Chu Wej-jung | |
---|---|
hlavní rádce zleva v ústředním sekretariátu | |
Ve funkci: 1377 – 1380 | |
Panovník | Chung-wu |
Předchůdce | 1371–1377 funkce neobsazena, předtím Sü Ta |
Nástupce | – (úřad zrušen) |
hlavní rádce zprava v ústředním sekretariátu | |
Ve funkci: 1373 – 1377 | |
Panovník | Chung-wu |
Předchůdce | Wang Kuang-jang |
Nástupce | Wang Kuang-jang |
Narození | 14. století Ting-jüan, An-chuej |
Úmrtí | 12. února 1380 Nanking |
Příčina úmrtí | poprava stětím |
Národnost | Chan |
Země | říše Jüan, říše Sung, říše Ming |
Příbuzní | Li Šan-čchang |
Náboženství | konfucianismus |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Chu Wej-jung (čínsky pchin-jinem Hú Wéiyōng, znaky 胡惟庸; † 1380) byl státník rané mingské Číny, blízký rádce císaře Chung-wua. V druhé polovině 70. let 14. století stál v čele civilní správy země, ale roku 1380 byl obviněn ze zrady a popraven. Následná čistka stála život desetitisíců lidí.
Chu Wej-jung pocházel z okresu Ting-jüan (dnes součást prefektury Čchu-čou v provincii An-chuej. Byl jedním z prvních podporovatelů Chung-wua, postupně účastníka povstání rudých turbanů, důstojníka, pak generála povstaleckých vojsk, nakonec zakladatele a prvního císaře říše Ming, která v závěru bojů ovládla Čínu.
S podporou Li Šan-čchanga, jehož byl příbuzným,[1] postupoval v úřadech, až byl jmenován císařovým hlavním rádcem (丞相, čcheng-siang).[2] V této funkci stál v čele ústředního sekretariátu (中書省, čung-šu šeng) a řídil veškerou civilní správu říše Ming; v moderní terminologii byl předsedou vlády.
Koncem roku 1379 byl odvolán z úřadu a počátkem následujícího roku náměstkem cenzora obviněn z pokusu o svržení císaře.[2] Vyšetřovatelé záhy zkonstruovali obraz spiknutí v čele s Chuem, které mělo s podporou části armády, ale také mongolské a japonské vlády, za cíl státní převrat včetně zavraždění císaře.[3] Popraven byl 12. února 1380 společně s nejvyšším cenzorem Čchen Ningem.[3] Čistka však pokračovala dále, zahynuli i vzdálení příbuzní obviněných, jejich pomocníci a chráněnci, příbuzní těchto chráněnců atd., celkem 30 000[3] nebo 40 000[4] lidí.
Pád Chu Wej-junga doprovázela i reorganizace nejvyšších orgánů státní správy. Ústřední sekretariát byl zrušen a šestice ministerstev přímo podřízena císaři, Hlavní vojenská komise stojící v čele ozbrojených sil byla rozdělena na pět vzájemně nezávislých komisí, Cenzorát (kontrolní úřad) byl reorganizován.[5]