Buckfast Abbey

Buckfast Abbey
Kostel a hlavní budova opatství
Kostel a hlavní budova opatství
Lokalita
StátSpojené královstvíSpojené království Spojené království
MístoBuckfast
Souřadnice50°29′34″ s. š., 3°46′33″ z. d.
Buckfast Abbey
Buckfast Abbey
Základní informace
ŘádŘád svatého Benedikta
Založení1018 (Řád svatého Benedikta), 1147 (Cisterciácký řád)
Zrušení1539 (Jindřich VIII. Tudor)
Obnovení1882 (Řád svatého Benedikta)
Mateřský klášterSavigny Abbey
Odkazy
Kód památky1209774
Webwww.buckfast.org.uk
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Ve včelí zahradě bratra Adama

Buckfast Abbey je benediktinské opatství ve vesnici Buckfast severně od města Buckfastleigh v Devonu v jihozápadní Anglii. Klášterní komplex se nachází na břehu řeky Dart, na okraji národního parku Dartmoor.[1]

První benediktinský klášter v Buckfastu byl založen v roce 1018. V roce 1136 byl předán klášterní kongregaci Savigny a v roce 1147 se stal majetkem cisterciáků. Řád byl v roce 1539 na příkaz krále Jindřicha VIII. rozpuštěn a sdílel osud ostatních klášterů v zemi. Klášterní budovy chátraly. Počátkem 19. století byly zbytky kláštera zbořeny a areál byl určen pro stavbu rezidence.[2]

V roce 1882 bylo panství prodáno skupině francouzských benediktinských mnichů, kteří se ujali přestavby kláštera. Návrh budovy vypracoval architekt Frederick Walters na základě vykopaných základů z 12. století a po vzoru jiných dochovaných klášterů z té doby. Většinu stavebních prací provedli mniši sami. Vrcholem projektu byla přestavba klášterního kostela, realizovaná v letech 1907–1938. Kostel byl vysvěcen v roce 1932. Klášterní areál byl zapsán do rejstříku památek ve Spojeném království v roce 1951. Kostel a hlavní budova opatství jsou památkami třídy II* (zvláště významné stavby).[3][4]

Klášterní zahrady jsou přístupné veřejnosti.

V klášteře se vyrábí od 20. let 20. století fortifikované víno Buckfast Tonic Wine. Jedná se o dolihované víno, které obsahuje velké množství kofeinu. Je předmětem sporů ve Skotsku, kde byla hlášena spojitost mezi jeho konzumací a násilnou trestnou činnosti.[5][6]

Historie včelařství v Buckfast Abbey

[editovat | editovat zdroj]

Klášter Buckfast Abbey má úzký vztah k včelařství. Bylo to právě zde, kde bratr Adam (vl. jménem Karl Kehrle (1898-1996)) vyšlechtil buckfastskou včelu (Apis mellifera buckfast). Bratr Adam byl mnichem, který měl na starosti včelín v tomto klášteře.

Zpočátku se jednalo o křížence včely černé (Apis mellifera mellifera), žijící tehdy v Anglii, a včely A. m. ligustica. Během desetiletí kombinovaného šlechtění a důsledného výběru vytvořil bratr Adam včelu, která kombinuje nejcennější vlastnosti různých plemen včel.

Historie buckfastské včely je úzce spojena s decimaci populace včel A. m. mellifera na jihu Britských ostrovů roztočovou nemocí akarinózou (známou také jako “nemoc z ostrovů Wight”). Bratr Adam začal křížit původní včely s jinými plemeny a vytvořil tak odolnější včelu vůči parazitním chorobám. Karl Kehrle se stal autoritou v chovu včelích matek a je považován za tvůrce plemene včely medonosné buckfastské.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Buckfast Abbey na anglické Wikipedii.

  1. ↑ BUCKFAST.ORG. visitors [online]. [cit. 2024-04-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-04-20. 
  2. ↑ BUCKFAST.ORG.UK. history [online]. [cit. 2024-04-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-09-23. 
  3. ↑ BUCKFAST ABBEY, MAIN BLOCK, Buckfastleigh - 1292865 | Historic England. historicengland.org.uk [online]. [cit. 2024-04-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ CHURCH OF ST MARY (BUCKFAST ABBEY), Buckfastleigh - 1209774 | Historic England. historicengland.org.uk [online]. [cit. 2024-04-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ Buckfast monks reject blame for 'tonic wine crime'. BBC News. 2013-12-25. Dostupné online [cit. 2024-04-03]. (anglicky) 
  6. ↑ JEFFREYS, Henry. Buckfast: a drink with almost supernatural powers of destruction. The Guardian. 2015-02-27. Dostupné online [cit. 2024-04-03]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]