Denis Brihat

Denis Brihat
Rodné jménoDenis Jean Brihat
Narození16. září 1928
16. pařížský obvod
Úmrtí3. prosince 2024 (ve věku 96 let)
Apt
Povolánífotograf
OceněníPrix Niépce (1957)
Webová stránkawww.denisbrihat.com
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Denis Brihat (16. září 1928 Paříž – 3. prosince 2024 Bonnieux) byl francouzský fotograf, který dlouhou dobu vyučoval fotografii ve své dílně v Bonnieux a zároveň rozvíjel vlastní tvorbu.[1] V roce 1957 získal ocenění Prix Niépce. Fofografoval pro památkovou správu. Zabýval se fotografií architektury a reklamní fotografií.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Mládí strávil v Paříži, své první fotografie pořídil velmi mladý, ve věku patnácti let, v roce 1943. Po vyučení ve fotografické škole na rue de Vaugirard v letech 1948 až 1951 pokračoval v učení v oboru a začal vykonávat svou profesi různými způsoby. Nejvíce v oborech architektura, průmysl, reportáž nebo portréty

V roce 1952 se přestěhoval do Biotu v Alpes-Maritimes, kde zůstal až do roku 1955. Produkoval ilustrační fotografie pro nakladatele a produkoval svá první osobní díla. Právě v té době, povzbuzen Robertem Doisneauem, začal spolupracovat s agenturou Rapho.

Indie a cena Niépce

[editovat | editovat zdroj]

V letech 1955-1956 Denis Brihat strávil rok v Indii, kde prováděl ilustrační reportáže pro publikování, fotografoval architekturu i reportáže ze života sikhů. Po jeho návratu byla jeho práce o Indii, oceněná cenou Prix Niépce a vystavena ve Francouzské fotografické společnosti. V roce 1958 se přestěhoval na francouzský venkov (vesnice Bonnieux v departmentu Vaucluse). V letech 1958 až 1967 prošel obdobím reflexe a tvorby, během něhož, izolovaný na tehdy opuštěné plošině Claparèdes, konečně spatřil fotografii, kterou chtěl už dlouho udělat: proniknout do této přírody a zažít ji. Odhalit veškerou jeho složitost a krásu. Věnoval se fotografii krajinných detailů. Své minimalistické výtvarné fotografie zpracovával v početně omezených sériích tří, šesti nebo deseti kopií.

V tomto období uspořádal několik významných výstav, zejména v roce 1966 v Muzeu dekorativních umění v Paříži a v roce 1967 v MoMA (New York), s Pierrem Cordierem a Jean-Pierrem Sudrem. Také každoročně účastnil grafického kongresu v Lurs en Provence.

Vaucluse

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1958 se natrvalo usadil v Provence, v Bonnieux (Vaucluse), aby se plně věnoval svému osobnímu bádání na téma přírody v podobě „fotografických obrazů“. V roce 1968 začal svůj výzkum barev prostřednictvím metalického tónování a procesu rytí do želatiny (nibbling), technik, které od té doby neustále zkoumal a zdokonaloval. Během léta 1969 zorganizoval kurz experimentální fotografie v Bonnieux s Jean-Pierrem Sudrem. Vytvořil sdružení „Studium and research in photographic art of the Luberon“ a stáž v průběhu školního roku určenou pro přípravu budoucích profesionálů (kterou nabízel ještě osm let).

V roce 1970 se zúčastnil prvního Rencontres de la Photographie v Arles.

Na přání svého přítele amerického malíře Bernarda Pfriema vytvořil fotografický kurz na American School of the Arts, Lacoste, kde čil řadu let. Zúčastnil se kolektivní výstavy Le Groupe Libre Expression: Expo 5, kterou představil Jean-Claude Gautrand. V roce 1977 se podílel na vytvoření fotografického studijního cyklu na univerzitě v Provence v Marseille. Učil tam dva roky. Přes stáže a výuku bude mít v tomto období četné výstavy (viz seznam); ale pokud v roce 1976 ukončil hlavní celoroční kurzy, od roku 1980 nabízel týdenní kurzy vedené buď významnými kolegy (Hélène a Rachel Théret; Jean Dieuzaide, Louis Bernnard d'Outrelandt), nebo sám.

V roce 1987 obdržel hlavní cenu za fotografii od města Paříže. V roce 1998 ukončil všechny formy výuky, aby se mohl věnovat své práci.

Denis Brihat zemřel 3. prosince 2024 ve věku 96 let.[1]

Publikace

[editovat | editovat zdroj]
  • Un Citron, album 18 obrazů, Bonnieux, 1964

Výstavy

[editovat | editovat zdroj]
  • 1962 – Galerie Coren, Aix-en-Provence
  • 1962 – Galerie Michel, Carpentras
  • 1963 – Galerie La Proue, Lyon
  • 1965 – Musée des arts décoratifs, Paříž
  • Au bonheur des fleurs (2012)
  • Fragments d'un paradis (2019)
  • Denis Brihat, photographies – De la nature des choses (2019)[2]
  • Inde 1955 (2019)
  • With love from India (2019–2020)[3]
  • L’Eden de Denis (2020)
  • A fleur de sable (2022)
  • La nature au cœur (2023)

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b Monsieur Denis BRIHAT Photographe [online]. Dostupné online. (francouzsky) 
  2. ↑ Denis Brihat, photographies – De la nature des choses [online]. Dostupné online. (French) 
  3. ↑ Denis Brihat [online]. Dostupné online. (French) 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Denis Brihat na Wikimedia Commons
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.