Carolina Hurricanes

Carolina Hurricanes
PNC Arena
Název	Carolina Hurricanes
Přezdívka	"Canes", "Bunch of Jerks"
Stát	Spojené státy americké
Město	Raleigh, Severní Karolína
Založen	1997
Soutěž	NHL (Střední divize)
Klubové barvy	červená, černá, bílá a stříbrná
Stadion
Název	PNC Arena[1], Raleigh
Kapacita	18 680 diváků[1]
Souřadnice	35°48′12,16″ s. š., 78°43′18,91″ z. d.
Vedení
Vlastník	Thomas Dundon (majoritní) Peter Karmanos Jr. (minoritní)
Prezident	Don Waddell
Generální manažer	Don Waddell
Realizační tým
Trenér	Rod Brind'Amour
Asistenti trenéra	Jeff Daniels Dean Chynoweth Jason Muzzatti – trenér brankářů Chris Huffine – video trenér
Kapitán	Jordan Staal –
Asistenti kapitána	Jordan Martinook Jaccob Slavin
Klubové úspěchy
Tituly	1× vítěz Stanley Cupu (2005/06) 2× vítěz Prince of Wales Trophy (2005/06)
Oficiální webové stránky
Aktuální soupiska

Přehled medailí
Stanley Cup
	2001/2002	Carolina Hurricanes
	2005/2006	Carolina Hurricanes

Carolina Hurricanes je profesionální americký klub ledního hokeje, který sídlí ve městě Raleigh v Severní Karolíně. Do NHL vstoupil v ročníku 1997/1998 a hraje v Metropolitní divizi v rámci Východní konference. Své domácí zápasy odehrává v hale PNC Arena s kapacitou 18 680 diváků.^[1] Klubové barvy jsou červená, černá, bílá a stříbrná.

Největšího úspěchu dosáhlo mužstvo v sezóně NHL v roce 2006, když získalo poprvé a prozatím naposled Stanley Cup.

Historie týmu

Carolina Hurricanes má za sebou kočovnou historii. Tým byl původně založen v Bostonu, působil i ve Springfieldu, Hartfordu, Greensboru a Raleighu. V době kdy se jmenoval Hartford Whalers, se stal členem NHL. Svoji kariéru zde ukončil slavný Gordie Howe, jednu chvíli s ním hrála i další legenda, Bobby Hull. V Hartfordu tým vydržel 18 let, za tuto dobu vyhrál jedinou sérii play-off. Stalo se tak v roce 1986, kdy porazil tehdejší Quebec Nordiques (dnes Colorado Avalanche). Až na tuto výjimku se ale Hartford Whalers řadil spíš k podprůměru. Jeho největší hvězdou byl centr Ron Francis, kterého draftovali v roce 1981. Navzdory tomu, že byl hlavní oporou týmu, v roce 1991 jej vyměnili do Pittsburghu Penguins.

Severní Karolína (1997–současnost)

O prázdninách roku 1998 se Francis do svého mateřského klubu vrátil, už ne ale do Hartfordu, ale do Greensbora, kam se klub mezitím přestěhoval. V té době byl klub zařazen do severovýchodní divize ve východní konferenci. Hlavními oporami týmu byli útočníci Keith Primeau a Sami Kapanen, v bráně se jednu dobu mihla legenda Kirk MacLean, jedničkou však byl Trevor Kidd.

V roce 1998 byla Carolina přeřazena do jihovýchodní divize, do ligy totiž vstoupil tým Nashville Predators. Tuto divizi klub v této sezóně vyhrál, hlavně díky výkonům lotyšského brankáře Arturse Irbeho. V prvním kole play-off narazili na Boston Bruins, kterému ale podlehli 2:4 na zápasy. To by nebylo tak tragické, kdyby se tenkrát v autě při přesunu domů nezabil obránce týmu Steve Chiasson. V následující sezóně 1999/2000 se klub v tabulce jihovýchodní divize propadl na třetí místo a do play-off nepostoupil. K postupu do play-off chyběl „Hurikánům“ jediný bod. V následujícím ročníku bylo mužstvo o něco silnější, hlavně díky přítomnosti Roda Brind'Amoura a Sandise Ozolinše. Do play-off tým postoupil díky vyššímu počtu výher než měl devátý Boston (oba týmy měly stejný počet bodů). Zde vypadl hned v prvním kole, nestačil na obhájce Stanley Cupu z New Jersey. Hodně tvrdý byl ale způsob, jakým obránce New Jersey Devils Scott Stevens vyřadil ze hry Shanea Willise a Rona Francise.

2001/02 Stanley Cup Finals

V následující sezóně se stala Carolina velkým překvapením. Jádrem mančaftu byli hlavně brankáři Arturs Irbe a Kevin Weekes, útočníci Rod Brind'Amour, Jeff O'Neill, Bates Battaglia a Sami Kapanen. Kvalitní výkony a výsledky vynesly tým na první místo Jihovýchodní divize. V play-off to bylo ještě lepší. „Hurikáni“ v prvním kole smetli New Jersey Devils 4:2 na zápasy, ve druhém kole Montreal Canadiens stejným poměrem a ve finále konference Toronto Maple Leafs, rovněž 4:2 na zápasy. Senzačně tak postoupili do finále Stanley Cupu. Tam je ale čekal nelehký soupeř, hvězdami nabitý Detroit Red Wings, v jehož dresu chytal Dominik Hašek. Ačkoliv Hurricanes ohromili Wings v prvním zápase, kdy Francis vystřelil vítězství svého týmu už v první minutě prodloužení, Red Wings následně vyhráli čtyřikrát za sebou a získali Stanley Cup. Zápas č. 3 v Raleighu představoval thriller, který až ve 3. nastavení rozhodl Igor Larionov a stal se tak nejstarším hráčem, který dal vítězný gól ve finále. Komentátoři nazvali tento souboj jedním z nejlepších finálových zápasů v historii NHL a Don Cherry označil RBC za nejhlasitější budovu v NHL.

2005/06 Stanley Cup Champions

Ročník 2004-05 znamenal v NHL výluku a ta vedla ke snížení rozpočtu na 26 000 000 dolarů. Canes se však stali jedním z největších překvapení NHL, zaznamenali nejlepší sezonu ve své historii. V základní části skončili s výsledkem 52-22-8 a nasbírali 112 bodů. V play-off, poté, co prohráli první dva zápasy série konferenčního čtvrtfinále proti Montrealu Canadiens, Laviolette posadil do té doby brankářskou jedničku Martina Gerbera ve prospěch nováčka Cama Warda. Hurricanes vyhráli oba zápasy v Montrealu a celou sérii 4:2. V dalším kole, které se ukázalo jako překvapivě jednostranné, Carolina čelila New Jersey Devils, které smetli 4:1 na zápasy.

Ve finále Východní konference stálo v cestě Buffalo Sabres, které skončilo jen jediný bod za Hurricanes v základní části. Diskutabilní série se rozhodovala až v 7. zápase, kde Rod Brind'Amour vstřelil vítězný gól a Hurricanes postoupili do finále Stanley Cupu podruhé v historii.

Stanley Cup prapor za vítězství v PNC Arena

O pohár se utkali s překvapením západu - Edmontonem Oilers. Série se zdála být zprvu jednoznačná, po 4 zápasech za stavu 3:1 měli Hurricanes pohár na dosah, doma však padli v prodloužení, následně v Edmontonu nevstřelili ani gól a o vítězi tak musel rozhodnout zápas č. 7 v Raleigh. Hurricanes už znovu doma nezaváhali, František Kaberle svým vítězným gólem zajistil pro Severní Karolínu první profesionální prvoligový sportovní titul. Stejně tak se Hurricanes stali prvním týmem v historii NHL, který prohrál devět nebo více her v play-off a přesto vyhrál Stanley Cup. V roce 2011 je napodobili Boston Bruins.

2007/08

Hurricanes nebyli schopni navázat na jejich úspěch stejně jako v letech 2003–2004. V sezoně 2006-07 skončili třetí ve své divizi a jedenáctí celkově ve Východní konferenci. Tímto výsledkem se zapsali nelichotivě do historie, když se jako druhý tým po Chicagu Blackhawks nedokázali kvalifikovat do playoffs sezonu před ani po mistrovském titulu. V sezoně 2007-08 Carolina opět nepostoupila, jelikož Washington uzmul divizní titul v posledním dni sezóny, takže Hurricanes obsadili druhé místo v divizi a deváté v konferenci a stali se teprve druhým klubem v NHL, který nedokázal postoupit do play-off dvě následující sezóny po triumfu.

2008/09

Po pomalém startu do sezóny 2008-09 byl trenér Peter Laviolette nahrazen na začátku prosince svým předchůdcem, Paulem Mauricem. Klub do té doby balancující opět na hraně postupu do playoff 7. února získal Jussiho Jokinena z Tampy Bay Lightning. Následná bilance 12-3-2 včetně 9 výher v řadě zajistila Hurricanes postup do vyřazovacích bojů ze 6. místa a po třech letech se fanoušci v Raleigh dočkali prodloužené sezony.

V playoff se hurikán rozfoukal opět naplno, jak už bývá téměř zvykem, a odnesli to New Jersey v prvním kole. Ve 4. zápase série za stavu 3:3 Jussi Jokinen rozhodl, kdy do konce základní hrací doby zbývalo 0,2 sekundy! Vstřelil tak nejtěsnější vítězný gól v historii NHL, který už se bude jen stěží překonávat. Vyrovnaná série dospěla až ke hře č.7, Devils vstupovali do závěrečných dvou minut zápasu v Prudential Center v Newarku s vedením 3:2, ale poté Canes udeřili. V čase 58:40 Jussi Jokinen vyrovnal na 3:3 a v čase 59:12 Chad Larose vysunul Erica Staala do sóla po pravém křídle a ten prostřelil brankáře Brodeura. Šokovaní Devils už nedokázali v tak krátkém čase odpovědět a prohráli zápas i sérii 3:4. Staalova branka se stala nejpozdějším vítězným gólem v 7. zápase v historii.

Ve druhém kole byli soupeřem Boston Bruins, ale než se stihli rozehrát, prohrávali 1:3 na zápasy. Celou sérii však dokázali ještě dvěma výhrami zdramatizovat a o vítězi musel rozhodnout znovu 7. zápas a stejně jako v prvním kole v něm byli úspěšnější Hurricanes. Scott Walker rozhodl zápas v čase 78:46 a posunul Carolinu do konferenčního finále proti Pittsburgh Penguins. Na pozdějšího šampiona už Canes nenašli recept a vypadli po výsledku 0:4.

2010–2018

Od roku 2010 Hurricanes čekají na další úspěch, už čtyřikrát v řadě nepostoupili do playoffs a rádi by začali psát novou éru. Draftovaní hráči jako Jeff Skinner, Justin Faulk, Ryan Murphy, Elias Lindholm, Haydn Fleury nebo naposledy Noah Hanifin dávají klubu naději do budoucna. Navíc se podařilo uzavřít dlouhodobou smlouvu s Alexanderem Seminem a z Pittsburghu přišel Jordan Staal. Pro sezonu 2013-14 Hurricanes představili nové dresy.

2018–současnost

Novým majitelem hokejového klubu Carolina Hurricanes se stává americký miliardář Tom Dundon. Šestačtyřicetiletý investor si plácl na 52 procent od který zůstává nadále, ale už jen jako spoluvlastník Peterem Karmanosem.

Don Waddell letos při draftu nezahálel a přivedl k talentovanému Nečasovi z minulého Draftu, hráče Svečnikova který se stal dvojkou Draftu 2018.

Hráči jako Nečas, Teräväinen, Aho, Svečnikov, plus další noví hráči kteří zatím přišli, jako Petr Mrázek (podpis nového kontraktu), obránce Dougie Hamilton (výměna z Calgary), důrazný forward Micheal Ferland (výměna z Calgary) a poslední obránce Adam Fox (výměna z Calgary). Bohužel jsou tady i odchody legend a hráčů kteří tady prožili hezké chvíle, legenda a vítěz Stanley Cupu Cam Ward (podpis Chicago), mladý perspektivní obránce Noah Hanifin (Calgary výměna), zajetý útočník Elias Lindholm (výměna Calgary). Jak uvedl majitel, nikdo nemá svoje místo jisté kromě pár hráčů a Sebastiana Aha. Nicméně budou určitě další výměny protože není konec přestupního období a podepisování smluv, před začátkem nové sezóny 2018/19.

Úspěchy

• Vítěz Stanley Cupu ( 1× )
  • 2005/06
• Vítěz konference Prince z Walesu (východní konference) ( 2× )
  • 2001/02, 2005/06
• Vítěz Jihovýchodní divize ( 3× )
  • 1998/99, 2001/02, 2005/06

• Vítěz Centrální divize ( 1× )
  • 2020/21
• Vítěz Metropolitní divize ( 2× )
  • 2021/22 , 2022/23

Individuální trofeje

Zdroj:^[2]

Počet	Hráč	Roky
Conn Smythe Trophy
1	Cam Ward	2006
King Clancy Memorial Trophy
1	Ron Francis	2002
Lady Byng Memorial Trophy
1	Ron Francis	2002
2	Jaccob Slavin	2021, 2024
Lester Patrick Trophy
1	Peter Karmanos	1998
Frank J. Selke Trophy
2	Rod Brind'Amour	2006,2007
Calder Memorial Trophy
1	Jeff Skinner	2011

Zajímavosti

Honorovaná čísla

• 2 - Glen Wesley
• 10 - Ron Francis
• 17 - Rod Brind'Amour

Vyřazená čísla z oběhu

• 3 - Steve Chiasson - tragicky zahynul při autonehodě v roce 1999
• 9 - Gordie Howe

Individuální rekordy jednotlivých sezón

Základní část

Zdroj na NHL.com

Je zde použita šablona {{Col-begin}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.

Ročník 1997/1998 1998/1999 1999/2000 2000/2001 2001/2002 2002/2003 2003/2004 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 2008/2009 2009/2010 2010/2011 2011/2012 2012/2013 2013/2014 2014/2015 2015/2016 2016/2017 2017/2018 2018/2019 2019/2020 2020/2021 2021/2022 2022/2023 2023/2024

Góly Sami Kapanen 26 Keith Primeau 30 Jeff O'Neill 25 Jeff O'Neill 41 Jeff O'Neill 31 Jeff O'Neill 30 Josef Vašíček 19 stávka Eric Staal 45 Justin Williams 33 Eric Staal 38 Eric Staal 40 Jussi Jokinen 30 Eric Staal 33 Eric Staal 24 Jiří Tlustý 23 Jeff Skinner 33 Eric Staal 23 Jeff Skinner 28 Jeff Skinner 37 Sebastian Aho 29 Sebastian Aho 30 Sebastian Aho 38 Sebastian Aho 24 Sebastian Aho 37 Sebastian Aho 36 Sebastian Aho 36

Asistence Sami Kapanen 37 Sami Kapanen 35 Ron Francis 50 Ron Francis 50 Ron Francis 50 Ron Francis 35 Justin Williams 33 stávka Cory Stillman 55 Rod Brind'Amour 56 Eric Staal 44 Ray Whitney 53 Eric Staal 41 Eric Staal 43 Eric Staal 46 Eric Staal 35 Eric Staal 40 Justin Faulk 34 Eric Staal a Elias Lindholm 28 Elias Lindholm 34 Teuvo Teräväinen 41 Teuvo Teräväinen 55 Teuvo Teräväinen 48 Sebastian Aho 33 Sebastian Aho 44 Martin Nečas 43 Sebastian Aho 53

Body Sami Kapanen 63 Keith Primeau 62 Ron Francis 73 Jeff O'Neill 63 Ron Francis 77 Jeff O'Neill 61 Josef Vašíček 45 stávka Eric Staal 100 Ray Whitney 83 Eric Staal 82 Ray Whitney 77 Eric Staal 70 Eric Staal 76 Eric Staal 70 Eric Staal 53 Eric Staal 61 Eric Staal 53 Jeff Skinner 51 Jeff Skinner 63 Sebastian Aho 65 Sebastian Aho 83 Sebastian Aho 66 Sebastian Aho 57 Sebastian Aho 81 Martin Nečas 71 Sebastian Aho 89

Češi a Slováci v Carolina Hurricanes

Sezóna	Hráči – Češi	Hráči – Slováci	Soupiska	Playoffs
1997/1998	Robert Kron	nikdo	Zde	Ne
1998/1999	Robert Kron • Marek Malík	nikdo	Zde	Zde
1999/2000	Robert Kron • Marek Malík	nikdo	Zde	Ne
2000/2001	Josef Vašíček • Marek Malík	nikdo	Zde	Zde
2001/2002	Josef Vašíček • Marek Malík • Jaroslav Svoboda	nikdo	Zde	Zde
2002/2003	Radim Vrbata • Jan Hlaváč • Josef Vašíček • Jaroslav Svoboda • Pavel Brendl • Tomáš Kůrka	Tomáš Malec	Zde	Ne
2003/2004	Radim Vrbata • Josef Vašíček • Jaroslav Svoboda • Pavel Brendl • Tomáš Kůrka	Tomáš Malec	Zde	Ne
2004/2005	Sezóna zrušena
2005/2006	Stanley Cup - František Kaberle • Josef Vašíček • Radim Vrbata	nikdo	Zde	Zde
2006/2007	František Kaberle • Josef Vašíček	nikdo	Zde	Ne
2007/2008	František Kaberle	nikdo	Zde	Ne
2008/2009	František Kaberle • Jakub Petružálek	nikdo	Zde	Zde
2009/2010	Jiří Tlustý	nikdo	Zde	Ne
2010/2011	Jiří Tlustý	nikdo	Zde	Ne
2011/2012	Jiří Tlustý • Jaroslav Špaček	nikdo	Zde	Ne
2012/2013	Jiří Tlustý • Michal Jordán	nikdo	Zde	Ne
2013/2014	Jiří Tlustý • Radek Dvořák	Andrej Sekera	Zde	Ne
2014/2015	Michal Jordán	nikdo	Zde	Ne
2015/2016	Michal Jordán • Andrej Nestrašil	nikdo	Zde	Ne
2016/2017	Andrej Nestrašil	nikdo	Zde	Ne
2017/2018	Martin Nečas	nikdo	Zde	Ne
2018/2019	Martin Nečas • Petr Mrázek	nikdo	Zde	Zde
2019/2020	Martin Nečas • Petr Mrázek	nikdo	Zde	Zde
2020/2021	Martin Nečas • Petr Mrázek	nikdo	Zde	Zde
2021/2022	Martin Nečas	nikdo	Zde	Zde
2022/2023	Martin Nečas • Ondřej Kaše	nikdo	Zde	Zde
2023/2024	Martin Nečas	nikdo	Zde
2024/2025	Martin Nečas	nikdo
Češi - Zdroj na Eliteprospects.com Slováci - Zdroj na Eliteprospects.com

Umístění v jednotlivých sezonách

USA / Kanada (1997 – )
Sezóny	Liga	Úroveň	Z	V	VP	R	PP	P	VG	OG	+/-	B	Pozice	Play-off
1997/98	NHL (Atlantická divize)	1	82	33	–	8	–	41	200	219	-19	74	6.	Ne
1998/99	NHL (Jihovýchodní divize)	1	82	34	–	18	–	30	210	202	+8	86	1.	Čtvrtfinále VK
1999/00	NHL (Jihovýchodní divize)	1	82	37	–	10	0	35	217	216	+1	84	3.	Ne
2000/01	NHL (Jihovýchodní divize)	1	82	38	–	9	3	32	212	225	-13	88	2.	Čtvrtfinále VK
2001/02	NHL (Jihovýchodní divize)	1	82	35	–	16	5	26	217	217	0	91	1.	Finále SC
2002/03	NHL (Jihovýchodní divize)	1	82	22	–	11	6	43	171	240	-69	61	5.	Ne
2003/04	NHL (Jihovýchodní divize)	1	82	28	–	14	6	34	172	209	-37	76	3.	Ne
2004/05	NHL (Jihovýchodní divize)	1	Soutěž byla v této sezóně z důvodu chybějící kolektivní smlouvy zrušena.
2005/06	NHL (Jihovýchodní divize)	1	82	52	–	–	8	22	294	260	+34	112	1.	Vítěz SC
2006/07	NHL (Jihovýchodní divize)	1	82	40	–	–	8	34	241	253	-12	88	3.	Ne
2007/08	NHL (Jihovýchodní divize)	1	82	43	–	–	6	33	252	249	+3	92	2.	Ne
2008/09	NHL (Jihovýchodní divize)	1	82	45	–	–	7	30	239	226	+13	97	2.	Finále VK
2009/10	NHL (Jihovýchodní divize)	1	82	35	–	–	10	37	230	256	-26	80	3.	Ne
2010/11	NHL (Jihovýchodní divize)	1	82	40	–	–	11	31	236	239	-3	91	3.	Ne
2011/12	NHL (Jihovýchodní divize)	1	82	33	–	–	16	33	213	243	-30	82	5.	Ne
2012/13	NHL (Jihovýchodní divize)	1	48	19	–	–	4	25	128	160	-32	42	3.	Ne
2013/14	NHL (Metropolitní divize)	1	82	36	–	–	11	35	207	230	-23	83	7.	Ne
2014/15	NHL (Metropolitní divize)	1	82	39	–	–	12	31	219	227	-8	90	7.	Ne
2015/16	NHL (Metropolitní divize)	1	82	35	–	–	16	31	198	226	-28	86	6.	Ne
2016/17	NHL (Metropolitní divize)	1	82	28	8	–	15	31	215	236	-21	87	7.	Ne
2017/18	NHL (Metropolitní divize)	1	82	30	6	–	11	35	228	256	-28	83	6.	Ne
2018/19	NHL (Metropolitní divize)	1	82	39	7	–	7	29	245	223	+22	99	4.	Finále VK
2019/20	NHL (Metropolitní divize)	1	82											Čtvrtfinále VK
2020/21	NHL (Střední divize)	1	56	27	9	–	8	12	179	136	+43	80	1.
2021/22	NHL (Metropolitní divize)	1	82	47	7	–	8	20	278	202	+76	116	1.	Semifinále VK
2022/23	NHL (Metropolitní divize)	1	82	39	13	–	9	21	266	213	+53	113	1.	Finále VK
2023/24	NHL (Metropolitní divize)	1	82	44	8	–	7	23	279	216	+63	111	2.	Semifinále VK
Zdroj na NHL.com

Přehled kapitánů a trenérů v jednotlivých sezónách

Sezóna	Kapitán	Hlavní trenér
1997/1998	Kevin Dineen	Paul Maurice
1998/1999	Keith Primeau	Paul Maurice
1999/2000	Ron Francis	Paul Maurice
2000/2001	Ron Francis	Paul Maurice
2001/2002	Ron Francis	Paul Maurice
2002/2003	Ron Francis	Paul Maurice
2003/2004	Ron Francis	Peter Laviolette
2004/2005	Sezóna zrušena
2005/2006	Rod Brind'Amour	Peter Laviolette
2006/2007	Rod Brind'Amour	Peter Laviolette
2007/2008	Rod Brind'Amour	Peter Laviolette
2008/2009	Rod Brind'Amour	Peter Laviolette
2009/2010	Eric Staal	Paul Maurice
2010/2011	Eric Staal	Paul Maurice

Sezóna	Kapitán	Hlavní trenér
2011/2012	Eric Staal	Paul Maurice
2012/2013	Eric Staal	Kirk Muller
2013/2014	Eric Staal	Kirk Muller
2014/2015	Eric Staal	Bill Peters
2015/2016	Eric Staal	Bill Peters
2016/2017	bez kapitána	Bill Peters
2017/2018	Jordan Staal a Justin Faulk	Bill Peters
2018/2019	Justin Williams	Rod Brind'Amour
2019/2020	Jordan Staal	Rod Brind'Amour
2020/2021	Jordan Staal	Rod Brind'Amour
2021/2022	Jordan Staal	Rod Brind'Amour
2022/2023	Jordan Staal	Rod Brind'Amour
2023/2024	Jordan Staal	Rod Brind'Amour

Odkazy

Reference

1. "Arena Info" [online]. pncarena.com [cit. 2019-10-16]. [www.pncarena.com/arena_info Dostupné online]. (anglicky) 
2. "League Index" [online]. hockey-reference.com [cit. 2019-01-21]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

• Carolina Hurricanes na eliteprospects.com
• Oficiální stránky (anglicky)

Autoritní data	LCCN: n98006586 VIAF: 149102806

Portály: Lední hokej | Spojené státy americké