Dafné | |
---|---|
Základní informace | |
Skladatel | Jacopo Peri a Jacopo Corsi |
Libretista | Ottavio Rinuccini |
Premiéra | 1597 a 1598 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dafné (původně Dafne) je první (známá) hudební skladba, již můžeme dle současných kritérií považovat za operu.[1][2][3] Hudbu zkomponoval v roce 1598 italský hudební skladatel Jacopo Peri na základě libreta Ottavia Rinucciniho.
Dafne poprvé provedl malý hudební soubor ve složení: cembalo, loutna, viola, arciloutna a tři flétny.[4] Bylo to poprvé, kdy Peri provedl hudební skladbu složenou z recitativů, recitace textu s hudebním doprovodem, tvořící převážnou část díla.[5]
Jacopo Peri napsal Dafne za podpory hudebníka a mecenáše Jacopa Corsiho pro omezený počet florentských vzdělanců, kteří tvořili tzv. Florentskou cameratu de' Bardi, působící v letech 1594 až 1597.[5][6] Uskutečnila se pravděpodobně soukromě 26. prosince 1598 v Palazzo Tornabuoni.[7] a byla novým impulsem pro oživení řecké tragédie[4] dle tehdy aktuálních potřeb. Ačkoli byla velmi vzdálená starořecké tragédii,[5] stala se novým uměleckým žánrem, který se pak rozvíjela po dalších 400 let.
Větší část Periho rukopisu partitury je i přes jeho značnou popularitu v tehdejší Evropě ztracena, dochovalo se pouze libreto o 455 slokách.
Florentský panovnický rod Medicejských byla skladbou tak nadšen, že si u Periho objednala novou operu Euridice ku příležitosti sňatku Marie Medicejské s francouzským králem Jindřichem IV. v roce 1600.[8][9]
První veřejné představení Dafne se konalo 21. ledna 1599 ve druhé verzi s Vittorií Archileiovou v Pittiovském paláci.
Námět je založen na příběhu lásky mezi bohem Apollónem a nymfou Dafné.
Postavy opery jsou:
Významné výstupy jsou: "Almo dio che 'l carro ardente...", "Da fortunati campi ove immortali...", "Non curi la mia pianta o fiamma o gelo...".
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dafne (opera) na italské Wikipedii.