Carl Zeiss AG

Carl Zeiss AG
Logo
Logo
Základní údaje
Právní formaakciová společnost
Datum založení17. listopadu 1846
ZakladatelCarl Zeiss
Adresa sídlaOberkochen, 734 47, Německo
Souřadnice sídla48°46′54,6″ s. š., 10°5′58,6″ v. d.
Charakteristika firmy
Oblast činnostioptika a Precision engineering and optical industry
Produktytriedr a souřadnicový měřicí stroj
Zaměstnanci38 770 (2022)[1]
Mateřská společnostCarl-Zeiss-Stiftung
MajitelCarl-Zeiss-Stiftung (100 %)
Dceřiné společnostiCarl Zeiss Meditec (65 %)
Carl Zeiss (United Kingdom)
Carl Zeiss (Israel)
Carl Zeiss (Australia)
Carl Zeiss Microscopy
Carl Zeiss (Russia & CIS)
OceněníCena za inovaci německého hospodářství
Identifikátory
Oficiální webwww.zeiss.com
LEI5299000XH7YX33EJZP65
OpenCorporates IDde/B8537_HRB501555
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Firma Carl Zeiss AG v roce 1910

Carl Zeiss AG je německá firma, vedoucí mezinárodní skupiny společností v oboru optiky a opto-elektroniky s celosvětovou působností. Společnost patří mezi nejstarší firmy na světě podnikající v oboru optiky. Sídlem společnosti je Oberkochen. Společnost byla založena německým optikem Carlem Zeissem v Jeně.

Historie

[editovat | editovat zdroj]
Národní podnik Carl Zeiss v roce 1978
Budova firmy v Jeně, 1987

Předchůdce moderní společnosti Zeiss byl založen v roce 1846 v Jeně slavným německým optikem Carlem Zeissem. V roce 1926 došlo ke spojení s menšími výrobci (Contessa-Nettel, Ernemann, Goerz a ICA) do koncernu Zeiss Ikon[2] a již v době před druhou světovou válkou patřila mezi největší a nejvýznamnější firmy v oboru optiky. Na konci války se společnost rozpadla do menších částí a některé továrny zůstaly v západním sektoru Německa, některé na Východě. Mnoho patentů i vybavení továren společnosti v Jeně či Drážďanech bylo ve Východním sektoru, jenž byl pod kontrolou Sovětského svazu, který si velké části továren nebo vynálezů firmy přivlastnil jako válečnou kořist a z nápadů firmy Zeiss žil sovětský optický průmysl ještě dlouhá léta po skončení války - například Zeissovy dalekohledy, jejichž kopie byly v SSSR vyráběny.

Výroba geodetických přístrojů

[editovat | editovat zdroj]
Pahýl Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

V roce 1907 nabídl své zkušenosti firmě Zeiss švýcarský zeměměřický inženýr a držitel několika patentů na zlepšení konstrukce geodetických přístrojů Heinrich Wild. Firma Zeiss do té doby geodetické přístroje nevyráběla. Pod Wildovým vlivem se rozhodla s výrobou začít a pověřila ho vedením tohoto odvětví. Wild působil v této funkci do roku 1919 a během této doby zkonstruoval několik moderních geodetických přístrojů. Mezi nejvýznamnější patří:

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Zeiss Group Annual Report 2021/22. Dostupné online.
  2. ↑ Zeiss Ikon na stránkách Camerapedia
  3. ↑ DE HILSTER, Nicolàs. 1928 Carl Zeiss Nivellier I. web site of Nicolàs de Hilster [online]. Nicolàs de Hilster [cit. 2016-09-03]. Dostupné online. 
  4. ↑ DE HILSTER, Nicolàs. 1924 Carl Zeiss Nivellier II. web site of Nicolàs de Hilster [online]. Nicolàs de Hilster [cit. 2016-09-03]. Dostupné online. 
  5. ↑ DE HILSTER, Nicolàs. 1924 Carl Zeiss Th1 Theodolite. web site of Nicolàs de Hilster [online]. Nicolàs de Hilster [cit. 2016-09-03]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Edith Hellmuth, Wolfgang Mühlfriedel: Zeiss 1846–1905. Vom Atelier für Mechanik zum führenden Unternehmen des optischen Gerätebaus, Böhlau Verlag, Köln et al. 1996
  • Rolf Walter: Zeiss 1905–1945, Böhlau Verlag, Köln et al. 2000
  • Wolfgang Mühlfriedel, Edith Hellmuth: Carl Zeiss in Jena 1945–1990, Böhlau Verlag, Köln et al. 2004
  • Armin Müller: Institutionelle Brüche und personelle Brücken. Werkleiter in Volkseigenen Betrieben der DDR in der Ära Ulbricht, Köln u. Weimar 2006. [zur Zeit 1945 bis 1975]
  • Armin Hermann: Nur der Name war geblieben. Die abenteuerliche Geschichte der Firma Carl Zeiss, Stuttgart 1989
  • Armin Hermann: Jena und die Jenoptik. Vom Kombinat zum Global Player, München 1998
  • Armin Hermann: Und trotzdem Brüder. Die deutsch-deutsche Geschichte der Firma Carl Zeiss, München 2002
  • Hans-Jürgen Kuc: Auf den Spuren der Contax. Band II, 2. Auflage. 266 Seiten. Wittig Fachbuchverlag 2003, ISBN 3-930359-34-0
  • Reinhard Neunhöffer: Jenaer Lasertechnik: zwischen Wissenschaft, Wirtschaft und Staatssicherheit. Stuttgart, 2001.
  • F. Scheffel: Gläserne Wunder. Drei Männer schaffen ein Werk. Zeiß, Abbe, Schott. Braun & Schneider, München 1938
  • Heinz Sponsel: Made in Germany. Die dramatische Geschichte des Hauses Zeiss. Bertelsmann, Gütersloh 1957
  • FEIST, Wieland. 75 Jahre Vermessungsgerätebau in Jena. Jenaer Rundschau. 1983, čís. 1. Příloha časopisu. Dostupné online. (německy) 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.