Bonaventura Cavalieri
| Bonaventura Cavalieri | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Francesco Cavalieri |
| Narození | 1598 Milán |
| Úmrtí | 30. listopadu 1647 (ve věku 48–49 let) Bologna |
| Místo pohřbení | kostel sv. Marie e San Domenico della Mascarella (44°29′59″ s. š., 11°21′ v. d.) |
| Alma mater | Univerzita v Pise (do 1619) |
| Povolání | matematik, astronom, řeholník a teolog |
| Zaměstnavatel | Boloňská univerzita (1629–1646) |
| Nábož. vyznání | katolicismus |
| Funkce | převor (kostel sv. Marie e San Domenico della Mascarella; 1629–1647) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bonaventura Francesco Cavalieri či Cavalerius (1598 Milán – 30. listopad 1647 Bologna) byl italský matematik, astronom a fyzik, také řeholník a teolog. Známé jsou jeho příspěvky v oblasti optiky (zejména zrcadel) a mechaniky. Jím definovaný Cavalieriův princip ("tělesa se stejně velkými podstavami a výškami mají stejný objem, pokud mají řezy rovnoběžné s podstavami a vedené ve stejné vzdálenosti od podstav stejné obsahy") předjímá objev integrálního počtu. Podle Galilea Galileiho byl Cavalieri nejzasvěcenějším geometrem od dob Archimédových.
Život
[editovat | editovat zdroj]Jméno Bonaventura nebylo křestní, ale otcovo. Přijal ho při vstupu do jesuatského řádu (nezaměňovat se známějším jezuitským řádem) roku 1615. Působil v jesuatském klášteře v Pise, kde se setkal s matematikem a Galileovým žákem Benedetto Castellim. Ten Cavalieriho nadchl pro geometrii. Cavalieri ji pak vyučoval na univerzitě v Pise. Castelli také představil Cavalieriho Galileovi. Stali se přáteli a dochovala se jejich korespondence. Milovník vědy, milánský arcibiskup Federico Borromeo pak Cavalieriho přeložil do Milána, kde Cavalieri učil teologii v klášteře San Girolamo. V Miláně působil v letech 1620–1623. Poté byl tři roky v lombardském Lodi, později krátce v Římě, v letech 1626–1629 v Parmě, poté znovu v Miláně, aby v roce 1629 konečně získal vytoužené profesorské místo, a to na univerzitě v Bologni, kde učil až do smrti. Zároveň byl představeným tamního jesuatského kláštera. Vydal zde jedenáct knih, včetně slavné Geometrie (1635).[1]
Na Měsíci je po něm pojmenován kráter.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Cavalieri, Bonaventura - Dictionary definition of Cavalieri, Bonaventura | Encyclopedia.com: FREE online dictionary. www.encyclopedia.com [online]. [cit. 2018-06-14]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bonaventura Cavalieri na Wikimedia Commons - Portrét v MacTutor History of Mathematics archive
- Heslo v encyklopedii Britannica
