Daniel Landa | |
---|---|
Daniel Landa na koncertě v divadle Kalich v Praze v roce 2007 | |
Základní informace | |
Jinak zvaný | „Žito 44“ |
Narození | 4. listopadu 1968 (56 let) Praha |
Žánry | Oi!, rock, folk rock |
Povolání | zpěvák, skladatel, aktivista, kouč |
Nástroje | klávesy, kytara |
Hlasový obor | Baryton |
Aktivní roky | 1988–dosud |
Členem skupiny | Orlík |
Příbuzná témata | Orlík (hudební skupina) |
Významná díla | Krysař |
Ocenění | Český slavík, Deska roku atd. |
Manžel(ka) | Mirjam Müller Landa (od 1990) |
Děti | Anastázie Landová, Rozálie Landová, Roxana Landová |
Rodiče | Stanislav Landa, Daniela Landová |
Sídlo | Praha |
Web | www |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Daniel Landa (* 4. listopadu 1968 Praha) je český rockový zpěvák, skladatel, aktivista,[1] kouč, amatérský bojovník Muay Thai, herec a automobilový závodník. Ve své tvorbě se zabývá nacionálními tématy.
Narodil se 4. listopadu 1968 v Praze. Asi v sedmi letech se s rodiči odstěhoval do Bořanovic.[2] Rodiče se rozvedli, když byl ještě dítě, a tak byl vychováván jen matkou, zatímco s otcem měl až do dospělosti spíše špatný vztah.[zdroj?] V roce 1988 vystudoval pražskou konzervatoř v hudebně-dramatickém oboru.
V roce 1990 se oženil s tehdejší studentkou režie na FAMU Mirjam Müller, rodilou Němkou, se kterou má tři dcery – starší Anastázii (* 1998) a dvojčata Rozálii a Roxanu (* 2003).
Landa hrál například ve filmech Proč?, Černí baroni, Copak je to za vojáka… a v německém seriálu Alles ausser Mord. Účinkoval také ve filmech své ženy Mirjam Landové Kvaska (2007) a Tacho (2010), u kterého se podílel i na tvorbě scénáře. K oběma filmům napsal také hudbu. Hrál také Emanuela Moravce v seriálu České století (epizoda Den po Mnichovu).
V divadle hrál například v dramatu O myších a lidech společně s Davidem Matáskem, v muzikálu Dracula, Krysař a odehrál několik představení v muzikálovém dramatu Tajemství. Ve hře Tajemství Zlatého draka, která měla premiéru v listopadu 2008 a derniéru 18. května 2011 v brněnském Mahenově divadle, hrál postavu Merkuria (v alternaci s Tomášem Traplem).
V roce 1988 založil společně s hercem Davidem Matáskem kapelu Orlík, jejíž název převzali od stejnojmenné vinárny. V roce 1990 vydala kapela první studiovou nahrávku Oi!, která si získala velkou oblibu. Oblíbená byla i mezi příslušníky hnutí skinheads. Texty některých písní (viz např. „Bílá liga“, „Bílej jezdec“) vyvolaly nesouhlasné postoje. Druhým a posledním albem byla Demise, po kterém se kapela rozešla.
Svoji sólovou kariéru začal deskou Valčík (1993), následovanou alby Chcíply dobrý víly (1995), Pozdrav z fronty (1997), Smrtihlav (1998), Konec (1999). V roce 2000 vyšlo výběrové album Best of Landa. V roce 2002 Landa nahrál 9 mm argumentů a o dva roky později album Neofolk, téhož roku vyšla i druhá výběrová deska.
V roce 2004 taktéž vystoupil v rámci činností řádu Ordo Lumen Templi ve vyšehradském chrámu svatého Petra a Pavla na koncertě Večer s písní Karla Kryla pro český národ, záznam z koncertu tvořeného coververzemi písní Karla Kryla vyšel na CD[3] a DVD[4]. V rámci činností řádu vystoupil Landa i na charitativním Večeru sjednocení (2006) v chrámu svaté Markéty na Břevnově. Tuto akci satiricky okomentoval mimo jiné také severočeský písničkář Xavier Baumaxa ve své skladbě Nazijazz.
V roce 2003 Landa absolvoval turné Vltava Tour, následovala turné Bouře (2005), Ostravice (2007) a koncert v divadle Kalich (2007). Záznamy koncertů Vltava Tour a Bouře vyšly na CD a DVD. V dubnu a květnu 2008 se uskutečnila série koncertů v ČR a SR Československo Tour 2008 k příležitosti 90. výročí založení Československé republiky. O rok později Landa vydal album Nigredo. Další éru turné odstartovala Vozová hradba (listopad 2011) a Dilema pyrotechnikovo (listopad 2012), následovalo turné Žito tour 2014 na Slovensku a v mnoha městech po České republice. V září 2015 vyšlo nové studiové album Žito a zároveň se uskutečnil Landův největší koncert – Velekoncert na pražském letišti Letňany s účastí přes 60 tisíc fanoušků. Turné Žito Tour Dojezd plánované na listopad 2016 bylo nakonec v srpnu zrušeno. Na podzim 2018, na oslavu životního jubilea proběhlo Turné Daniel Landa 50 – poslední koncert v Praze byl přímo v den Landových 50. narozenin. V tentýž rok vyšel na CD singl Hoří horizont. V letech 2019–2020, od října do ledna, následovalo turné Akustická šňůra a v létě 2020 dva exkluzivní akustické koncerty s názvem Bez náhubku, konaných na letní scéně divadla Kalich pod Žižkovskou věží. V roce 2022 Daniel Landa navštívil čtyři města se svou akustickou kapelou v rámci svého turné Akustická šňůra 2022. V roce 2023 poté vydal album Minové pole, do kterého přidal dříve vydané singly jako Anička Malinová, Hoří horizont a Blanický Manifest
Napsal scénickou hudbu k několika filmům a divadelním představením – Udělení milosti se zamítá (2002), Gambit (2001) a Ex Offo, naposledy k snímku Tacho.
Je rovněž autorem muzikálů. Tzv. dirty muzikál Krysař se poprvé hrál v roce 1996 v divadle Ta Fantastika. Dostal se dokonce i do Rakouska, Německa a Slovenska. V roce 2002 se objevil v nastudování divadla Kalich, kam se vrátil i v následujících letech. Druhým počinem je muzikálové drama Tajemství, které se také hrálo v divadle Kalich. V roce 2008 dopsal s Ondřejem Soukupem další hudbu pro muzikál Touha z pera a režie Mirjam Landy, který vycházel z filmu Kvaska. Dále sepsal pro brněnské Mahenovo divadlo hudbu ke hře Tajemství zlatého draka, která měla premiéru v listopadu 2008, derniéra se odehrála 18. května 2011.
V roce 2003 přepracoval Mozartovo Requiem do rockové podoby nazvané Rockquiem, které se hrálo v pražském Obecním domě.
Od roku 1996 jezdil autokros, dosáhl až na 6. místo v Evropě. V roce 1998 se dostal k závodění trucků, v roce 1999 byl vyhlášen nováčkem sezóny. Od roku 2001 jezdí Daniel Landa rallye v kategorii N4.
S automobilismem souvisí i Nadace Malina, kterou založil Daniel Landa s Romanem Krestou. Tato nadace se zabývá osvětou a prevencí v oblasti bezpečnosti silničního provozu. Vydali i několik výukových filmů, například Bourá jen blb?, Auto je zbraň a Tacho.
Činnost původně občanského sdružení Ordo Lumen Templi byla zahájena neveřejným koncertem Večer s písní Karla Kryla pro český národ. Na ten tematicky navázal Večer sjednocení v chrámu svaté Markéty na Břevnově, kde Daniel Landa vystoupil spolu s dětmi z dětských domovů Pyšely, Racek a Sázava. Z výtěžku koncertu finančně přispěl jménem řádu na dětské hřiště na Vyšehradě s tematikou starých českých pověstí.[5] Landa ale na přelomu let 2007/2008 řád opustil a spolu s ním i řada dalších členů,[5] podle některých bývalých členů se Ordo Lumen Templi de facto rozpadl.[6] Jako spolek přesto stále (k roku 2018) existuje.[7] Činností sdružení se zabývala také odborná religionistická veřejnost.[8]
Projekt Tajemství zlatého draka je představení hudebního dramatu, ve kterém vedle herců Národního divadla Brno osobně vystupuje Daniel Landa. Jeho nejznámější písně tvoří osu celého představení. Vystupuje zde v roli Merkuria – starověkého symbolu sjednocení duchovních sil, který popsal ve své tvorbě výstižně významný psycholog 20. století Carl Gustav Jung. Kromě písní jsou diváci Tajemství zlatého draka vtaženi do detektivního příběhu protkaného odkazy na tajemství starověkých i novověkých mystických legend a příběhů. Na inscenaci se podílela i autorská dvojice Zdenek Plachý a Jiří Šimáček.[9]
Koncem listopadu 2012 oznámil ukončení své hudební kariéry. Přestal používat i své jméno a začal si říkat „kouzelník Žito 44“. Velkou kontroverzi vyvolal jeho projev na předávání hudebních cen Český slavík 2012.
Jako kouzelník Žito si stanovil sedm „kejklí“, cílů, kterých chce dosáhnout:[10][11]
Hru na kouzelníka Žito však ukončil v roce 2016, což uvedl na svém facebookovém profilu a informaci také uvedla stanice DVTV.[12]V květnu 2023 informoval iROZHLAS.cz, že na firmu Žito 44, s.r.o., v níž měl Landa většinový podíl, byl podán insolvenční návrh pro dluhy po splatnosti 9,2 milionu Kč.[13]
V dubnu 2016 nazpíval se Sediqem Shababem z Afghánistánu svou píseň Ariai, ve které zpíval: My jsme jedna rasa, jedna rasa árijců, letíme do nebe, abychom přinesli mír.[14] Předtím v prosinci 2015 se v Afghánistánu snažil jednat o omezení vydávání prý podvržených pasů, protože se podle jeho názoru v Evropě pohybovali Neafghánci s falešnými průkazy totožnosti této země.[15]
Landa v průběhu koronavirové pandemie patří k listopadu 2021 k lidem, kteří věří na menší závažnost zdravotních rizik spojená s nemocí covid-19. Na jeho webu zlatyspendlik.cz se ve "Výzvě lékařů a odborníků" uvádí: Tato „nemoc“ je zjišťována i u zcela zdravých lidí, kteří jsou neustále nesmyslně a draze plošně testováni, a to včetně dětí.[16] Upozorňuje na negativní dopady protipandemických opatření; a zpochybňuje vakcíny proti viru SARS-CoV-2. Po zpřísněných kontrolách z hygienických stanic začátkem listopadu 2021 na dodržování těchto opatření v restauracích apod. vyzval na webu zlatyspendlik.cz 8. listopadu 2021 k obdobě DDoS útoku proti krajským hygienickým stanicím ČR. Příznivci se pak e-mailem skutečně dotazovali na provedené kontroly a Landa dosáhl jejich dalšího zahlcení, když se pracovníci snažili odpovídat v zákonem stanovené lhůtě. Ministerstvo zdravotnictví krátce poté na Zlatý špendlík podalo trestní oznámení pro sabotáž.[17] 2. února 2022 zveřejnil server Seznam Zprávy rozhodnutí Státního zastupitelství v Praze, které jednání iniciativy Zlatý špendlík neklasifikovala jako trestný čin.[18]