Clare Hollingworthová

Clare Hollingworthová
Narození10. října 1911
Knighton, Leicester
Spojené královstvíSpojené království Spojené království
Úmrtí10. ledna 2017 (ve věku 105 let)
Hongkong
ČínaČína Čína
Alma materUniverzitní kolej v Londýně
Záhřebská univerzita
Povolánínovinářka, válečná zpravodajka a spisovatelka
ZaměstnavateléThe Guardian (1963–1967)
Libération
The Daily Telegraph
The Economist
OceněníHannen Swaffer Awards (1962)
James Cameron Memorial Trust Award (1994)
důstojník Řádu britského impéria
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Clare Hollingworthová (10. října 1911 Knighton – 10. ledna 2017 Hongkong) byla anglická spisovatelka a novinářka, která jako první ohlásila začátek druhé světové války v Evropě. V Česku byla vzpomenuta pro svou pomoc československým uprchlíkům v polských Katovicích.[1]

Clare Hollingworth byla za „své služby žurnalistice“ v roce 1982 vyznamenána královnou Alžbětou II. Řádem britského impéria (důstojník – OBE).[2]

Kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Po připojení Sudet k Německu v důsledku Mnichovské dohody v roce 1938 odjela do Varšavy, kde se zapojila do práce s československými uprchlíky, kterým mezi březnem a červencem pomáhala opustit Polsko získáním britského víza.[3] Celkově tak pomohla téměř 2 000 lidem utéct před nacisty. Na základě toho ji v srpnu 1939 angažoval Arthur Wilson, vydavatel deníku The Daily Telegraph. Pro deník pracovala jako zahraniční zpravodajka. Přesvědčila britského generálního konzula v Katovicích, Johna Anthonyho Thwaitese, aby jí půjčil na průzkumnou cestu přes německé hranice své auto s řidičem.[4][5] 28. srpna si při jízdě diplomatickým vozem podél německo-polské hranice Hollingworthová všimla špatně zamaskovaných německých tanků pod sítěmi a plachtami, které zvedal vítr. Tato skutečnost ji zaujala a při dalším pozorování identifikovala obrovské množství německých vojáků, tanků a obrněných vozidel, stojících na německém území podél celé polské hranice. Její zpráva o těchto pozorováních byla nejdůležitějším příběhem následujícího dne na první stránce The Daily Telegraph.[6] Titulek zněl: „1000 tanků shromážděno na polské hranici. Deset divizí je připraveno k rychlému útoku“.

Její zpráva z 1. září, v níž vyzvala britské velvyslanectví ve Varšavě, aby oznámilo německou invazi do Polska je považována za „sólokapra století“ („the scoop of the century“).[7] Aby přesvědčila zaměstnance velvyslanectví, který měl pochybnosti o této skutečnosti, vystrčila v průběhu hovoru telefonní sluchátko z okna svého pokoje v Katovicích, aby slyšel zvuk německých tanků na ulicích města. Její zpráva byla také první zprávou, kterou britský ministr zahraničí o invazi do Polska obdržel.

Pokračovala reportážemi o situaci v Polsku a v roce 1940, kdy pracovala pro Daily Express, odjela do Bukurešti, odkud podala zprávu o vynucené abdikaci krále Karla II. a následných událostech. V roce 1941 odešla do Egypta a později podávala zprávy z Turecka, Řecka a egyptské Káhiry. Její snahy ztěžovalo to, že ženy – válečné korespondentky – nedostávaly v té době úřední akreditaci. Poté, co 23. ledna 1943 obsadily britské jednotky Bernarda Montgomeryho Tripolis, bylo jí nařízeno vrátit se do Káhiry. Protože chtěla zůstat na frontě, pokračovala jako reportérka u jednotek generála Dwighta D. Eisenhowera v Alžíru. Odsud psala pro Chicago Daily News. Později působila v Palestině, Iráku a Persii. V této době se stala prvním novinářem, který hovořil s íránským šáhem Muhammadem Rezou Pahlavím.

V roce 1946 přežila bombový útok na hotel Krále Davida v Jeruzalémě, který zabil 91 lidí. Zemřela v Hongkongu ve věku 105 let.[8]

Bibliografie

[editovat | editovat zdroj]
  • The Three Weeks' War in Poland (1940), Duckworth
  • There's a German Just Behind Me (1945), Right Book Club
  • The Arabs and the West (1952), Methuen
  • Mao and the Men Against Him (1984), Jonathan Cape ISBN 9780224017602
  • Front Line (memoirs) (1990), Jonathan Cape ISBN 9780224028271

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Nejen Winton, ale i Hollingworthová zachránila stovky Čechoslováků. ČT24 [online]. 2015-10-10 [cit. 2017-01-10]. Dostupné online. 
  2. ↑ Who was Clare Hollingworth and what was her ‘scoop of the century’?. metro.co.uk. Metro, 10 October 2017. Dostupné online. 
  3. ↑ 105-year-old thanked by woman she rescued during WW2. BBC News. 2016-10-10. Dostupné online [cit. 2017-01-10]. 
  4. ↑ Second World War 70th anniversary: The Scoop. The Daily Telegraph. 2009-08-30. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-11-16. 
  5. ↑ John Otis. Clare Hollingworth, reporter who broke news about start of World War II, dies at 105. [s.l.]: The Washington Post, 2017-01-10. 
  6. ↑ FOSTER, Peter. Clare Hollingworth, the foreign correspondent who broke news of Second World War, turns 104. Daily Telegraph. 9 October 2015. Dostupné online. 
  7. ↑ Clare Hollingworth: British war correspondent dies aged 105. BBC News. 10 January 2017. Dostupné online. 
  8. ↑ Clare Hollingworth: British war correspondent dies aged 105. BBC [online]. 2017-01-10 [cit. 2017-01-10]. Dostupné online. 
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.