Chlorid wolframitý

chlorid wolframitý
      W3+       Cl−
      W3+       Cl−
Obecné
Systematický názevChlorid wolframitý
Anglický názevTungsten(III) chloride
Německý názevWolfram(III)-chlorid
Sumární vzorecWCl3
Vzhledhnědá pevná látka
Identifikace
Registrační číslo CAS12371-22-1
PubChem5251191
SMILESCl[W](Cl)Cl
InChIInChI=1S/3ClH.W/h3*1H;/q;;;+3/p-3
Key: KBSJJSOGQSGFRD-UHFFFAOYSA-K
Vlastnosti
Molární hmotnost290,2 g/mol
Teplota tání550 °C
Hustota5,44 g·cm−3
Rozpustnost ve voděreaguje s vodou
Struktura
Krystalová strukturatrigonální
Hrana krystalové mřížkya = 1491 pm, c = 845 pm
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chlorid wolframitý je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem WCl3.

Příprava

[editovat | editovat zdroj]

Chlorid wolframitý lze připravit reakcí chloridu wolframnatého s chlorem při teplotě 100 °C:[1][2]

[W6Cl8]Cl4 + 3 Cl2 → [W6Cl12]Cl6

Vlastnosti

[editovat | editovat zdroj]

Chlorid wolframitý je hnědá pevná látka, která je rozpustná v horkém dimethylsulfoxidu za vzniku tmavě hnědého roztoku.[1] Krystalizuje v trigonální soustavě s prostorovou grupou R3 (číslo 148) a parametry mřížky a = 1491 pm, c = 845 pm.[2] Chlorid wolframitý má strukturu hexamerních klastrů [W6Cl12]Cl6, kde klastr [W6Cl12]6+ je izostrukturní k podobným klastrům chloridu niobitého a tantalitého.[3]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Tungsten(III) chloride na anglické Wikipedii a Wolfram(III)-chlorid na německé Wikipedii.

  1. ↑ a b ZHENG, Yue-Qing; JONAS, Ekaterina; NUSS, Jürgen. The DMSO Solvatedoctahedro-[W6Cli12]Cl6a Cluster Molecule. Zeitschrift für anorganische und allgemeine Chemie. 1998-09, roč. 624, čís. 9, s. 1400–1404. Dostupné online [cit. 2024-08-09]. ISSN 0044-2313. DOI 10.1002/(SICI)1521-3749(199809)624:9<1400::AID-ZAAC1400>3.0.CO;2-0. (německy) 
  2. ↑ a b BRAUER, Georg. Handbuch der präparativen anorganischen Chemie. [s.l.]: Enke 732 s. Dostupné online. ISBN 978-3-432-87823-2. S. 1556. (německy) 
  3. ↑ RIEDEL, Erwin; JANIAK, Christoph. Anorganische Chemie. [s.l.]: Walter de Gruyter 980 s. Dostupné online. ISBN 978-3-11-022566-2. S. 825. (německy) 
Chloridy s prvkem v oxidačním čísle III.
Chlorid aktinitý (AcCl3) • Chlorid hlinitý (AlCl3) • Chlorid americitý (AmCl3) • Chlorid arsenitý (AsCl3) • Chlorid zlatitý (AuCl3) • Chlorid boritý (BCl3) • Chlorid bismutitý (BiCl3) • Chlorid berkelitý (BkCl3) • Chlorid ceritý (CeCl3) • Chlorid kalifornitý (CfCl3) • Chlorid curitý (CmCl3) • Chlorid kobaltitý (CoCl3) • Chlorid chromitý (CrCl3) • Chlorid dysprositý (DyCl3) • Chlorid erbitý (ErCl3) • Chlorid einsteinitý (EsCl3) • Chlorid europitý (EuCl3) • Chlorid železitý (FeCl3) • Chlorid gallitý (GaCl3) • Chlorid gadolinitý (GdCl3) • Chlorid holmitý (HoCl3) • Chlorid joditý (I2Cl6) • Chlorid inditý (InCl3) • Chlorid iriditý (IrCl3) • Chlorid lanthanitý (LaCl3) • Chlorid lawrencitý (LrCl3) • Chlorid lutecitý (LuCl3) • Chlorid manganitý (MnCl3) • Chlorid molybdenitý (MoCl3) • Chlorid dusitý (NCl3) • Chlorid niobitý (NbCl3) • Chlorid neodymitý (NdCl3) • Chlorid niklitý (NiCl3) • Chlorid neptunitý (NpCl3) • Chlorid osmitý (OsCl3) • Chlorid fosforitý (PCl3) • Chlorid promethitý (PmCl3) • Chlorid praseodymitý (PrCl3) • Chlorid plutonitý (PuCl3) • Chlorid rhenitý (ReCl3) • Chlorid rhoditý (RhCl3) • Chlorid ruthenitý (RuCl3) • Chlorid antimonitý (SbCl3) • Chlorid skanditý (ScCl3) • Chlorid samaritý (SmCl3) • Chlorid tantalitý (TaCl3) • Chlorid terbitý (TbCl3) • Chlorid technecitý (TcCl3) • Chlorid thoritý (ThCl3) • Chlorid titanitý (TiCl3) • Chlorid thallitý (TlCl3) • Chlorid thulitý (TmCl3) • Chlorid uranitý (UCl3) • Chlorid vanaditý (VCl3) • Chlorid wolframitý (WCl3) • Chlorid yttritý (YCl3) • Chlorid ytterbitý (YbCl3) • Chlorid zirkonitý (ZrCl3)
viz též Hexachlorethan (C2Cl6) • Hexachlordisilan (Si2Cl6)