Claudio Magris
| Claudio Magris | |
|---|---|
 | |
| Narození | 10. dubna 1939 (85 let) Terst |
| Povolání | novinář, spisovatel, překladatel, esejista, politik, scenárista, germanista a romanopisec |
| Stát |  Itálie |
| Alma mater | Turínská univerzita |
| Žánr | esej |
| Významná díla | Dunaj |
| Ocenění | Goethova medaile (1980) Cena Bagutta (1987) Manès-Sperber-Preis (1987) Prix du Meilleur livre étranger (1990) Cena Strega (1997) … více na Wikidatech |
| Politická příslušnost | nezávislý politik |
| Manžel(ka) | Marisa Madieri |
 multimediální obsah na Commons | |
| galerie na Commons | |
 citáty na Wikicitátech | |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Claudio Magris ([klaudio]; * 10. dubna 1939, Terst) je italský spisovatel, překladatel, germanista a esejista; bývá řazen k postmoderní literatuře.
Život a dílo
[editovat | editovat zdroj]Ač Ital, jeho velkým tématem je střední a východní Evropa – jeho rodný Terst býval součástí Habsburské monarchie a bývá ke střední Evropě někdy počítán. Proslavil se nejvíce „sentimentálním cestopisem“ Dunaj – románem, který vyšel roku 1986, a v němž postavil do protikladu Dunaj jako symbol hybridní a kosmopolitní středoevropské kultury a Rýn, zosobnění germánské ideje „čistoty rodu“.
Jeho dalším velkým tématem je němectví a jeho vztah k Evropě. Přednášel také germanistiku na univerzitě v Turíně, nyní je profesorem německé literatury na univerzitě v Terstu.
Český literární časopis A2 zařadil jeho román Poslepu mezi nejlepší světové prózy po roce 2000.[1]
V letech 1994–1996 byl senátorem.
Píše fejetony do italského deníku Corriere della Sera.
Výběr z bibliografie
[editovat | editovat zdroj]- Illazioni su una sciabola
- Danubio (česky Dunaj, Odeon 1992)
- Stadelmann
- Un altro mare
- Microcosmi (česky Mikrokosmy, Mladá fronta 2000)
- Mito absburgico nella letteratura austriaca moderna (česky Habsburský mýtus v moderní rakouské literatuře, Barrister & Principal 2001)
- Lontano da dove: Joseph Roth e la tradizione (česky Daleko odkud: Joseph Roth a východožidovská tradice, Sefer 2009)
- Alla cieca (česky Poslepu, Mladá fronta 2011)
- Non luogo a procedere (česky Pro nedostatek důkazů, Mladá fronta 2019)
- Trieste (spoluautor Angelo Ara; česky Terst: identita na hranici, Academia 2021)
- Tempo curvo a Krems (česky Zakřivený čas v Kremži: pět povídek, Academia 2022)[2]
- Polene (česky Oči moře: sochy z lodních přídí, Academia 2022)[3]
Vyznamenání a ocenění
[editovat | editovat zdroj]
Čestný kříž Za vědu a umění I. třídy (1980, Rakousko)
Čestný odznak Za vědu a umění (2012, Rakousko)
rytíř Řádu umění a literatury (8. května 2009, Španělsko)[4]
velkokříž Řádu zásluh o Italskou republiku (1. června 2001, Itálie)[5]
zlatá Záslužná medaile za kulturu a umění (1998, Itálie)[6]
Pour le Mérite (2014, Německo)
velký záslužný kříž s hvězdou Záslužného řádu Spolkové republiky Německo (2015, Německo)[7]- Rakouská státní cena za evropskou literaturu (2005)
- Mírová cena německých knihkupců (2009)
- Cena Strega (1997)
- Cena knížete asturského za literaturu (2004)[8]
- Cena Franze Kafky (2016)[9]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Nejlepší světové prózy od roku 2000. Advojka.cz [online]. [cit. 2024-10-07]. Dostupné online.
- ↑ Claudio Magris: Zakřivený čas v Kremži. Výběr salonu, knihy. Salon, příloha Práva. Praha: Borgis, 18. srpen 2022, roč. 32, čís. 1290, s. 16. Knihu vybral Jakub šofar. ISSN 1211-2119.
- ↑ LANCZ, David. Pohledy do dálek. Výběr. Orientace, příloha Lidových novin. Praha: MAFRA, 16. červenec 2022, roč. XXXV, čís. 164, s. 20. [cit. 2022-08-14]. ISSN 0862-5921.
- ↑ Otras disposiciones. Boletín Oficial del Estado. 9. května 2009, čís. 113, s. 40172. Dostupné online. (španělsky)
- ↑ Le onorificenze della Repubblica Italiana. www.quirinale.it [online]. [cit. 2019-09-22]. Dostupné online. (italsky)
- ↑ Le onorificenze della Repubblica Italiana. www.quirinale.it [online]. [cit. 2019-09-22]. Dostupné online. (italsky)
- ↑ www.bundespraesident.de: Der Bundespräsident / Reden / Ordensverleihung zum Tag der Deutschen Einheit. www.bundespraesident.de [online]. [cit. 2019-09-22]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Claudio Magris [online]. Archivy | Autoři. Festival spisovatelů Praha [cit. 2022-08-14]. Dostupné online.
- ↑ Italský spisovatel Claudio Magris získal cenu Franze Kafky | Kultura. Lidovky.cz [online]. 2016-06-15 [cit. 2016-07-17]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Claudio Magris na Wikimedia Commons 
Osoba Claudio Magris ve Wikicitátech- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Claudio Magris
- Claudio Magris v Databázi knih
