Citroën C1
| Citroën C1 (první generace) | |
|---|---|
 Citroën C1 | |
| Výrobce | Citroën |
| Koncern | Groupe PSA |
| Roky produkce | 2005–2022 |
| Vyrobeno | 1 141 316 (k 12/2021)[1] |
| Místa výroby | Ovčáry Česko |
| Předchůdce | Citroën 2CV |
| Příbuzné vozy | Peugeot 107 Peugeot 108 Toyota Aygo |
| Konkurence | Kia Picanto, Hyundai i10, Fiat Panda II, Renault Twingo II |
| Karoserie | 3dveřový 5dveřový |
| Designér | Donato Coco |
| Třída | Minivozy (segment A) |
| Technické údaje | |
| Délka | 3430 mm |
| Šířka | 1630 mm |
| Výška | 1470 mm |
| Rozvor | 2340 mm |
| Objem zavaz. prostoru | 199 l |
| Objem nádrže | 35 l |
| Motor | |
| Motor | zážehové: 1,0VVT-i 50 kW vznětové: 1,4HDi 40kW |
| Převodovky | |
| Převodovka | manuální nebo robotizovaná 5-st. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Citroën C1 je miniautomobil, který byl vyráběn v České republice (Ovčáry u Kolína) automobilkou Citroën ve spolupráci s Toyotou a Peugeotem. Výrobní závod u Kolína začal automobily vyrábět v roce 2005. Od svého vzniku až po 31. prosince 2020 byla kolínská automobilka TPCA join venture podnik výrobců PSA Groupe a Toyota. Od ledna 2021 přešlo vlastnictví ze 100 % na Toyotu, která však pokračovala a poté v lednu 2022 ukončila výrobu aut i pro Peugeot a Citroën.[2]
Byl součástí projektu B-Zero, do kterého patřily i Peugeot 107, Peugeot 108 a Toyota Aygo. Tento projekt byl poprvé představen na Ženevském autosalonu v roce 2005. Automobil má 4 místa k sezení, 3 nebo 5 dveří. Je to hatchback, má délku 3,40 metrů. Designérem je bývalý šéfdesigner Ferrari Donato Coco. V roce 2009 prošel Citroen C1 i Peugeot 107 a Toyota Aygo modernizací (faceliftem), a to zejména designovou. Také se objevuje tzv. dlouhý převod (prodloužený 3. rychlostní stupeň). Není však montován do všech vozidel. Další facelift byl roku 2012. Přinesl LED světla pro denní svícení, a volant lze ovládat menší silou než u předchůdce. V roce 2014 vznikla úplně nová generace C1 s výkonem zvýšeným na 53 kW a emisní normou Euro 6. Daní za větší bezpečnost (robustnost sedadel a karoserie) byl velmi zmenšen prostor pro cestující na zadních sedadlech. Některé vozy byly nově osazeny francouzskými motory 1,2, což je oproti původním motorům Toyota (Daihatsu) technický průšvih - používají totiž rozvodový řemen máčený olejem, o technických problémech s tím spjatých už byla napsána
spousta odborných recenzí.
Motory (1. generace)
[editovat | editovat zdroj]| Parametry |
Motory | |
|---|---|---|
| Název | 1,0i | 1,4 HDi |
| Zdvihový objem (cm³) | 998 cm³ | 1398 cm³ |
| Výkon (kW při otáčkách za min.) | 50/6000 obr/min | 40/4000 obr/min |
| Točivý moment (Nm na min.) | 93/3600 obr/min | 130/1750 obr/min |
| Palivo | benzin OČ 95 a 98 VN | nafta |
| Max. rychlost (km/h) | 157 km/h | 154 km/h |
| Zrychlení 0–100 km/h | 13,7 s | 15,6 s |
| Převodovka | manuální, robotizovaná | manuální |
| Pohon | přední | přední |
| Rozměry | 3430×1630×1470 mm | 3430×1630×1470 mm |
Fotogalerie
[editovat | editovat zdroj]-
3 dveřová varianta -
Citroën C1 druhé generace -
Peugeot 107 a Citroën C1
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Citroën C1 European sales figures [online]. [cit. 2022-04-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Citroën C1 definitivně končí, nahradí ho C3 a Ami [online]. www.auto.cz [cit. 2022-04-21]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Citroën C1 na Wikimedia Commons
