T-37 | |
---|---|
Určení | cvičný letoun |
Původ | Spojené státy americké |
Výrobce | Cessna |
První let | 12. říjen 1954 |
Zařazeno | 1957 |
Vyřazeno | Přibližně 500 stále létá |
Uživatel | USAF Brazilské letectvo Pákistánské letectvo Portugalské letectvo |
Výroba | 1955- |
Vyrobeno kusů | 1269 |
Varianty | Cessna A-37 Dragonfly |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Cessna T-37 (známý pod přezdívkami Tweety Bird nebo Tweet) je americký cvičný letoun pro základní výcvik a lehký útočný letoun. Malý a úsporný dvoumotorový stroj létá již přes 50 let nejen v USA, ale i v řadě dalších letectev. V minulosti z něj byla odvozena lehká bitevní varianta Cessna A-37 Dragonfly, jež se uplatnila především ve vietnamské válce.
I po padesáti letech slouží letoun k základnímu výcviku v USAF a US Navy. V USAF platí, že po získání prvních zkušeností s T-37 piloti pokračují ve výcviku na strojích Northrop T-38 Talon, Beechcraft T-1 Jayhawk a Bell UH-1 Iroquois. Z více než 1000 postavených strojů jich v USA dodnes létá více než 100, ale od roku 2001 jsou letouny tohoto typu nahrazovány novým typem Raytheon T-6 Texan II.
Už během druhé světové války a korejské války si firma Cessna získala dobrou pověst díky výrobě lehkých dopravních a pozorovacích letounů. V roce 1952 Cessna zareagovala na specifikace programu Trainer Experimental (TX), na základě kterých měl být vyvinut lehký dvoumístný cvičný letoun pro základní výcvik pilotů.
Cessna vyvinula malý dvoumístný, dvoumotorový letoun, označený jako Model 318, ve kterém pilot a instruktor seděli vedle sebe ve společné kabině, což umožnilo jejich lepší spolupráci. Překryt pilotů se zvedal vzhůru směrem dozadu, což tehdy bylo obvyklé řešení. Oba členové posádky měli k dispozici vystřelovací sedadla. Letoun měl krátké přímé křídlo v jehož kořenech byly vstupy vzduchu do motorů a jednoduchou svislou ocasní plochu. Podvozek byl klasický příďový. Aerodynamicky čistý letoun byl vybaven aerodynamickými brzdami za přední podvozkovou nohou, které sloužily pro snížení přistávací rychlosti.
Stroj poháněla dvojice motorů Continental-Teledyne J69-T-9 o tahu 12,7 kN, což byla licenční verze francouzských motorů Turboméca Marboré. Jelikož letoun nebyl vybaven přetlakovou kabinou, byl jeho dostup omezen na 7600 metrů.
V roce 1954 byla Cessna vybrána ke stavbě tří prototypů XT-37 a jednoho draku pro statické zkoušky. První let prototypu nastal 12. října 1954. Letoun byl dobře ovladatelný na zemi i ve vzduchu, nenáročný na údržbu, což usnadňovala více než stovka odklopných přístupových panelů. Zkušený personál bych schopen vyměnit motor letounu během 30 minut. První prototyp byl zničen během testů a zbylé dva prošly řadou úprav, především došlo ke zvětšení svislé ocasní plochy. Poté byla objednána sériová výroba letounu pod označením T-37A.
Od roku 1989 prodělávaly stroje T-37 dosud sloužící v USAF modernizaci draku. Teprve v červnu 1999 byl americkému letectvu dodán první sériový T-6A Texan, vybraný jako náhrada za T-37.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku T-37 Tweet na anglické Wikipedii.