Bromid rtuťnatý | |
---|---|
Model molekuly | |
Obecné | |
Systematický název | Bromid rtuťnatý |
Anglický název | Mercury(II) bromide |
Německý název | Quecksilber(II)-bromid |
Sumární vzorec | HgBr2 |
Vzhled | bílá práškovitá nebo krystalická látka |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 7789-47-1 |
Číslo RTECS | OV7415000 |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 360,41 g/mol |
Teplota tání | 236 °C |
Teplota varu | 322 °C |
Hustota | 6,109 g/cm3 5,12 g/cm3 (240 °C, kapalina) |
Dynamický viskozitní koeficient | 3,31 cP (240 °C) 2,97 cP (247 °C) 1,97 cP (258 °C) |
Rozpustnost ve vodě | 0,30 g/100 g (0 °C) 0,55 g/100 g (20 °C) 0,61 g/100 g (25 °C) 0,66 g/100 g (30 °C) 0,91 g/100 g (40 °C) 1,26 g/100 g (50 °C) 1,68 g/100 g (60 °C) 2,80 g/100 g (80 °C) 4,88 g/100 g (100 °C) |
Rozpustnost v polárních rozpouštědlech | methanol 53,5 g/100 g (0 °C) 65,3 g/100 g (20 °C) 76 g/100 g (40 °C) 85,1 g/100 g (60 °C) ethanol 27,3 g/100 g (0 °C) 28,6 g/100 g (20 °C) 34,0 g/100 g (40 °C) 42,3 g/100 g (60 °C) |
Rozpustnost v nepolárních rozpouštědlech | pyridin 24 g/100 g (10 °C) 29,6 g/100 g (30 °C) |
Relativní permitivita εr | 9,84 |
Měrná magnetická susceptibilita | −3,284 2×10−6 cm3 g−1 |
Struktura | |
Krystalová struktura | kosočtverečná |
Hrana krystalové mřížky | a = 462,4 pm b = 679,8 pm c = 1 244,5 pm |
Termodynamické vlastnosti | |
Standardní slučovací entalpie ΔHf° | −170,8 kJ/mol |
Entalpie tání ΔHt | 49,7 J/g |
Entalpie varu ΔHv | 164,3 J/g |
Standardní molární entropie S° | 179,8 JK−1mol−1 |
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° | −152,3 kJ/mol |
Izobarické měrné teplo cp | 0,211 JK−1g−1 |
Bezpečnost | |
[1] Nebezpečí[1] | |
R-věty | R26/27/28, R33, R50/53 |
S-věty | S1/2, S13, S28, S45, S60, S61 |
NFPA 704 | 0
3
0
|
Teplota vznícení | nehořlavý |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Bromid rtuťnatý (HgBr2) je anorganická sloučenina, patří mezi halogenidy. Stejně jako chlorid rtuťnatý je vysoce toxický.
Tato bílá pevná látka se používá v laboratořích jako činidlo (viz reakce).
Bromid rtuťnatý je používán jako činidlo v Koenigsově–Knorrově reakci.[2][3] Také se používá pro test na přítomnost arsenu.[4]
Arsen je nejprve převeden na arsan slučováním s vodíkem. Arsan pak reaguje s bromidem rtuťnatým:
AsH3 + 3 HgBr2 → As(HgBr)3 + 3 HBr.
Pokud je arsen přítomen, bílý HgBr2 změní barvu na žlutou, černou nebo hnědou.[5]
Bromid rtuťnatý prudce reaguje s elementárním indiem při vysoké teplotě.[6]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mercury(II) bromide na anglické Wikipedii.