chlorid curitý | |
---|---|
Obecné | |
Systematický název | Chlorid curitý |
Anglický název | Curium(III) chloride |
Německý název | Curium(III)-chlorid |
Sumární vzorec | CmCl3 |
Vzhled | bílá pevná látka (bezvodý)
světle zelená pevná látka (hydrát) |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 13537-20-7 |
PubChem | 57418588 |
SMILES | Cl[Cm](Cl)Cl |
InChI | InChI=1S/3ClH.Cm/h3*1H;/q;;;+3/p-3
Key: PTLGMSBPLOHNBD-UHFFFAOYSA-K |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 353 g/mol |
Teplota tání | 695 °C |
Rozpustnost ve vodě | špatně rozpustný |
Struktura | |
Krystalová struktura | hexagonální |
Hrana krystalové mřížky | a = 726 pm, c = 414 pm |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Chlorid curitý je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem CmCl3.
Chlorid curitý lze připravit reakcí chlorovodíku s oxidem curičitým, oxidem curitým nebo chloridem-oxidem curitým při teplotě 400-600 °C:[1]
Lze jej také připravit rozpuštěním kovového curia ve zředěné kyselině chlorovodíkové:[1]
Tato metoda má však mnoho nevýhod spojených s probíhající hydrolýzou a hydratací výsledné sloučeniny ve vodném roztoku, kvůli čemuž je velmi náročné získat čistý produkt.
Lze jej také reakcí nitridu curitého s chloridem kademnatým:[2]
Chlorid curitý je bezbarvá až bílá krystalická pevná látka, která je špatně rozpustná ve vodě. Krystalizuje v hexagonální soustavě typu chloridu uranitého s prostorovou grupou P63/m (číslo 176) a mřížkovými parametry a = 726 pm, c = 414 pm a dvěma molekulami na elementární buňku.[1][3] Ve struktuře je každý atom curia obklopen devíti atomy chloru, čímž vzniká trigonální prizma s třemi přidanými vrcholy. Délka vazby mezi curiem a chlorem je 260 a 291 pm.[4]
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Curium(III) chloride na anglické Wikipedii a Curium(III)-chlorid na německé Wikipedii.