Bürglen TG
| Bürglen | |
|---|---|
_189.JPG) | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 47°33′ s. š., 9°9′ v. d. |
| Nadmořská výška | 441 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Stát |  Švýcarsko |
| Kanton | Thurgau |
| Okres | Weinfelden |
  Bürglen Bürglen, Švýcarsko | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 11,71 km² |
| Počet obyvatel | 3 841 (2018)[1] |
| Hustota zalidnění | 328 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 8575 |
| Označení vozidel | TG |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bürglen (psáno také jako Bürglen TG pro odlišení od jiných stejnojmenných sídel) je obec ve švýcarském kantonu Thurgau. Žije zde přibližně 3 800[1] obyvatel.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Bürglen leží na řece Thur na křižovatce silnic Weinfelden–Romanshorn a Konstanz–Wil a na železniční trati Winterthur–Romanshorn. Most přes řeku Thur spojuje vesnici Istighofen na jihu s Bürglenem. Kromě samotného Bürglenu patří k politické obci ještě bývalé obce Opfershofen a Leimbach na severovýchodě a Moos na jihozápadě.
K obrazu obce patří zámek Bürglen, v němž sídlí část základní školy, a malé staré centrum obce, které se rozkládá na úpatí zámku.
Historie
[editovat | editovat zdroj]
Bürglen byl poprvé zmíněn v roce 1282/84 jako Burgelon.[2] Po roce 1350 se soustředěním majetku baronů z Bürglenu, poprvé zmiňovaných v roce 1176, vytvořilo okrouhlé panství, které od roku 1408 patřilo pánům z Klingenbergu, od roku 1443 Markvartovi Brisacherovi z Kostnice a od roku 1447 baronům ze Sax-Hohensax. Ti drželi různá práva v Bürglenu od roku 1360 a kolem roku 1500 rozšířili panství na své mocenské centrum. V roce 1550 prodali Bürglen Breitenlandenbergům, kteří jej v roce 1579 postoupili městu Sankt Gallen. Od pozdního středověku patřily k panství, které až do roku 1798 spravoval vrchní hofmistr v St. Gallenu, nižší dvory Bürglen, Uerenbohl, Guntershausen, Heldswil, Mettlen a Istighofen a části Hüttenschwilu a Sulgenu. V roce 1580 byl připojen Mühlebach, v roce 1647 Bleiken, v roce 1664 Hessenreuti a v roce 1665 Amriswil.
Církevně patřil Bürglen do farnosti Sulgen. Z roku 1274 je doložena farnost a z roku 1346 hradní kaple. Kaple svatého Leonharda zmiňovaná v roce 1504 je pravděpodobně staršího původu. Existovala pravděpodobně až do konce 17. století, stejně jako kaple „Höll“, která je doložena z roku 1585 a vyhořela v roce 1695. Po reformaci v roce 1529 se panský dvůr vrátil ke katolické víře, zatímco obec zůstala reformovaná. V roce 1809 vznikla reformovaná farnost Bürglen-Andwil, nezávislá na Sulgenu.[2]
Opevněné sídlo založené kolem roku 1300 se kvůli úpadku baronů z Bürglenu a konkurenci jiných měst nedokázalo prosadit jako město. Po požáru vsi v roce 1528 se obyvatelé zadlužili u vrchnosti na obnovu a v roce 1540 získala vrchnost práva na obecní pozemky. Bürglen ztratil svou autonomii pod vládou města St. Gallen. Město jmenovalo ammana (starostu) a předsedu nižšího soudu, prosazovalo usazení svých občanů jako místní elity.
V letech 1803–1816 patřil Bürglen k obci Birwinken, od roku 1816 do roku 1994 byl Bürglen obcí. Od roku 1810 do roku 1875 utvářeli politiku obce Häberlinové, majitelé mlýna, který byl v roce 1903 nahrazen nápadnou novostavbou. V polovině 19. století byl Bürglen místem setkávání pokrokových kruhů, což se projevilo v zemědělské výstavě v roce 1846. Od roku 1860 došlo k přechodu na chov dobytka a v roce 1933 ke scelování statků a intenzifikaci ovocnářství. Hluboké důsledky mělo otevření přádelny česaného zboží v roce 1874, která přijímala převážně italské dělníky a prováděla vlastní bytovou politiku (Neubürglen). Zatímco v roce 1870 činil podíl cizinců 3 % a katolíků 2 % obyvatel Bürgleru, v roce 1910 se zvýšil na 40 % a 45 % a podíl žen na 57 %. V roce 1945 začala politická integrace katolíků, která vedla v roce 1959 k vybudování katolického kostela svatého Josefa jako filiálky v Sulgenu. Vedle česání, barvení vlny (1843–1979) a vyšívání měly mimořádný hospodářský význam štěrkovny. Od roku 1980 se v areálu bývalé barvírny vlny nacházejí různé drobné podniky a spolky.[2]
Kolem zámku, který byl již v 19. století využíván jako školní budova, byla ve 20. století vybudována školní čtvrť.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]
| Vývoj počtu obyvatel[2][3] | |||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rok | 1850 | 1860 | 1870 | 1880 | 1888 | 1900 | 1910 | 1920 | 1930 | 1941 | 1950 | 1960 | 1970 | 1980 | 1990 | 2000 | 2010 | 2018 | |
| Počet obyvatel | 1049 | 1002 | 1014 | 1571 | 1790 | 1792 | 2368 | 2145 | 2211 | 2262 | 2428 | 2638 | 2714 | 2478 | 3193 | 3197 | 3259 | 3835 | |
Hospodářství
[editovat | editovat zdroj]V roce 2021 nabídl Bürglen zaměstnání 1146 osobám (přepočteno na plný úvazek). Z toho 5,0 % bylo zaměstnáno v zemědělství a lesnictví, 40,2 % v průmyslu, obchodu a stavebnictví a 54,8 % v sektoru služeb.[4]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bürglen TG na německé Wikipedii.
- ↑ a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
- ↑ a b c d SPUHLER, Gregor. Bürglen (TG) [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2005-02-16 [cit. 2023-04-01]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Bevölkerungsentwicklung der Gemeinden. Kanton Thurgau, 1850–2000 [online]. Kanton Thurgau [cit. 2023-03-11]. Dostupné online. (německy)[nedostupný zdroj]
- ↑ Thurgau in Zahlen 2022 [online]. Kanton Thurgau [cit. 2023-04-01]. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bürglen TG na Wikimedia Commons - (německy) Oficiální stránky
