Daéva

Daévové^{[pozn. 1]} jsou v zarathuštrismu démoni stojící v opozici proti nejvyššímu bohu Ahura Mazdovi a volící si namísto aši „pravdy“ drudž „lži“. Jaké přesné místo zaujímali, je však z pramenů nejasné, stejně jako jejich vztah k védským dévům – bohům. Jejich označení vychází z pozdně indoevropského *deiwós „jasné nebe, denní světlo“, z něhož je odvozeno mnoho indoevropských výrazů pro božstvo jako výše zmíněné sanskrtské déva, latinské deus, nebo pragermánské *tīwaz.^[1][2][3]

V době vzniku zarathuštrismu byli podle Avesty daévové uctíváni jako bohové většinou Íránců a proces jejich démonizace byl teprve na začátku. V gáthách, nejstarší části Avesty připisované samotnému Zarathuštrovi, nejsou daévové popisováni jako démoni, ale jako bohové, kteří mají být odmítnuti. V celé starší Avestě není zmíněno jméno žádného z daévů, v Jasně Haptanhaiti nejsou dokonce ani vůbec zmiňováni.^[1]

Někteří daévové odpovídají védským božstvům

• Indara – Indra, taktéž Indrův protějšek Verethragna, je však řazen k jazatům – bohům
• Saurva – Šarva, jedno z jmen Rudry
• Nánhaitju – Násátja, jeden z Ašvinů
• Búšjastá „Váhání“ – nejspíše Ušas

Mezi další daévy patří:

• Drudž „Klamství“
• Aéšma „Zuřivost“
• Ázi „Lakota“
• Apaoša „Sucho“ – védský hadí démon Vrtra
• Dužjáirja „Špatná úroda“
• Nasu „Mrtvola“^[4]

Poznámky

1. v praíránštině *daiva, v avestánštině daēuua, ve staré perštině daiva, ve střední perštině dēw.

Reference

1. Encyclopædia Iranica - Daiva [online]. [cit. 2018-05-09]. Dostupné online. 
2. ELIADE, Mircea; CULIANU, Ioan Petru. Slovník náboženství. Praha: Český spisovatel, 1993. ISBN 80-202-0438-5. S. 254. 
3. WEST, Martin Litchfield. Indo-European Poetry and Myth. New York: Oxford University Press, 2007. Dostupné online. ISBN 978-0-19-928075-9. S. 120. 
4. PUHVEL, Jaan. Srovnávací mytologie. Praha: Lidové noviny, 1997. ISBN 80-7106-177-8. S. 121. [Dále jen Puhvel (1997)]. 

Externí odkazy

• Encyclopædia Iranica - Daiva

Portály: Náboženství