Cécile de France | |
---|---|
Cécile de France v roce 2015 na předávání Césarů | |
Narození | 17. července 1975 (49 let) Namur, Belgie |
Choť | Guillaume Siron (od r. 2006) |
Děti | 2 |
César | |
2003 – Erasmus a spol. Nejlepší herečka ve vedlejší roli 2006 – Erasmus 2 | |
Umělecké ceny | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Cécile de France (* 17. července 1975 Namur, Belgie) je belgická herečka.
Narodila se a vyrostla v belgickém městě Namur. V roce 1990, když jí bylo patnáct let, začala chodit na hodiny komediálního herectví, které vedl Jean-Michel Frère a později s ním spolupracovala na divadelní hře SC35C. V roce 1992 navštěvovala kurzy dramatického umění pod vedením herce Jeana-Paula Denizona, který byl též asistentem britského režiséra Petera Brooka. Po úspěšném konkurzu na Divadelní a uměleckou konzervatoř v Lyonu, v letech 1995 až 1998 studovala komediální herectví. Po ukončení studia si jí všimla manažerka Dominique Besnehard z agentury Artmedia.
V roce 2000 se objevila jako pokladní v restauraci McDonald's v klipu „J'pète les plombs“ od rappera Disize. Filmový režisér a herec Richard Berry jí nabídl hlavní ženskou roli Laury v komedii L'Art (délicat) de la séduction z roku 2001. Na to úspěšně navázala titulní rolí ve filmu Irene a snímkem Cedrica Klapische Erasmus a spol., kde hrála společně s Romainem Durisem, Judith Godrèche, Audrey Tautou a Kelly Reilly. V tomto období též aktivně hrála v divadle, v krátkometrážních filmech a v televizních filmech.
Mezinárodní úspěch jí přinesl horor Noc s nabroušenou břitvou. V roce 2004 byla vybrána do hlavní ženské role Monique Laroche, impresionistické malířky, která se účastní dobrodružné cesty kolem světa společně s Phileasem Foggem (Steve Coogan) a Passepartoutem (Jackie Chan) v hollywoodské produkci filmu Cesta kolem světa za 80 dní, což je velmi volné převyprávění stejnojmenného románu spisovatele Julese Vernea z roku 1873. O rok později opět účinkovala v Klapischově snímku, a to v pokračování Erasmus 2. Též získala jednu z hlavních rolí ve francouzském muzikálu Alaina Berlinera, J'aurais voulu être un danseur (Chtěl bych být tanečníkem).
Rok 2006 pro Cécile de France přinesl tři velké filmy, a to hudební Sedadla v parteru, poté role po boku Gérarda Depardieu v oceňovaném dramatu Píseň pro tebe, a dále historické melodrama Tajemství, kde hrála společně s Patrickem Bruelem. Taktéž byla tváří finančně riskantnějších projektů, romantické komedie Nesprávná víra a kriminálního filmu Mon colonel, který vznikl v koprodukci Francie a Belgie. V roce 2008 se znovu shledala s Gérardem Depardieu v kriminálním filmu Veřejný nepřítel č.1, kde titulní roli ztvárnil Vincent Cassel.
V roce 2009 hrála postavu Jeanine Deckers v dramatu Stijna Coninxe Sœur Sourire. Také se objevila v hlavní roli thrilleru Gardiens de l'ordre režiséra Nicolase Boukhriefa. Nikdy ovšem nezanevřela na belgický film. Přijala nabídku bratří Malandrinů, aby si zahrála roli sportovní šampionky v psychologickém thrilleru Ruka bezhlavého. Film byl natočen již v roce 2006, ovšem do kin přišel až o čtyři roky později.
V roce 2011 se opět objevila v hollywoodském filmu, a to v thrilleru Clinta Eastwooda, Život po životě, kde se setkala s Mattem Damonem, Bryce Dallas Howard a Thierrym Neuvicem. V tom samém roce hrála ve filmu bratří Dardennů Kluk na kole. O rok později představovala Alici v dramatické komedii Un baiser papillon a také se znovu setkala s Xavierem Giannolim v satirickém filmu Superstar.
V roce 2013 se po narození svého druhého dítěte, dcery, vrátila na scénu ve dvou nákladných projektech, nejdříve v dramatu Möbius režiséra Érica Rochanta, kde hrála s Jeanem Dujardinem a Timem Rothem a poté v komedii Cedrica Klapische, Casse-tête chinois, kde hrála v roli Isabelle. Ve stejném roce se objevila v muzikálu založeném na písních Serge Gainsbourga, Anna.
V následujících letech hrála po boku Alberta Dupontela v dramatu En équilibre. V roce 2015 dostala hlavní roli v romantickém filmu Léto režisérky Catherine Corsini, v němž ztvárnila postavu venkovské dívky Delphine z regionu Limousin, která v Paříži naváže lesbické vztahy s feministkami, které hrají Izïa Higelin a Noémie Lvovsky.
Cécile de France je od roku 2006 provdaná, jejím manželem je hudební skladatel Guillaume Siron. Má s ním dvě děti, syna (* 2007) a dceru (* 2012). Herečka žije se svou rodinou na venkově,[1] pravděpodobně ve Francii.
Rok | Název pořadu | Role |
---|---|---|
1997 | La Balle au bond | |
1998 | Alice Neversová | Anna |
2001 | Nana | Christine |
2006 | Chez Maupassant: La parure | Mathilde Loisel |
2011 | Natvrdo | Cécile |
2015 | Chci mluvit se svým agentem! | ona sama |
2016 | Mladý papež | Sofia |
Rok | Název filmu | Režisér |
---|---|---|
1997 | Tous nos vœux de bonheur | Jean-Pierre Améris |
1998 | Bon appétit | Patrice Bauduinet |
1999 | Le Dernier Rêve | Emmanuel Jespers |
2001 | Le Mariage en papier | Stéphanie Duvivier |
Loup! | Zoé Galeron | |
2002 | 3 jours, 3 euros | Fernand Berenguer |
Nervous break down | Emmanuel Jespers | |
Il était une femme | Marc Saubain | |
La Nuit du 6 au 7 | Patrice Bauduinet | |
Les calamars n'écoutent plus la radio | Patrice Bauduinet | |
2008 | D'une vie à l'autre | Alice Mitterand |
Rok | Název písně | Umělec |
---|---|---|
2000 | „J'pète les plombs“ | Disiz |
2004 | „À tes souhaits“ | Matthieu Chedid |
„I Like Cash“ | Beat Assailant |
Rok | Autor | Hra | Režisér |
---|---|---|---|
1996 | Georges Feydeau | Dormez je le veux | Benoît Blampain |
Valeria Moretti | Une palette rouge sang | Jean Paul Denizon | |
William Shakespeare | Sen noci svatojánské | Pierre Pradinas | |
1997 | Variations Strindberg-Feydeau | Nada Strancar | |
1998 | Pour nous | Serguei Issayev | |
Alexandr Vampilov a Nina Sadour | Tu serais un ange tombé du ciel exprès pour nous | Serguei Issayev | |
1999 | Sofoklés | Élektra | Claudia Stavisky |
John Millington Synge | Hrdina západu | Philippe Delaigue | |
2001 | August Strindberg | Slečna Julie | Gwenaël Morin |
SC35C | Jean-Michel Frère | ||
2008 | Niels Arestrup | Le Temps des cerises | Stéphane Hillel |
2013 | Serge Gainsbourg | Anna | Emmanuel Daumas |
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cécile de France na francouzské Wikipedii.