Bovec
| Bovec | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 46°20′16″ s. š., 13°33′8″ v. d. |
| Nadmořská výška | 434 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Stát |  Slovinsko |
| Region | Gorický region |
| Občina | Bovec |
  Bovec | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 367,3 km² |
| Počet obyvatel | 1 586 (2020)[1] |
| Hustota zalidnění | 4,3 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | město |
| Oficiální web | obcina |
| Telefonní předvolba | 386 05 |
| PSČ | 5230 |
| Označení vozidel | GO |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bovec (italsky Plezzo, německy Flitsch) je město v územně-správní jednotce, občině Bovec, v Gorickém regionu na severozápadě Slovinska.
Historie a současnost
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka pochází z roku 1192. Oblast byla chvíli součástí Benátské republiky, poté s výjimkou let 1809 až 1813 byla až do konce první světové války součástí habsburské monarchie. V dobách monarchie bylo město součástí Rakouského přímoří a bylo silně ovlivněno německou kulturou. Mnoho místních přednostně užívalo němčinu jako jazyk každodenní komunikace. V roce 1918 byla oblast obsazena italskou armádou a v roce 1920 oficiálně připojena k Itálii. V letech 1922 až 1943 byla oblast a její obyvatelstvo násilně poitalšťovány. Do Jugoslávie proto odešli někteří místní obyvatelé, ale zformoval se zde i podzemní protifašistický odboj. V letech 1943 až 1945 byla oblast okupována říšskoněmeckou brannou mocí. Po květnu 1945 byl Bovec součástí anglo-amerického okupačního pásma. V období června 1945 až září 1947 byla oblast součástí zóny A, demarkační linie probíhala několik kilometrů na východ od města. V září 1947 přiřkla Pařížská mírová smlouva území Jugoslávii, respektive Slovinsku, jež bylo jednou z jugoslávských republik. V roce 1951 získal Bovec status města. Po rozpadu SFRJ v roce 1991 se město stalo součástí samostatného Slovinska.
V roce 1976 bylo město silně poškozeno zemětřesením.
Nedaleko Bovce se nacházejí Velika korita, asi 750 m dlouhá a 15 m hluboká soutěska na řece Soče.[2]
Nedaleko města se rovněž nachází nejmohutnější slovinský vodopád Boka na stejnojmenné říčce.[2]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byly použity překlady textů z článků Bovec na slovinské Wikipedii a Bovec na anglické Wikipedii.
- ↑ Prebivalstvo - izbrani kazalniki, naselja, Slovenija, letno. Statistický úřad Republiky Slovinsko. Dostupné online. [cit. 2021-04-28].
- ↑ a b BERNARDOVÁ ELIŠKA, Pšenička Jan. Smaragdová Soča s pohnutou minulostí. Země světa. 1.6.2023, roč. 22, čís. 6, s. 16–25. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bovec na Wikimedia Commons - (slovinsky)(anglicky)(italsky)(maďarsky)(německy)(francouzsky) Bovec: Doline Navdiha
