Confuciusornis

Jak číst taxoboxConfuciusornis
Stratigrafický výskyt: Spodní křída před 125 až 120 miliony let
popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Nadtřídasauropsida
Třídaptáci (Aves)
ČeleďConfuciusornithidae
RodConfuciusornis
Hou et al., 1995
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Rozměry zástupců rodu Confuciusornis v porovnání s člověkem

Confuciusornis („Konfuciův pták“) byl pravěký pták, který žil v období rané křídy před 125 až 120 miliony let na území současné Číny.[1] Je řazen do dinosauří skupiny Avialae, skupiny pravých ptáků a jejich vyhynulých blízkých příbuzných. Confuciusornis byl objeven v Číně a představuje velmi početný a často nacházený fosilní druh praptáka.[2]

Popis

[editovat | editovat zdroj]

Confuciusornis dosahoval velikosti holuba, rozpětí křídel bylo odhadnuto na 0,7 metru a odhady o hmotnosti jsou od 0,2 kilogramu do 1,5 kilogramu.[3] Délka těla činila asi 50 centimetrů.[4] Měl peří a křídla, ale není jasné, jestli byl schopen aktivního letu. Confuciusornis je nejstarším ptákem, který měl bezzubý zobák. Confuciusornis je nejlépe prozkoumaným druhohorním ptákem a je znám z mnoha fosílií. Byl vývojově blíže dnešním ptákům než Hesperornis či známý Archaeopteryx. Confuciusornis měl stavbu těla mnohem více podobnou dnešním ptákům. Confuciusornis byl pravděpodobně dravý pták, který si zpestřoval jídelníček hmyzem a možná i drobnými obratlovci.[5][6] Tvar prstních kůstek na nohou konfuciusornisů dokládá, že mohli žít predátorským způsobem života.[7]

Skvěle dochovaná fosilie tohoto praptáka odhalila strukturu a tvar jeho zobáku, a to včetně keratinového povrchu. Tento exemplář byl formálně popsán v listopadu roku 2019.[8] Tento prapták zřejmě nebyl úzce potravně specializovaný, což dokládá zejména jeho dentice.[9]

Výzkum vzorku 33 dlouhých kostí různých jedinců konfuciusornise odhalil, že tento prapták rostl velmi rychle po vylíhnutí z vajíčka, dokud nedosáhl téměř dospělé velikosti. Pak se jeho ontogenetický vývoj výrazně zpomalil a rostli další 3 až 4 roky, než dosáhl plné skeletární dospělosti (maximálního vzrůstu).[10]

U dvou jedinců konfuciusornise byly objeveny stopy po ramfotéce - keratinovém pokryvu zobáku, který byl pravděpodobně rozšířen u všech zástupců této skupiny bazálních bezzubých avialanů.[11]

Druhy

[editovat | editovat zdroj]

Je rozlišováno pět validních (vědecky platných) druhů tohoto rodu: C. sanctus (1995), C. dui (1999), C. feducciai (2009), C. jianchangensis (2010) a C. shifan (2022).[12]

Létání

[editovat | editovat zdroj]

Předpokládalo se[kdo?], že Confuciusornis byl výborný letec, ovšem dnes[kdy?] je tato teorie zavrhována. Confuciusornis totiž neměl příliš silné a tlusté peří. Proto byl pravděpodobně schopen klouzavého letu, při kterém seskočil se stromu a doplachtil na jiný strom, ale dopadl níže – podobně jako například letucha. Výzkumy ukázaly, že tento druh praptáka měl již druhotnou chrupavku na své kosti sáňkové (furkule), což mohlo jeho letové schopnosti výrazně vylepšovat.[13]

Koncem roku 2023 byla publikována odborná práce, jejímž závěrem je, že Confuciusornis dokázal efektivně létat po delší časové úseky díky kombinaci (střídání) mávání křídli a zároveň využitím klouzavého letu.[14]

Opeření

[editovat | editovat zdroj]

Na začátku roku 2010 skupina vědců vedená Zhangem Fuchengem prozkoumala melanozomy (organely pigmentových buněk, které kdysi obsahovaly kožní barvivo) konfuciusornise a zjistila, že Confuciusornis měl po těle odstíny šedé, červenohnědé a černé.[15] Zbarvení a vzory na opeření tohoto praptáka byly velmi pestré a komplexní. Zřejmě byly využívány jako krycí zbarvení, umožňující uniknout pozornosti predátorů.[16]

Vědecká práce, publikovaná v září roku 2023 ukázala, že v opeření konfuciusornise a dalších opeřených teropodů se mohou dochovat organické molekuly, konkrétně původní proteiny.[17]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Zhou, Y.; et al. (2024). Fossil evidence sheds light on sexual selection during the early evolution of birds. Proceedings of the National Academy of Sciences. 121 (3): e2309825120. doi: https://doi.org/10.1073/pnas.2309825120
  2. ↑ Jesús Marugán-Lobón & Luis M. Chiappe (2022). Ontogenetic niche shifts in the Mesozoic bird Confuciusornis sanctus. Current Biology (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1016/j.cub.2022.02.010
  3. ↑ Larramendi, A.; Paul, G. S.; Hsu, S.-y. (2020). A review and reappraisal of the specific gravities of present and past multicellular organisms, with an emphasis on tetrapods. Anatomical Record. 304 (9): 1833-1888.
  4. ↑ Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
  5. ↑ Andrzej Elzanowski, D. Stefan Peters & Gerald Mayr (2018). Cranial morphology of the Early Cretaceous bird Confuciusornis. Journal of Vertebrate Paleontology Article: e1439832. doi: 10.1080/02724634.2018.1439832.
  6. ↑ https://albertonykus.blogspot.cz/2018/05/did-confuciusornis-really-eat-fish.html
  7. ↑ Savannah Elizabeth Cobb & William I. Sellers (2019). Inferring lifestyle for Aves and Theropoda: a model based on curvatures of extant avian ungual bones. bioRxiv (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1101/517375
  8. ↑ Amanda Falk, Jingmai O’Connor, Min Wang and Zhonghe Zhou (2019). On the Preservation of the Beak in Confuciusornis (Aves: Pygostylia). Diversity, 11(11): 212. doi: https://doi.org/10.3390/d11110212
  9. ↑ Ya-Chun Zhou, Corwin Sullivan, Zhong-He Zhou & Fu-Cheng Zhang (2021). Evolution of tooth crown shape in Mesozoic birds, and its adaptive significance with respect to diet. Palaeoworld. doi: https://doi.org/10.1016/j.palwor.2020.12.008
  10. ↑ Anusuya Chinsamy, Jesús Marugán‐Lobón, Francisco J. Serrano & Luis Chiappe (2019). Osteohistology and Life History of the Basal Pygostylian, Confuciusornis sanctus. Archivováno 4. 6. 2020 na Wayback Machine. The Anatomical Record (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1002/ar.24282
  11. ↑ Xiaoting Zheng, Jingmai O’Connor, Yan Wang, Xiaoli Wang, Yin Xuwei, Xiaomei Zhang and Zhonghe Zhou (2020). New Information on the Keratinous Beak of Confuciusornis (Aves: Pygostylia) From Two New Specimens. Frontiers in Earth Science. 8: 367. doi: https://doi.org/10.3389/feart.2020.00367
  12. ↑ Renfei Wang, Dongyu Hu, Meisheng Zhang, Shiying Wang, Qi Zhao, Corwin Sullivan & Xing Xu (2022). A new confuciusornithid bird with a secondary epiphyseal ossification reveals phylogenetic changes in confuciusornithid flight mode. Communications Biology. 5: 1398. doi: https://doi.org/10.1038/s42003-022-04316-6
  13. ↑ WU Qian，Jingmai O’CONNOR，LI Zhi-Heng &Alida M. BAILLEUL (2020). Cartilage on the furculae of living birds and the extinct bird Confuciusornis: a preliminary analysis and implications for flight style inferences in Mesozoic birds. Vertebrata PalAsiatica (advance online publication).
  14. ↑ Luis M. Chiappe, Francisco J. Serrano, Stephanie Abramowicz & Ursula B. Göhlich (2023). Flight Performance of the Early Cretaceous Bird Confuciusornis sanctus: Evidence from an Exceptionally Preserved Fossil. Spanish Journal of Paleontology. 38 (advance online publication).
  15. ↑ ZHANG, F.; KEARNS, S. L.; ORR, P. J., et al. Fossilized melanosomes and the colour of Cretaceous dinosaurs and birds. Nature.. 2010, roč. 463, čís. 7284, s. 1075–8. Dostupné online. ISSN 1476-4687. 
  16. ↑ Quanguo Li; et al. (2018). Elaborate plumage patterning in a Cretaceous bird. PeerJ. 6:e5831. doi: https://doi.org/10.7717/peerj.5831
  17. ↑ Tiffany S. Slater, Nicholas P. Edwards, Samuel M. Webb, Fucheng Zhang & Maria E. McNamara (2023). Preservation of corneous β-proteins in Mesozoic feathers. Nature Ecology & Evolution (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1038/s41559-023-02177-8

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]