Chyšky | |
---|---|
Pohled na obec od požární nádrže | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Milevsko |
Obec s rozšířenou působností | Milevsko (správní obvod) |
Okres | Písek |
Kraj | Jihočeský |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°31′25″ s. š., 14°25′39″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 1 056 (2024)[1] |
Rozloha | 30,32 km²[2] |
Nadmořská výška | 666 m n. m. |
PSČ | 398 53 |
Počet domů | 500 (2021)[3] |
Počet částí obce | 20 |
Počet k. ú. | 8 |
Počet ZSJ | 14 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Chyšky 27 398 53 Chyšky obec.chysky@volny.cz |
Starostka | Stanislava Hejnová |
Oficiální web: www | |
Chyšky | |
Další údaje | |
Kód obce | 549452 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Chyšky (německy Klein Chischka) jsou obec v jižních Čechách v okrese Písek. Žije zde přibližně 1 100[1] obyvatel.
První písemná zmínka pochází z roku 1291. Obec vznikla v raném středověku v blízkosti křižovatky obchodních cest. Dřívější používaný název obce byl Malá Chýše nebo Malá Chýška.[4] V roce 1390 byl majitelem Jindřich z Rožmberka.[4] V roce 1480 koupili Chyšky Doudlebští z Doudleb.[4]
Roku 1593 zde žil Jindřich Doudlebský z Doudleb a založil roku 1599 špitál pro chudé, faru a také obnovil kostel.[4] Roku 1610 nechal vystavět u kostela kapli Svaté Trojice, kde byl po své smrti 1614 pohřbený.[4] Před svou smrtí odkázal Chyšky, s kostelem, farou a s příslušenstvím městu Písku.[4] Zároveň věnoval městu také finanční hotovost na milosrdné skutky, na kněze pod obojí a na zaopatření nemocných v chyšeckém špitále.[4]
Město Písek o vesnici přišlo konfiskací po bělohorské době.[4] Roku 1651 prodal císař Ferdinand III. Habsburský Chyšky Jaroslavu z Kolovrat.[4] Poté se majitelé často střídali. V roce 1685 byly Chyšky v držení řádu strahovského kláštera, který je roku 1703 prodal. V držení rodu Kinských z Vchynic a Tetova byla ves v létech 1715–1724. V tomto roce jeho syn Jan Václav ves prodal Kryštofu Malovcovi z Malovic.[4] Z dalších majitelů to byl v roce 1731 Leopold z Ohrheimbu, po jeho úmrtí jeho manželka.[4] Od ní ves koupil Jan Vančura 1744.[4] Po jeho smrti 1760 byla ves v majetku jeho manželky Jany, která se opět provdala za Adama Skronského z Budšova.[4] Po jejím úmrtí manžel vesnici prodal v roce 1790 chirurgovi Ferdinandu Hlaváčovi.[4] Po něm dědictvím přešla ves na jeho syna Jana.[5] Karel Mladota ze Solopysk byl majitelem v roce 1842.[4] Posledním držitelem byl František Síbrt a po jeho smrti jeho syn Jan.[5]
Významnou měrou zasáhl do života venkovského místního lidu učitel Josef Tomášek, který v letech 1898–1912 vyučoval na místní škole.[6] Podařilo se mu přesvědčit zprvu správce, který v nepřítomnosti vedl hospodářství majitelky nadějkovského panství, a později v roce 1911 i samotnou hraběnku Karolínu Vratislavovou z Kokořova, aby rozparcelovala dvorec v Růžené.[6] Tyto pozemky byly za příznivou cenu odprodané 84 dlouholetým nájemcům. Chalupníci a drobní rolníci v Chyškách, Růžené, Květuši, Chlístově mohli pracovat na svých pozemcích.[6] Sám posléze stejným způsobem zakoupil a také rozdělil další část pozemků. Po ukončení učitelské činnosti se věnoval hospodaření, byl členem několika správních rad a komisí a v letech 1919–1920 poslancem Národního shromáždění. Nemalou měrou se zasloužil o rozvoj tohoto kraje.[6] Zemřel roku 1926 a byl pohřbený na místním hřbitově.[6]
Sbor dobrovolných hasičů byl v obci založený roku 1893.[6] V roce 1933 byly pozemky reformou rozparcelovány.[5] V roce 1934 byly Chyšky poškozeny velikým požárem, který se pokoušelo uhasit 32 hasičských sborů.[7]
Obec Chyšky se skládá z dvaceti částí na osmi katastrálních územích.