Caroline Herschel

Caroline Lucretia Herschel
Caroline Lucretia Herschel (1829)
Caroline Lucretia Herschel (1829)
Narození16. března 1750
Hannover
Úmrtí9. ledna 1848
Hannover
Národnostněmecká
PracovištěSpojené království
OborAstronomie
Známá díkyspolupráce s Williamem Herschelem
objev několika komet
OceněníGold Medal of the Royal Astronomical Society 1828
Prussian Gold Medal for Science 1846
RodičeIsaac Herschel a Anna Ilse Moritzen
PříbuzníWilliam Herschel[1][2] (sourozenec)
Webwww.fembio.org/english/biography.php/woman/biography/caroline-herschel
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Caroline Lucretia Herschel (16. března 1750 Hannover, tehdy součást personální unie Království Velké Británie - Hannoverské království – 9. ledna 1848 Hannover, Prusko) byla astronomka, která spolupracovala se svým bratrem Williamem Herschelem na katalogizaci hvězd a dvojhvězd severní oblohy. Kromě toho také sama objevila osm komet, z nichž jedna 35P/Herschel-Rigollet byla na její počest pojmenována.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Mládí

[editovat | editovat zdroj]

Narodila se 16. března 1750 v Hannoveru jako dcera Isaaca Herschela a Anny Ilse (rozené Moritzen). Isaac Herschel se svou ženou měli celkem deset dětí, z nichž se dospělosti dožilo pouze šest – Sophia Elizabeth (1733 – ?), Heinrich Anton Jacob (1734 – 1792), William Frederick (1738 – 1822), Johann Alexander (1745 – 1821), Caroline Lucretia a nejmladší Johann Dietrich (1755 – 1827). Její otec byl hobojistou ve vojenské kapele a své děti také vedl k hudbě. Caroline učil hrát na housle tak, aby mohla hrát v orchestru.[3]Její matka, která to však nerada viděla, ji vychovávala pro práci v domácnosti.[3]

V roce 1757 zemřel její otec Isaac[4] a téhož roku v září[5] odešel její bratr William do Anglie, následován v říjnu bratrem Jacobem, který střídavě bydlel v Bath a v Hannoveru. V červenci 1770 odjel do Anglie bratr Alexandr, který se usadil v Bath a žil zde až do roku 1816.[6] Sestra byla již v té době provdána[7] a Caroline se soustředila pouze na jedinou věc, aby pomohla matce v domácnosti a při výchově nejmladšího bratra Dietricha.[3]

Protože byl její bratr v Anglii úspěšný, vedl symfonický orchestr v Bath, usadil se zde natrvalo a pozval Caroline k sobě do Anglie. Ta se sem nastěhovala 16. dubna 1772. William plánoval, že Caroline bude v Anglii zpívat a pomáhat mu. Caroline se po příjezdu do Anglie začala učit anglicky, studovat matematiku a její bratr ji učil zpěv. Po několika měsících studia již mohla zpívat na koncertech v Bath a Bristolu.[3] Také vyučovala hudbu.[8]

V té době začal ve svém volném čase vyrábět velké dalekohledy a systematicky katalogizovat hvězdnou oblohu. Caroline při jeho pozorování zaznamenávala naměřené údaje. Jeho přesnost a systematičnost vedla k tomu, že 13. března 1781 objevil objekt, který se pohyboval. Byla to planeta, která dostala později název Uran.

Tento objev vedl k tomu, že William Herschel získal od krále Jiřího III. stálý roční plat, byl jmenován královským astronomem a mohl se tak natrvalo věnovat své zálibě pozorování hvězdné oblohy. Také hudební kariéra Caroline se tím skončila, protože jako asistentka královského astronoma začala v roce 1787 pobírat stálý roční plat 50 liber, a hudbě se již nemusela věnovat.[6]

Caroline Herschel s bratrem.
Dalekohled, který vyrobil William Herschel pro svou sestru Caroline.

V roce 1786 byl William poslán králem do Göttingenu, aby tam předal jeden ze svých nových dalekohledů, a Caroline se sama starala o jeho hvězdárnu. Také sama pozorovala a 1. srpna 1786 objevila kometu.[3] Byla první ženou v historii, která objevila kometu.[3]

Další kometu objevila před Vánocemi roku 1788. V té době již bydlela mimo Williamův dům, protože ten se v květnu oženil.[3] I nadále mu však pomáhala při pozorování.

V letech 1796 – 1798 sama provedla kontrolu Flamsteedova katalogu hvězd a opravy vyšly v roce 1798 na náklady Královské společnosti.[3]

Herschelovi měli dobré vztahy s královskou rodinou, jak si Caroline poznamenala do svého deníku, 23. února 1801 ji navštívila princezna Augusta a Amelia v doprovodu hraběte z Cambridge.[3]

V roce 1822 zemřel William, jeho práci dokončoval jeho syn John a Caroline odjela zpět do Hannoveru.[4] Žila ze svého důchodu 50 liber a starala se o svého nemocného bratra Dietricha a do jeho smrti v roce 1827.[3]

Od dubna 1825 ještě prováděla podle písemných pokynů svého synovce Johna kontrolu údajů, které byly v katalozích vytvořených Williamem Herschelem, a tyto údaje uspořádala do „zón“. Vznikl tak Zone Catalogue, který byl vytvořen hlavně pro Johna, a proto nebyl nikdy publikován. John Herschel otcovy údaje a své údaje zjištěné při pětiletém pobytu v jižní Africe zpracoval do katalogu publikovaného v roce 1864.

Caroline Herschel ve věku 92 let.

V roce 1828 Caroline za svou práci obdržela Gold Medal od Královské astronomické společnosti, v roce 1835 se stala čestnou[3] členkou Královské astronomické společnosti a v roce 1838 byla jmenována čestnou členkou Královské irské akademie. Dva roky před svou smrtí ještě obdržela královskou pruskou zlatou medaili za vědu.[9]

Zemřela ve věku nedožitých 98 let 9. ledna 1848 v Hannoveru, kde je také pohřbena.

Její jméno nese kráter C. Herschel na Měsíci a asteroid objevený v roce 1888, který byl o rok později nazván 281 Lucretia, což bylo Carolinino druhé jméno.

Dílo

[editovat | editovat zdroj]

Komety, které objevila

[editovat | editovat zdroj]

Publikace

[editovat | editovat zdroj]

Caroline Herschel zveřejňovala své články prostřednictvím svého bratra Williama v časopise Královské učené společnosti nazvaném Philosophical Transactions. Byly to tyto články:

  • Account of a New Comet (1786)[6]
  • Account of the Discovery of a Comet (1793)[6]
  • Account of the Discovery of a Comet (1795)[6]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Arthur Berry: A Short History of Astronomy. Londýn: John Murray. 1898.
  2. ↑ Kindred Britain.
  3. ↑ a b c d e f g h i j k CLERKE, Agnes M. The Herschels and modern astronomy [online]. 1895 [cit. 2009-09-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ a b The Herschel dynasty - part II: John Herschel [online]. [cit. 2009-08-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ MILLMAN, Peter M. The Herschel dynasty - Part I: William Herschel [online]. [cit. 2009-09-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ a b c d e THE SCIENTIFIC PAPERS OF SIR WILLIAM HERSCHEL - Part I. [online]. 1912 [cit. 2009-09-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ SIME, James. William Herschel and his work [online]. 1900 [cit. 2009-09-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ CLERKE, Agnes M. The Herschels and modern astronomy [online]. 1895 [cit. 2009-09-22]. Dostupné online. (anglicky) , str. 118
  9. ↑ LIENHARD, John H. Caroline Herschel. engines.egr.uh.edu [online]. University of Houston [cit. 2024-02-18]. Čís. 221. The Engines of Our Ingenuity. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ a b c d e f g BRYANT, Greg. The Comets Of Caroline Herschel [online]. Květen 1997 [cit. 2009-09-25]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • JÁCHIM, František. Jak viděli vesmír (po stopách velkých astronomů). 1. vyd. Rubico, 2003, ISBN 80-85839-48-2.
  • ŠAFAŘÍKOVÁ, P. William Herschel a jeho sestra Karolína, Praha 1925.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]