Charles Leclerc

Charles Leclerc
Charles Leclerc v roce 2020
Charles Leclerc v roce 2020
Narození16. října 1997 (27 let)
Monte Carlo
NárodnostMonakoMonako Monako
Kariéra ve Formuli 1
Aktivní roky2018–dosud
TýmySauber (2018)
Ferrari (2019–dosud)
Současný týmFerrari
Číslo vozu16
Závody144 (142 startů)
Vyhrané závody8
Stupně vítězů40
Body celkem1 349
Pole positions26
Nejrychlejší kola9
Nejlepší umístění v sezóně2. místo (2022)
Nejlepší umístění v závodě1. místo
První závodGrand Prix Austrálie 2018
První vítězstvíGrand Prix Belgie 2019
Poslední vítězstvíGrand Prix USA 2024
Poslední závodGrand Prix Brazílie 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Charles Marc Hervè Perceval Leclerc (* 16. října 1997 Monte Carlo) je monacký automobilový závodník, momentálně závodící ve vrcholné sérii Formule 1 za stáj Scuderia Ferrari. V roce 2016 zvítězil v šampionátu GP3 Series a v roce 2017 v Mistrovství FIA Formule 2.[1][2]

V dětství byl přítelem Julese Bianchiho. Závodit začal na motokárách na trati v Brignoles, kterou spravoval Bianchiho otec. Ve Formuli 1 debutoval v roce 2018 za tým Sauber. Své první body získal v témže roce během Grand Prix Ázerbájdžánu za šesté místo. Celkově ve své debutové sezóně exceloval a získal díky tomu sedačku pro rok 2019 u Ferrari, kde se stal týmovým kolegou Sebastiana Vettela. Ve druhém závodě sezóny v Bahrajnu se stal druhým nejmladším pilotem v historii, kterému se podařilo získat pole position. Později v sezóně získal během Grand Prix Belgie také své první vítězství, na které navázal výhrou hned v dalším závodě v Itálii, čímž se stal prvním jezdcem Ferrari od roku 2010, který zde vyhrál.

Juniorská kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Motokáry (2005–2013)

[editovat | editovat zdroj]

Kariéru závodníka začal v roce 2005 ve francouzských závodech motokár. V letech 2005, 2006 a 2008 se stal motokárovým šampiónem Provence-Alpes-Côte d'Azur[3] a v roce 2010 povýšil do kategorie KF3, kde se dočkal úspěchů a vyhrál několik různých závodů a šampionátů.[4][5] Svými výkony si získal pozornost Nicolase Todta, který se stal jeho manažerem – ten manažeroval například kariéry Felipeho Massy či Pastora Maldonada.[6]

V roce 2012 povýšil do kategorie KF2 a díky Todtovi získal místo v prestižním týmu ART Grand Prix. V následujících dvou letech vyhrál několik šampionátů a závodil proti některým nynějším pilotům Formule 1, jako jsou například Max Verstappen či Alexander Albon.[7]

Formule Renault, Formule 3 a GP3 (2014–2016)

[editovat | editovat zdroj]

V roce 2014 zastihla Leclerca tragédie, když při nehodě v Grand Prix Japonska zemřel jeho blízký rodinný přítel a kmotr Jules Bianchi. První zkušenost s monoposty měl v sérii Formule Renault 2.0 Alps.[8] V sezóně za tým Fortec Motorsports získal sedm pódií a dvojité vítězství na Monze[9] a v šampionátu skončil druhý za Nyckem de Vriesem, v pořadí nováčku byl však první.[10][11] Tým Fortec mu také umožnil odstartovat šest závodů v evropské Formuli Renault, kde dokázal třikrát dojet na druhém místě.[12]

V roce 2015 povýšil do kategorie Formule 3 a závodil v sérii FIA Evropské mistrovství Formule 3 s týmem Van Amersfoort Racing.[13] V druhém a třetím závodě jeho prvního závodního víkendu v Silverstone získal pole position[14] a ve třetím závodě také zvítězil.[15] V sezóně pak dále zvítězil v Hockenheimu a ve Spa-Francorchamps a dokončil ji na čtvrtém místě a na prvním místě mezi nováčky.[16] V prestižním listopadovém závodě v Macau skončil druhý.

V roce 2016 závodil v sérii GP3 za tým ART Grand Prix.[17] V sezóně vyhrál tři závody a zakončil ji ziskem GP3 titulu.

Formule 2 (2017)

[editovat | editovat zdroj]

Týden poté, co vyhrál šampionát GP3, bylo oznámeno, že v roce 2017 bude závodit ve Formuli 2 za tým Prema Racing. Jeho týmovým kolegou se stal Antonio Fuoco.

V prvním závodním víkendu v Bahrajnu se v sobotním závodě kvalifikoval na pole position a v závodě dojel třetí.[18] Nedělní závod vyhrál poté, co byl po pitstopu až na čtrnáctém místě a do čela se dostal v posledním kole závodu.[19] V dalším závodě v Katalánsku vyhrál i po problémech s rádiovou komunikací.[20][21] Domácí víkend v Monaku se mu nevydařil, když v sobotním závodě po startu z pole position musel odstoupit kvůli poruše zavěšení a v nedělním závodě kolidoval s Normanem Nato.[22][23] V Ázerbájdžánu získal čtvrté pole position v řadě a proměnil jej ve vítězství,[24] které věnoval svému otci Hervemu, který zemřel tři dny před závodem.[25] V nedělním závodě, do kterého startoval dle pravidel Formule 2 z osmého místa, dojel první, ale kvůli penalizaci za nerespektování žlutých vlajek se propadl na druhé místo.

V Rakousku získal další pole position a sobotní závod taktéž vyhrál.[26][27] Nedělní po kolizi s Fuocem nedokončil.[28] Ve Silverstone získal šesté pole position v řadě, čímž vyrovnal F2/GP2 rekord Stoffela Vandoorna z let 2014 a 2015. Pole position proměnil ve vítězství.[29] V Maďarsku zajel v kvalifikaci opět nejrychlejší čas a získal pole position, byl však diskvalifikován kvůli špatným součástkám na jeho voze Prema a startoval z posledního místa. Sobotní i nedělní závod dokončil na 4. místě a v tomto stádiu sezóny vedl šampionát o padesát bodů před Oliverem Rowlandem.[30][31]

V Belgii opět získal pole position a sobotní závod vyhrál o dvacet sekund, byl však diskvalifikován kvůli nadměrnému opotřebení vozu.[32] V nedělním závodě po startu z 19. místa skončil pátý. V Itálii bojoval v sobotním závodě o vítězství, v posledním kole však kolidoval s Nyckem de Vriesem a musel ze závodu odstoupit.[33] Nedělní závod dokončil po startu z posledního místa na 9. místě.

Do předposledního víkendu v Jerezu vstupoval s 56 bodovým náskokem na Rowlanda. Kvalifikaci vyhrál a získal tak osmé pole position v sezóně. První část sobotního závodu dominoval a vytvořil si velký náskok, situace se však obrátila, když ke konci závodu vyjel safety car, což smazalo jeho náskok, a na starých pneumatikách musel čelit útokům Rowlanda.[34] Závod nakonec vyhrál o 0,2 sekundy[35] a ve své nováčkovské sezóně v F2 získal titul. Stal se prvním nováčkem od Nica Hülkenberga v roce 2009, který v první sezóně vyhrál titul. Předtím to dokázali pouze budoucí mistři světa F1 Nico Rosberg a Lewis Hamilton. Poslední závodní víkend v Abu Zabí zakončil druhým a prvním místem v závodech.

Formule 1

[editovat | editovat zdroj]

Testovací jezdec

[editovat | editovat zdroj]

2016

[editovat | editovat zdroj]

V březnu 2016 bylo oznámeno, že se Leclerc stává členem Ferrari Driver Academy a že bude pro sezónu 2016 sloužit jako vývojový jezdec týmů Haas F1 Team a Scuderia Ferrari.[36] Za Haas odjel první trénink v Grand Prix Velké Británie 2016. Věřilo se, že pokud vyhraje v tomto roce GP3 titul, tak že podobně jako Valtteri Bottas či Daniil Kvjat postoupí rovnou do F1 a stane se v roce 2017 oficiálním pilotem Haasu.[37] To ovšem šéf týmu Haas Guenther Steiner vyvrátil a potvrdil jeho účast ve Formuli 2.[38]

2017

[editovat | editovat zdroj]

V sezónních testech v Maďarsku nastoupil za Ferrari a odjel 98 kol. Den zakončil nejrychlejším časem prvního dne testů.[39]

Sauber (2018)

[editovat | editovat zdroj]

Leclercova účast v sezóně F1 v roce 2018 za tým Alfa Romeo Sauber F1 Team byla potvrzena v prosinci 2017.[40] Stal se prvním monackým pilotem F1 od Oliviera Beretty v sezóně 1994. První body za šesté místo získal v Grand Prix Ázerbájdžánu a stal se tak teprve druhým Monačanem po Louisi Chironovi v sezóně 1950, který v F1 získal body.

V sezóně bodoval ještě několikrát a v kvalifikacích téměř pokaždé porazil svého týmového kolegu Marcuse Ericssona.[41] Několikrát se dostal i do třetí části kvalifikace mezi nejlepších deset pilotů, i přes fakt, že Sauber byl v této sezóně až 8.–9. nejrychlejším vozem.[42][43] Sezónu zakončil třemi silnými výsledky, když v Mexiku, Brazílii a Abu Zabí dojel na sedmém místě. V šampionátu skončil celkově na 13. místě s 39 body.

Ferrari (2019–)

[editovat | editovat zdroj]

2019

[editovat | editovat zdroj]

Přestup Leclerca do týmu Scuderia Ferrari byl oficiálně oznámen 11. září 2018.[44] Ve Ferrari vystřídal Kimiho Räikkönena, který naopak zaujal volné místo v přejmenovaném týmu Alfa Romeo. I když byl původně oznámen pouze pro rok 2019, o pár dní později týmový šéf Ferrari Maurizio Arrivabene potvrdil, že má platný kontrakt minimálně do roku 2022.[45] Jako oficiální pilot Ferrari debutoval na posezónních testech v Abu Zabí 28. listopadu.[46][47]

Do prvního závodu sezóny 2019 v Austrálii se kvalifikoval a dojel na pátém místě.[48] Hned v dalším závodě v Bahrajnu zajel v kvalifikaci nejrychlejší čas, kterým překonal rekord okruhu, a získal své první pole position v F1 kariéře. Stal se tak nejmladším pilotem Ferrari, kterému se to kdy podařilo. Většinu závodu po startu z prvního místa vedl, ovšem kvůli poruše motoru musel v závěrečné fázi závodu výrazně zpomalit a propadl se až na třetí místo za Lewise Hamiltona a Valtteriho Bottase. I tak to ale značilo jeho první pódium v F1.[49]

Do Grand Prix Číny se kvalifikoval na 4. místě za svým týmovým kolegou Sebastianem Vettelem, kterého však na startu závodu předjel. Kvůli týmové režii byl ale nucen Vettela pustit zpět před sebe a závod dokončil na 5. místě.[50] V Ázerbájdžánu během kvalifikace havaroval a startoval z osmého místa a v závodě dojel pátý, získal ovšem bod navíc za nejrychlejší kolo v závodě.[51] V Monaku vypadl kvůli chybné strategii Ferrari už v první části kvalifikace a do domácího závodu startoval až patnáctý.[52] V závodě při pokusu dostat se v pořadí nahoru kolidoval s Nico Hülkenbergem a musel odstoupit.[53] V Kanadě se kvalifikoval na třetím místě a na něm také dojel, což značilo jeho druhé pódium v kariéře.[41] Na 3. místě dojel také v následujícím závode ve Francii.[54] Do Grand Prix Rakouska se kvalifikoval na pole position a většinu závodu vedl, tři kola před koncem jej však předjel Max Verstappen a Leclerc tak skončil druhý.[55]

Ve Velké Británii se kvalifikoval na třetím místě.[56] O tuto pozici sváděl v závodě souboj s Verstappenem, dokázal se však ubránit jeho útokům a získal tak své čtvrté pódium v řadě.[57][58] V kvalifikaci na Grand Prix Německa ho postihly problémy s motorem a tudíž ve třetí části nezajel čas, startoval tedy až z desátého místa.[59] V deštivém závodě byl již pár kol po startu na čtvrtém místě, ovšem kontroverzní rozhodnutí Ferrari přezout jeho vůz na suché pneumatiky, i když byla trať ještě mokrá, přispělo k Leclercově nehodě, když ztratil kontrolu nad vozem a naboural do bariér.[60] Další závod sezóny v Maďarsku dokončil na čtvrtém místě.[61]

V prvním závodě po letní přestávce v Belgii získal v kvalifikaci pole position.[62] V závodě sváděl boj o vítězství s Mercedesem Lewise Hamiltona, kterému se ubránil a získal své první vítězství ve Formuli 1 v kariéře.[63] Vítězství věnoval bývalému rivalovi Anthoine Hubertovi, který den předtím tragicky zahynul při nehodě ve Formuli 2.[64] Na belgické vítězství navázal pole position a vítězstvím v pro Ferrari domácí Grand Prix Itálie.[65][66] V Singapuru získal třetí pole position v řadě,[67] závod však vyhrál po lepší strategii jeho týmový kolega Vettel.[68] V Rusku zajel v kvalifikaci opět nejlepší čas a získal pole position.[69] Na startu jej předjel Vettel, který byl ale poté instruován k puštění Leclerca před sebe.[70] Než se tak ale stalo, tak došlo k poruše na Vettelově voze, což způsobilo aktivování virtuálního safety caru, což zvýhodnilo piloty Mercedesu, kteří se oba dostali před Leclerca a odsunuli ho tak na třetí místo.[71]

Do Grand Prix Japonska se kvalifikoval na druhém místě, na startu však kolidoval s Verstappenem a s poškozeným vozem dojel na šestém místě, což znamenalo jeho nejhorší výsledek sezóny.[41] V Mexiku zajel v kvalifikaci druhý nejlepší čas, první Verstappen byl však penalizován a Leclerc se tak posunul na první příčku, což značilo jeho sedmé pole position sezóny.[72] V závodě dojel na 4. místě[73] a na stejném místě dojel i v USA.[74] V Brazílii kontroverzně kolidoval s týmovým kolegou Vettelem a oba vozy Ferrari musely odstoupit.[75] Sezónu zakončil třetím místem v Abu Zabí.[41]

V šampionátu sezóny 2019 skončil na celkovém čtvrtém místě s 264 body, před svým týmovým kolegou, čtyřnásobným mistrem F1, Vettelem. Ve svém prvním roce za Ferrari vyhrál dva závody, získal deset pódiových umístění, zajel čtyři nejrychlejší kola a získal sedm pole position – více, než jakýkoliv jiný pilot, což znamenalo, že poprvé od roku 2014 nebyl nejúspěšnějším kvalifikátorem pilot Mercedesu. 23. prosince prodloužil s Ferrari smlouvu do roku 2024. V sezoně 2022 se stal vicemistrem světa v poháru jezdců za dvojnásobným mistrem světa Maxem Verstappenem.[76]

Kompletní výsledky ve Formuli 1

[editovat | editovat zdroj]
Legenda k tabulce
Barva Výsledek
Zlatá Vítěz
Stříbrná 2. místo
Bronzová 3. místo
Zelená Bodované umístění
Modrá Nebodované umístění
Dokončil neklasifikován (NC)
Fialová Odstoupil (Ret)
Červená Nekvalifikoval se (DNQ)
Nepředkvalifikoval se (DNPQ)
Černá Diskvalifikován (DSQ)
Bílá Nestartoval (DNS)
Závod zrušen (C)
Světle
modrá 		Pouze trénoval (PO)
Páteční testovací jezdec (TD)
Bez
barvy 		Netrénoval (DNP)
Vyřazen (EX)
Nepřijel (DNA)
Odvolal účast (WD)
Nezúčastnil se (prázdné)
Označení Význam
Tučnost Pole position
Kurzíva Nejrychlejší kolo
† Jezdec nedojel do cíle, ale byl klasifikován, protože odjel více než 90 % délky závodu.
‡ Byl udělován poloviční počet bodů, protože bylo odjeto méně než 75 % délky závodu.
Horní index Umístění bodujících jezdců
ve sprintu
Rok Tým Šasi Motor 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 Body Umístění
2016 Haas F1 Team Haas VF-16 Ferrari 061 1,6 V6 t AUS BHR CHN RUS ESP MON CAN EUR AUT GBR
TD 		HUN
TD 		GER
TD 		BEL ITA SIN MAL JPN USA MEX BRA
TD 		ABU – –
2017 Sauber F1 Team Sauber C36 Ferrari 062 1,6 V6 t AUS CHN BHR RUS ESP MON CAN AZE AT GBR HUN BEL ITA SIN MAL
TD 		JPN USA
TD 		MEX
TD 		BRA
TD 		ABU – –
2018 Alfa Romeo Sauber F1 Team Sauber C37 Ferrari 062 EVO 1,6 V6 t AUS
13 		BHR
12 		CHN
19 		AZE
6 		ESP
10 		MON
18† 		CAN
10 		FRA
10 		AUT
9 		GBR
Ret 		GER
15 		HUN
Ret 		BEL
Ret 		ITA
11 		SIN
9 		RUS
7 		JPN
Ret 		USA
Ret 		MEX
7 		BRA
7 		ABU
7 		39 13. místo
2019 Scuderia Ferrari Ferrari SF90 Ferrari 064 1,6 V6 t AUS
5 		BHR
3 		CHN
5 		AZE
5 		ESP
5 		MON
Ret 		CAN
3 		FRA
3 		AUT
2 		GBR
3 		GER
Ret 		HUN
4 		BEL
1 		ITA
1 		SIN
2 		RUS
3 		JPN
6 		MEX
4 		USA
4 		BRA
18† 		ABU
3 		264 4. místo
2020 Scuderia Ferrari Ferrari SF1000 Ferrari 065 1,6 V6 t AUT
2 		STY
Ret 		HUN
11 		GBR
3 		70A
4 		ESP
Ret 		BEL
14 		ITA
Ret 		TUS
8 		RUS
6 		EIF
7 		POR
4 		EMI
5 		TUR
4 		BHR
10 		SKR
Ret 		ABU
13 		98 8. místo
2021 Scuderia Mission Winnow Ferrari Ferrari SF21 Ferrari 065/6 1,6 V6 t BHR
6 		EMI
4 		POR
6 		ESP
4 		MON
DNS 		AZE
4 		FRA
16 		STY
7 		AUT
8 		GBR
2 		HUN
Ret 		BEL
8‡ 		NED
5 		ITA
4 		RUS
15 		TUR
4 		USA
4 		MXC
5 		SAP
5 		QAT
8 		SAU
7 		ABU
10 		159 6. místo
2022 Scuderia Ferrari Ferrari F1-75 Ferrari 066/7 1,6 V6 t BHR1 SAU
2 		AUS
1 		EMI
62 		MIA
2 		ESP
Ret 		MON
4 		AZE
Ret 		CAN
5 		GBR
4 		AUT
12 		FRA
Ret 		HUN
6 		BEL
6 		NED
3 		ITA
2 		SIN
2 		JPN
3 		USA
3 		MXC
6 		SAP
46 		ABU
2 		308 2. místo
2023 Scuderia Ferrari Ferrari SF23 Ferrari066/10 1,6 V6 t BHR
Ret 		SAU
7 		AUS
Ret 		AZE
32 		MIA
7 		MON
6 		ESP
11 		CAN
4 		AUT
2 		GBR
9 		HUN
7 		BEL
35 		NED
Ret 		ITA
4 		SIN
4 		JPN
4 		QAT
5 		USA
DSQ3 		MXC
3 		SAP
DNS5 		LVG
2 		ABU
2 		206 5. místo
2024* Scuderia Ferrari Ferrari SF24 Ferrari066/12 1.6 V6 t BHR
4 		SAU
3 		AUS
2 		JPN
4 		CHN
44 		MIA
32 		EMI
3 		MON
1 		CAN
Ret 		ESP
5 		AUT
117 		GBR
14 		HUN
4 		BEL
3 		NED
3 		ITA
1 		AZE
2 		SIN

5

USA
1 		MXC
3 		SAP
5 		LVG
 QAT
 ABU
 235* 3. místo*
Poznámky
  • * Sezóna v průběhu

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Charles Leclerc na anglické Wikipedii.

  1. ↑ ALLEN, Peter. Formula Scout [online]. 2016-11-26 [cit. 2020-03-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ KALINAUCKAS, Alex. Charles Leclerc seals Formula 2 title with Jerez feature race win. Autosport.com [online]. [cit. 2020-03-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ All Road Management - Charles Leclerc. web.archive.org [online]. 2015-07-06 [cit. 2020-03-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-07-06. 
  4. ↑ Monaco Kart Cup - KF3 2010 standings | Driver Database. www.driverdb.com [online]. [cit. 2020-03-07]. Dostupné online. 
  5. ↑ Charles Leclerc | Racing career profile | Driver Database. www.driverdb.com [online]. [cit. 2020-03-07]. Dostupné online. 
  6. ↑ All Road Management - About Us. web.archive.org [online]. 2016-12-22 [cit. 2020-03-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-12-22. 
  7. ↑ CIK-FIA World KZ Championship 2013 standings | Driver Database. www.driverdb.com [online]. [cit. 2020-03-07]. Dostupné online. 
  8. ↑ Leclerc teams up with Fortec for Alps campaign | Formula Scout. web.archive.org [online]. 2018-11-07 [cit. 2020-03-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-11-07. 
  9. ↑ Charles Leclerc grabs second win of Monza weekend | Formula Scout. web.archive.org [online]. 2017-12-03 [cit. 2020-03-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-12-03. 
  10. ↑ Formula Renault 2.0 Alps 2014 standings | Driver Database. www.driverdb.com [online]. [cit. 2020-03-07]. Dostupné online. 
  11. ↑ Leclerc takes Rookie Championship title – Fortec Motorsport [online]. [cit. 2020-03-07]. Dostupné v archivu. (anglicky) 
  12. ↑ PaddockScout Top 50 Drivers of 2014: 20-11 | Formula Scout. web.archive.org [online]. 2017-10-09 [cit. 2020-03-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-10-09. 
  13. ↑ SIMMONS, Marcus. Nicolas Todt protege Charles Leclerc secures F3 deal for 2015. Autosport.com [online]. [cit. 2020-03-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ Rosenqvist excluded from second qualifying, Leclerc inherits two poles | Formula Scout. web.archive.org [online]. 2017-06-03 [cit. 2020-03-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-06-03. 
  15. ↑ Charles Leclerc gets victory in final race of debut F3 weekend | Formula Scout. web.archive.org [online]. 2017-06-02 [cit. 2020-03-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-06-02. 
  16. ↑ Charles Leclerc wins wet third European F3 race at Hockenheim | Formula Scout. web.archive.org [online]. 2017-09-06 [cit. 2020-03-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-09-06. 
  17. ↑ De Vries joins 2016 GP3 field with ART. www.motorsport.com [online]. [cit. 2020-03-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑ KALINAUCKAS, Alex. Bahrain Formula 2: Markelov beats Nato and Leclerc with late surge. Autosport.com [online]. [cit. 2020-03-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ↑ KALINAUCKAS, Alex. Bahrain Formula 2: Ferrari junior Leclerc beats Ghiotto and Rowland. Autosport.com [online]. [cit. 2020-03-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. ↑ Leclerc scorches to feature victory - Formula 2. www.fiaformula2.com [online]. [cit. 2020-03-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-08-08. 
  21. ↑ Feature Race Press Conference, Barcelona - Formula 2. www.fiaformula2.com [online]. [cit. 2020-03-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-08-08. 
  22. ↑ KALINAUCKAS, Alex. Monaco F2: Rowland takes first win as Leclerc retires. Autosport.com [online]. [cit. 2020-03-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. ↑ Charles Leclerc column: Moving on from Monaco misfortune. www.motorsport.com [online]. [cit. 2020-03-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. ↑ KALINAUCKAS, Alex. Baku F2: Ferrari junior Charles Leclerc wins red-flagged race. Autosport.com [online]. [cit. 2020-03-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. ↑ KALINAUCKAS, Valentin Khorounzhiy and Alex. Charles Leclerc: Emotional Baku Formula 2 pole was for late father. Autosport.com [online]. [cit. 2020-03-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  26. ↑ Leclerc Makes it Five in Austria - Formula 2. www.fiaformula2.com [online]. [cit. 2020-03-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-08-09. 
  27. ↑ Leclerc soars to feature victory - Formula 2. www.fiaformula2.com [online]. [cit. 2020-03-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-09-12. 
  28. ↑ KALINAUCKAS, Alex. Artem Markelov wins Austria F2 sprint race, Charles Leclerc crashes. Autosport.com [online]. [cit. 2020-03-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  29. ↑ Leclerc flies to five in Silverstone feature - Formula 2. www.fiaformula2.com [online]. [cit. 2020-03-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-10-20. 
  30. ↑ Rowland on top in dramatic Budapest feature - Formula 2. www.fiaformula2.com [online]. [cit. 2020-03-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-09-30. 
  31. ↑ STATS TO CHAT – The Insider. web.archive.org [online]. 2017-08-08 [cit. 2020-03-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-08-08. 
  32. ↑ KALINAUCKAS, Alex. Spa Formula 2: Charles Leclerc and Oliver Rowland disqualified. Autosport.com [online]. [cit. 2020-03-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  33. ↑ ALLEN, Peter. Formula Scout [online]. 2017-09-02 [cit. 2020-03-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  34. ↑ Leclerc column: How lap count mishap nearly delayed F2 title. www.motorsport.com [online]. [cit. 2020-03-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  35. ↑ Results - Formula 2. www.fiaformula2.com [online]. [cit. 2020-03-07]. Dostupné online. 
  36. ↑ Leclerc gets Ferrari and Haas development role. www.motorsport.com [online]. [cit. 2020-03-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-06-27. (anglicky) 
  37. ↑ Leclerc: GP3 title key to 2017 F1 hopes. ESPN.com [online]. 2016-07-23 [cit. 2020-03-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  38. ↑ Haas' Steiner: GP3's Leclerc to drive in GP2. Read Motorsport [online]. 2016-11-07 [cit. 2020-03-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  39. ↑ Leclerc heads day one of Budapest test for Ferrari. www.formula1.com [online]. [cit. 2020-03-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  40. ↑ Sauber confirms Ericsson alongside Leclerc for 2018. www.motorsport.com [online]. [cit. 2020-03-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-07-04. (anglicky) 
  41. ↑ a b c d Google. www.google.com [online]. [cit. 2020-03-07]. Dostupné online. 
  42. ↑ ‘I never give up’ says Charles Leclerc after battling into Q3 | Formula 1®. www.formula1.com [online]. [cit. 2020-03-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  43. ↑ RACER [online]. 2018-06-23 [cit. 2020-03-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  44. ↑ Ferrari confirms Leclerc for 2019 F1 season. www.motorsport.com [online]. [cit. 2020-03-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  45. ↑ Ferrari signed Leclerc until at least 2022. www.motorsport.com [online]. [cit. 2020-03-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  46. ↑ Leclerc leads second morning of Abu Dhabi test. www.motorsport.com [online]. [cit. 2020-03-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  47. ↑ New Ferrari driver Leclerc tops final 2018 test session in Abu Dhabi | Formula 1®. www.formula1.com [online]. [cit. 2020-03-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  48. ↑ Australian Grand Prix 2019 qualifying - Charles Leclerc ‘not happy’ with performance after Melbourne qualifying | Formula 1®. www.formula1.com [online]. [cit. 2020-03-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  49. ↑ RACER [online]. 2019-04-08 [cit. 2020-03-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  50. ↑ Ferrari expand on Charles Leclerc, Sebastian Vettel orders in China. Sky Sports [online]. [cit. 2020-03-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  51. ↑ Ferrari explains Leclerc's strategy. ESPN.com [online]. 2019-04-28 [cit. 2020-03-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  52. ↑ Monaco Grand Prix: ‘I need some explanations’ – Leclerc demands answers from Ferrari after shock Q1 exit in Monaco | Formula 1®. www.formula1.com [online]. [cit. 2020-03-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  53. ↑ BROWN, Oliver. Local boy Charles Leclerc crashes out of Monaco GP but is consoled by Princess Charlene of Monaco. The Telegraph. 2019-05-26. Dostupné online [cit. 2020-03-07]. ISSN 0307-1235. (anglicky) 
  54. ↑ French Grand Prix 2019: Leclerc says he gave it everything to snatch P2 | Formula 1®. www.formula1.com [online]. [cit. 2020-03-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  55. ↑ Austrian Grand Prix 2019 race report and highlights - Verstappen completes stunning comeback win in Austria | Formula 1®. www.formula1.com [online]. [cit. 2020-03-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  56. ↑ British Grand Prix 2019 qualifying report and highlights: Brilliant Bottas beats Hamilton to British Grand Prix pole | Formula 1®. www.formula1.com [online]. [cit. 2020-03-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  57. ↑ British Grand Prix 2019 race report: Hamilton victorious as Verstappen and Vettel collide in Silverstone thriller | Formula 1®. www.formula1.com [online]. [cit. 2020-03-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  58. ↑ Leclerc declares Silverstone race ‘the most fun I’ve had in F1’ | Formula 1®. www.formula1.com [online]. [cit. 2020-03-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  59. ↑ German Grand Prix 2019 qualifying report: Hamilton snatches German GP pole as Ferrari suffer catastrophic double breakdown | Formula 1®. www.formula1.com [online]. [cit. 2020-03-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  60. ↑ German Grand Prix 2019 race report: Verstappen storms to sensational win in extraordinary rain-hit German Grand Prix | Formula 1®. www.formula1.com [online]. [cit. 2020-03-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  61. ↑ Tyre wear issues compromised Leclerc's Hungarian Grand Prix | Formula 1®. www.formula1.com [online]. [cit. 2020-03-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  62. ↑ Belgian Grand Prix: Charles Leclerc on pole ahead of Sebastian Vettel. BBC Sport. 2019-08-31. Dostupné online [cit. 2020-03-07]. (anglicky) 
  63. ↑ SPA-FRANCORCHAMPS, Giles Richards at. Charles Leclerc claims Belgian Grand Prix for first victory in F1. The Guardian. 2019-09-01. Dostupné online [cit. 2020-03-07]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  64. ↑ WELLE (WWW.DW.COM), Deutsche. Charles Leclerc dedicates Belgian Grand Prix win to Anthoine Hubert | DW | 01.09.2019. DW.COM [online]. [cit. 2020-03-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  65. ↑ Italian Grand Prix 2019 report and highlights: Leclerc takes bizarre Monza pole as rivals misjudge timing | Formula 1®. www.formula1.com [online]. [cit. 2020-03-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  66. ↑ MALTBY, Matt. Charles Leclerc wins action-packed Italian Grand Prix at Monza. mirror [online]. 2019-09-08 [cit. 2020-03-07]. Dostupné online. 
  67. ↑ Leclerc ‘lost control three times’ on wild Singapore pole lap | Formula 1®. www.formula1.com [online]. [cit. 2020-03-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  68. ↑ RICHARDS, Giles. Charles Leclerc tells himself to shut up after angry reaction in Singapore. The Guardian. 2019-09-26. Dostupné online [cit. 2020-03-07]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  69. ↑ Russian GP: Charles Leclerc takes fourth pole in a row. BBC Sport. 2019-09-28. Dostupné online [cit. 2020-03-07]. (anglicky) 
  70. ↑ 'The trust in Vettel is unchanged' says Leclerc after team orders controversy | Formula 1®. www.formula1.com [online]. [cit. 2020-03-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  71. ↑ ‘Deliciously ironic’ that Vettel failure inspired Hamilton victory – Mercedes | Formula 1®. www.formula1.com [online]. [cit. 2020-03-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  72. ↑ Leclerc on pole in Mexico after Verstappen penalty. Reuters. 2019-10-26. Dostupné online [cit. 2020-03-07]. (anglicky) 
  73. ↑ Leclerc blames lack of ‘decisiveness’ for drop from pole to P4 | Formula 1®. www.formula1.com [online]. [cit. 2020-03-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  74. ↑ Charles Leclerc after the 2019 United States Grand Prix: ‘No explanations’ for ‘most difficult race of the season’ | Formula 1®. www.formula1.com [online]. [cit. 2020-03-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  75. ↑ RICHARDS, Giles. Ferrari launch investigation into Vettel and Leclerc's collision at Brazil GP. The Guardian. 2019-11-18. Dostupné online [cit. 2020-03-07]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  76. ↑ Leclerc extends Ferrari F1 contract until 2024. www.motorsport.com [online]. [cit. 2020-03-07]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Austrálie Vítězové Grand Prix Austrálie Austrálie
Rakousko Vítězové Grand Prix Rakouska Rakousko
Bahrajn Vítězové Grand Prix Bahrajnu Bahrajn
Belgie Vítězové Grand Prix Belgie Belgie
Itálie Vítězové Grand Prix Itálie Itálie
Monako Monačtí jezdci Formule 1