Boris Arapov | |
---|---|
Základní informace | |
Narození | 12. září 1905 Petrohrad |
Úmrtí | 27. ledna 1992 (ve věku 86 let) nebo 21. ledna 1992 (ve věku 86 let) Petrohrad |
Místo pohřbení | Hřbitov Komarovo |
Žánry | klasická hudba |
Povolání | hudební skladatel a vysokoškolský učitel |
Významná díla | Symfonie č. 5 |
Ocenění | Leninův řád Řád rudého praporu práce národní umělec RSFSR |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Boris Alexandrovič Arapov (rusky Бори́с Алекса́ндрович Ара́пов; 30. srpnajul./ 12. září 1905greg. Petrohrad – 21. ledna 1992 tamtéž) byl ruský hudební skladatel a pedagog.
Na klavír ho začal učit matka. Později se stala jeho učitelkou klavíristka Zajcevová-Žukovičová. V deseti letech napsal své první skladby. V roce 1921 se přestěhoval do Petrohradu a studoval hru na klavír u Marii Judinové a Samarije Savšinského. Úraz ruky mu však nedovolil pokračovat v kariéře koncertního klavíristy. V roce 1923 vstoupil na kompoziční oddělení petrohradské konzervatoře, kde byli jeho učiteli Vladimír Ščerbajev a Michail Černov.
Po absolvování konzervatoře přednášel teoretické obory na Hudebním učilišti M. P. Musorgského a pracoval v Ústavu historie umění. V roce 1930 se stal učitelem na Leningradské konzervatoři a v roce 1940 byl jmenován profesorem. Během druhé světové války byla konzervatoř evakuována do Taškentu v Uzbekistánu. Zabýval se uzbeckou národní hudbou a při svých cestách do Číny a do Koreje byl ovlivněn hudbou dálného východu. V roce 1951 se stal vedoucím katedry instrumentace a v letech 1974–1992 vedl katedru skladby.
Vedle práce na konzervatoři se Arapov zabýval i organizační činností ve Svazu sovětských skladatelů. Zemřel v Petrohradě 21. ledna 1992. Je pohřben na Komarovském hřbitově.