Chyšky
| Chyšky | |
|---|---|
 Pohled na obec od požární nádrže | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Milevsko |
| Obec s rozšířenou působností | Milevsko (správní obvod) |
| Okres | Písek |
| Kraj | Jihočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°31′25″ s. š., 14°25′39″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 056 (2024)[1] |
| Rozloha | 30,32 km²[2] |
| Nadmořská výška | 666 m n. m. |
| PSČ | 398 53 |
| Počet domů | 500 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 20 |
| Počet k. ú. | 8 |
| Počet ZSJ | 14 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Chyšky 27 398 53 Chyšky obec.chysky@volny.cz |
| Starostka | Stanislava Hejnová |
| Oficiální web: www | |
  Chyšky | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 549452 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Chyšky (německy Klein Chischka) jsou obec v jižních Čechách v okrese Písek. Žije zde přibližně 1 100[1] obyvatel.
Historie obce
[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka pochází z roku 1291. Obec vznikla v raném středověku v blízkosti křižovatky obchodních cest. Dřívější používaný název obce byl Malá Chýše nebo Malá Chýška.[4] V roce 1390 byl majitelem Jindřich z Rožmberka.[4] V roce 1480 koupili Chyšky Doudlebští z Doudleb.[4]
Roku 1593 zde žil Jindřich Doudlebský z Doudleb a založil roku 1599 špitál pro chudé, faru a také obnovil kostel.[4] Roku 1610 nechal vystavět u kostela kapli Svaté Trojice, kde byl po své smrti 1614 pohřbený.[4] Před svou smrtí odkázal Chyšky, s kostelem, farou a s příslušenstvím městu Písku.[4] Zároveň věnoval městu také finanční hotovost na milosrdné skutky, na kněze pod obojí a na zaopatření nemocných v chyšeckém špitále.[4]
Město Písek o vesnici přišlo konfiskací po bělohorské době.[4] Roku 1651 prodal císař Ferdinand III. Habsburský Chyšky Jaroslavu z Kolovrat.[4] Poté se majitelé často střídali. V roce 1685 byly Chyšky v držení řádu strahovského kláštera, který je roku 1703 prodal. V držení rodu Kinských z Vchynic a Tetova byla ves v létech 1715–1724. V tomto roce jeho syn Jan Václav ves prodal Kryštofu Malovcovi z Malovic.[4] Z dalších majitelů to byl v roce 1731 Leopold z Ohrheimbu, po jeho úmrtí jeho manželka.[4] Od ní ves koupil Jan Vančura 1744.[4] Po jeho smrti 1760 byla ves v majetku jeho manželky Jany, která se opět provdala za Adama Skronského z Budšova.[4] Po jejím úmrtí manžel vesnici prodal v roce 1790 chirurgovi Ferdinandu Hlaváčovi.[4] Po něm dědictvím přešla ves na jeho syna Jana.[5] Karel Mladota ze Solopysk byl majitelem v roce 1842.[4] Posledním držitelem byl František Síbrt a po jeho smrti jeho syn Jan.[5]
Významnou měrou zasáhl do života venkovského místního lidu učitel Josef Tomášek, který v letech 1898–1912 vyučoval na místní škole.[6] Podařilo se mu přesvědčit zprvu správce, který v nepřítomnosti vedl hospodářství majitelky nadějkovského panství, a později v roce 1911 i samotnou hraběnku Karolínu Vratislavovou z Kokořova, aby rozparcelovala dvorec v Růžené.[6] Tyto pozemky byly za příznivou cenu odprodané 84 dlouholetým nájemcům. Chalupníci a drobní rolníci v Chyškách, Růžené, Květuši, Chlístově mohli pracovat na svých pozemcích.[6] Sám posléze stejným způsobem zakoupil a také rozdělil další část pozemků. Po ukončení učitelské činnosti se věnoval hospodaření, byl členem několika správních rad a komisí a v letech 1919–1920 poslancem Národního shromáždění. Nemalou měrou se zasloužil o rozvoj tohoto kraje.[6] Zemřel roku 1926 a byl pohřbený na místním hřbitově.[6]
Sbor dobrovolných hasičů byl v obci založený roku 1893.[6] V roce 1933 byly pozemky reformou rozparcelovány.[5] V roce 1934 byly Chyšky poškozeny velikým požárem, který se pokoušelo uhasit 32 hasičských sborů.[7]
Památky v obci
[editovat | editovat zdroj]
- Kostel svatého Prokopa založený pány z Rožmberka je společně s farou nejstarší částí Chyšek.[4] První zmínky o něm jsou již z roku 1350.[4]
- Před vchodem do kostela se po pravé straně nachází kamenný kříž. Na podstavci kříže je uvedeno: LP 1828 OPRAVEN 1922
- U kostela se nachází kamenný pomník padlým občanům v první světové válce.
- Na místním hřbitově se nachází další kamenný kříž. Svislé břevno kříže nese také dvě datace: 1852, 1927 a je reliéfně zdobené motivem kalicha.
Významné osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- V Chyškách čp. 22 se narodil 5. ledna 1899 akademický malíř krajinář a ilustrátor Alois Moravec († 1987)[6]
- V Nosetíně (části obce Chyšky) žil, tvořil a zemřel akademický malíř Antonín Šít (1915–1983)[8]
- Josef Tomášek († 1926), místní učitel, později poslanec Národního shromáždění – v Chyškách se zasloužil o provedení pozemkové reformy již před první světovou válkou[9]
Zajímavost
[editovat | editovat zdroj]- Chyšky patří k nejvýše položeným obcím v okrese (670 m n. m.).[10]
Místní části
[editovat | editovat zdroj]Obec Chyšky se skládá z dvaceti částí na osmi katastrálních územích.
- Branišov (leží v k. ú. Nosetín)
- Branišovice (k. ú. Branišovice u Ratiboře)
- Hněvanice (leží v k. ú. Branišovice u Ratiboře)
- Hrachov (leží v k. ú. Chyšky)
- Chyšky (i název k. ú.)
- Kvašťov (leží v k. ú. Květuš)
- Květuš (i název k. ú.)
- Mezný (i název k. ú.)
- Nálesí (leží v k. ú. Ratiboř)
- Nosetín (i název k. ú.)
- Nová Ves (leží v k. ú. Chyšky)
- Podchýšská Lhota (i název k. ú.)
- Radíkovy (leží v k. ú. Mezný)
- Ratiboř (i název k. ú.)
- Ratibořec (leží v k. ú. Ratiboř)
- Rohozov (i název k. ú.)
- Růžená (leží v k. ú. Nosetín)
- Vilín (leží v k. ú. Nosetín)
- Voděrady (leží v k. ú. Mezný)
- Záluží (leží v k. ú. Branišovice u Ratiboře)
Galerie
[editovat | editovat zdroj]- Chyšky a okolí
-
Pomník padlým u kostela -
Pohled na obec z vrchu Kozlov -
Kříž před kostelem -
Kvašťov -
Záluží -
Ratiboř -
Růžená -
Hrachov -
V polích ...Růžená -
Podchýšská Lhota v zimě -
Anděl na chyšeckém hřbitově -
Zelená na chyšecku
_(3.).jpg)
_(4.).jpg)
_(1.).jpg)
_(6).jpg)
_(9.).jpg)
_(15).jpg)
_(4.).jpg)
_(1.).jpg)
_(10.).jpg)
_(21.).jpg)
_(6.).jpg)
.jpg)
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q KYTKA, Josef. Milevsko a jeho kraj: turistika, památky, historie.. Milevsko: Nákladem odboru klubu českých turistů, 1940. S. 150.
- ↑ a b c Kytka, str. 151.
- ↑ a b c d e f g Kytka, str. 154.
- ↑ Kytka, str. 152.
- ↑ Osobnosti Chyšecka. Antonín Šít [online]. obec Chyšky, 2008-06-23, rev. 2008-06-30 [cit. 2012-10-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-07.
- ↑ KOPŘIVA, Václav. Informační systém cestovního ruchu Písecka. TV 17 Nadějkov - Klokočov - Střítež - Podchyšská Lhota - Chyšky - Nosetín - Růžená - Květuš - Nadějkov (14 km) [online]. Infocentrum Písek, 2000, rev. 2007-05-31 [cit. 2012-10-28]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Kytka, str. 149.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Chyšky na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Chýška v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Chyšky v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
