Crispus | |
---|---|
Narození | 303 Pula |
Úmrtí | 326 (ve věku 22–23 let) Pula |
Příčina úmrtí | oběšení |
Povolání | politik a voják |
Choť | Helena (od 322) |
Děti | Flavius |
Rodiče | Konstantin I. Veliký a Minervina |
Příbuzní | Konstantin II., Constantina, Helena (manželka Juliana), Constans a Constantius II. (sourozenci) |
Funkce | caesar římský konzul |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Flavius Julius Crispus (cca 300 – 326) byl nejstarším synem římského císaře Konstantina I. Velikého a jeho spoluvládcem, caesarem od března 317 až do jeho popravy v roce 326.[1] Jeho matkou byla Minervina.[2] V letech 318 až 323 vládl ze svého sídla Augusta Treverorum v římské Galii.[3] V roce 324 porazil námořnictvo Licinia v bitvě u Hellespontu, což s bitvou u Chrysopolis, kterou vyhrál Konstantin, přimělo Licinia a jeho syna rezignovat. Konstantin se tím stal jediným augustem v celé říši.[4]
Crispusovým učitelem rétoriky byl antický historik raného křesťanství Lactantius. Když byl jmenován spolucísařem, byl také nazýván princeps iuventutis. Latinský rétor Nazarius složil panegyriku zachovanou v Panegyrici Latini, která ctila Crispova vojenská vítězství nad Franky v roce 319. Crispus byl třikrát římským konzulem, v letech 318, 321 a 324.
Podle latinských zdrojů Ammiana Marcellina a Aurelia Victora po soudním procesu, jehož skutečné okolnosti jsou záhadné, Konstantin I. Veliký roku 326 nechal Crispa, vlastního syna v Pule popravit. Řecký spisovatel Ioannes Zonaras napsal, že Constantina obvinila Crispa z incestu s ní. Po jeho smrti byl Crispus podroben damnatio memoriae.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Crispus na anglické Wikipedii.