Defenestrace

Vyobrazení pražské defenestrace 1618 od Matthäuse Meriana

Defenestrace (z latinské předložky de, z, od, pryč a fenestra, tj. okno) označuje násilné vyhození z okna. Původ slova je odvozován od pražské defenestrace v roce 1618,[1] kdy nespokojení protestantští stavové vyhodili z okna dva královské místodržící a k tomuto činu sepsali obsáhlou apologii. Ovšem ve středověku a v raném novověku se defenestrace konaly poměrně často a toto konání neslo prvky lynče, ordálu a společně spáchané vraždy. Ve středověké a raně novověké společnosti, která je výrazně vertikálně členěna (přičemž význam vrstev směrem odshora klesá), má defenestrace charakter symbolického trestu (svržením odshora dolů dávají vykonavatele najevo, že se svržení v jim vymezené vrstvě chovali nepatřičně).[zdroj⁠?!] Inspirace k defenestraci je také často spatřována ve starozákonním příběhu o bezbožné, nemravné a sadistické královně Jezábel, která byla po převratu prince Jehúa svržena z okna svého paláce vlastními služebníky.[2]

Pražské defenestrace

[editovat | editovat zdroj]

Zvláštní význam hrají defenestrace v českých dějinách, tři pražské defenestrace označují události z let 1419, 1483 a 1618. Často se však událost z roku 1483 mezi „významné defenestrace“ nepočítá, což vede k určité nejednoznačnosti, kdy jako „druhá pražská defenestrace“ je označována ta z roku 1618. Také označení „třetí pražská defenestrace“ nemá ustálený význam a označují se jím různé události. Jako třetí pražská defenestrace byla např. označena smrt Jana Masaryka.[3]

Defenestrace z roku 1419

[editovat | editovat zdroj]
První pražská defenestrace na obraze Adolfa Liebschera
Podrobnější informace naleznete v článku Pražská defenestrace (1419).

První pražská defenestrace se odehrála v neděli 30. července 1419, kdy byli protihusitští novoměstští radní zabiti svržením z okna radnice. Ozbrojený dav přivedený knězem Janem Želivským po kázání v kostele Panny Marie Sněžné před novoměstskou radnici neúspěšně žádal o vydání vězněných stoupenců přijímání podobojí. Následně, zřejmě za účasti Jana Žižky, na radnici zaútočili a konšely vyházeli z oken a ubili. Událost je považována za počátek husitských válek.

Defenestrace z roku 1483

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Pražská defenestrace (1483).

Tato defenestrace se udála 24. září 1483 při bouřích pražského obyvatelstva za vlády krále Vladislava Jagellonského, kdy strana podobojí, obávající se o svůj vliv, provedla násilný převrat na Starém i Novém Městě a na Malé Straně. Z oken příslušných radnic byli vyhozeni staroměstský purkmistr a těla sedmi zabitých novoměstských konšelů. Převrat v Praze přispěl k omezení panovnické moci a zabránil obnovení předhusitských poměrů. 6. října 1483 uzavřely tři pražské obce smlouvu o jednotě a společném postupu, která přinesla nadvládu kališnické konfese. Vývoj pak směřoval k náboženskému smíru a vyhlášení rovnoprávnosti obou církví na kutnohorském sněmu v roce 1485.

Defenestrace z roku 1618

[editovat | editovat zdroj]
Smetání místodržících na hradě Pražském r. 1618. Romantická malba Karla Svobody z roku 1844
Podrobnější informace naleznete v článku Pražská defenestrace (1618).

K této defenestraci došlo 23. května 1618. Byla demonstrativním aktem odporu českých stavů vedených Jindřichem Matyášem Thurnem proti porušování Rudolfova majestátu. Zahájila české stavovské povstání. Při této akci byli z oken Pražského hradu vyhozeni královští místodržící Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka a Jaroslav Bořita z Martinic[4] a sekretář Filip Fabricius. Událost se obešla bez obětí na životech.

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Termín samotný se patrně objevil v souvislosti s defenestrací roku 1618 — viz HARPER, Douglas. defenestrace [online]. Dostupné online. (Anglicky) )
  2. ↑ 2. královská 9:33
  3. ↑ Frustrace českou politikou: Po defenestraci volají jen troubové, Jan Jandourek, Reflex.cz, 20.04.2011
  4. ↑ O Jaroslavu Bořitovi a jeho úloze v době stavovského povstání viz např. Lukáš Vytlačil: Jaroslav Bořita z Martinic; in: Heraldická ročenka 2008, Praha 2009, s. 7-23. (dostupné on-line)

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • BRIGGS, Asa. Kdy, kde, proč a jak se to stalo. Praha: Reader’s Digest Výběr, 1997. ISBN 80-902069-6-4. 
  • ČORNEJ, Petr, a kol. Kdy, kde, proč a jak se to stalo v českých dějinách. Praha: Reader’s Digest Výběr, 2001. ISBN 80-86196-33-X. 
  • DEMETZ, Peter. Praha černá a zlatá. Praha: Prostor, 1998. ISBN 80-85190-92-3. 
  • DUFKOVÁ, Vlastimila. Slavné defenestrace: Oknem vyletí královna, konšelé i místodržící!. Epocha. 2015, čís. 20, s. 22–23. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]