www.munzinger.de [online]. [cit. 2017-09-23]. Dostupné online. (německy) 
  2. ↑ Uprchlická krize posiluje německou euroskeptickou stranu AfD. deník.cz [online]. 2015-11-10 [cit. 2015-12-6]. Dostupné online. 
  3. ↑ HRON, Jan. 10 věcí, které potřebujete vědět o Alternativě pro Německo. EuroZprávy.cz [online]. 2017-09-05 [cit. 2019-01-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-13. 
  4. ↑ dpa. Památník hanby v srdci Berlína... Člen AfD rýpl do muzea holocaustu. Týden.cz [online]. 2017-01-18 [cit. 2019-01-20]. Dostupné online. 
  5. ↑ TRUCHLÁ, Helena. Němečtí populisté jsou čím dál víc rozdělení. Nechceme stranu jedné ženy, rebelují proti šéfce. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2017-02-23 [cit. 2019-01-20]. Dostupné online. 
  6. ↑ ČTK. Politik z AfD se postavil proti památníku holokaustu, hrozí mu vyhazov. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2017-02-13 [cit. 2019-01-20]. Dostupné online. 
  7. ↑ ČTK. Německá AfD chce vyloučit kontroverzního člena, který kritizoval památník holocaustu. Novinky.cz [online]. 2017-02-13 [cit. 2019-01-20]. Dostupné online. 
  8. ↑ Novinky. Buďme pyšní na úspěchy našich vojáků za války, vyzval Němce předák AfD. Novinky.cz [online]. 2017-09-15 [cit. 2019-01-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-10-13. 
  9. ↑ MOŠPANOVÁ, Eva (mos). Politik AfD kritizoval berlínský památník holokaustu. Aktivisté mu jeho kopii postavili přímo u domu. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2017-11-23 [cit. 2019-01-20]. Dostupné online. 
  10. ↑ ČTK. Začal soud s politikem AfD Höckem. Musí vysvětlit použití nacistického hesla. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-04-18]. Dostupné online. 
  11. ↑ ČTK. Regionální předák AfD Höcke dostal za nacistické heslo pokutu. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-05-14]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]