Deutsch-Wagram

Na tento článek je přesměrováno heslo Wagram. Tento článek je o městě v Rakousku. Další významy jsou uvedeny na stránce Wagram (rozcestník).
Deutsch-Wagram
Radnice
Radnice
Deutsch-Wagram – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška159 m n. m.
Časové pásmoSEČ/SELČ
StátRakouskoRakousko Rakousko
Spolková zeměDolní Rakousy
OkresGänserndorf
Deutsch-Wagram
Deutsch-Wagram
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha30,6 km²
Počet obyvatel8 651 (2018)[1]
Hustota zalidnění282,6 obyv./km²
Správa
Statusměsto
StarostaUlrike Mühl-Hittinger
Oficiální webwww.deutsch-wagram.gv.at
E-mailstadtgemeinde@deutsch-wagram.gv.at
Telefonní předvolba02247
PSČ2232
Označení vozidelGF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Deutsch-Wagram, obvykle jen Wagram (zastarale česky Ogruň[2]), je rakouské městečko ležící na potoce Russbachu asi 10 km severovýchodně od Vídně. Žije zde přibližně 8 700[1] obyvatel. Administrativně město patří do země Dolní Rakousy, okres Gänserndorf.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1258, z desátkového registru sepsaného v době, kdy rakouskému vévodství vládl český král Přemysl Otakar II. Název Wagram pochází z výrazu Wagenrand (kam dosahují vlny) – narážka na blízkost Dunaje. Od šestnáctého století se začal používat přídomek Deutsch-Wagram, protože většina obyvatel hovořila německy na rozdíl od nedalekého Chorvatského Wagramu (dnešní Eckartsau). Nevelká vesnice se proslavila v červenci 1809, kdy se zde odehrála důležitá bitva u Wagramu, v níž Napoleon Bonaparte porazil rakouská vojska a napravil tak porážku, kterou mu v bitvě u Aspernu uštědřil v květnu téhož roku arcivévoda Karel Ludvík.[3]

Význam Wagramu vzrostl po vybudování železniční stanice,[4] a zejména zbrojní továrny Glock, která je dosud zdejším hlavním zaměstnavatelem. V roce 1929 byla tato obec povýšena na městys, který se stal roku 1984 městem.

Wagram vstoupil do dějin jako koncové místo prvního zkušebního a ukázkového úseku první železnice v Rakousko-Uhersku i ve Střední EvropěSeverní dráhy Ferdinandovy, který byl otevřen již v listopadu 1837, dříve než byl 7. 7. 1838 dokončen a do provozu uveden celý první úsek Vídeň-Brno.

Staré nádraží z první trati Vídeň-Brno (1838) - jako železniční muzeum

Současnost

[editovat | editovat zdroj]

Na úrodných sprašových půdách se daří pěstování chřestu a vinné révy.[5] Ve městě je železniční muzeum a památník bitvy u Wagramu. [6] Zdejším nejslavnějším rodákem byl odborník na elektrotechniku Johann Sahulka, bydlí zde tenista Jürgen Melzer a herečka Gabriela Hegedüsová. Partnerským městem Wagramu jsou Gbely.

Starostové

[editovat | editovat zdroj]

Seznam starostů:

  • 1850–1860: Josef Wieland
  • 1860–1864: Franz Wald
  • 1864–1867: Franz Quirgst
  • 1867–1876: Ferdinand Hager
  • 1876–1879: Franz Mayer
  • 1879–1888: Franz Schlederer
  • 1888–1902: Anton Quirgst
  • 1902–1908: Michael Wieland
  • 1909–1914: Ferdinand Leeb
  • 1914–1919: Franz Wieland
  • 1919–1922: Leopold Bauer
  • 1922–1924: Franz Deußner
  • 1924–1928: Paul Schilder
  • 1928–1930: Heinrich Widmayer
  • 1930–1934: Anton Poppe
  • 1934–1938: Heinrich Widmayer
  • 1938–1945: Gustav Hettinger (1939–1944 vojenská služba)
  • 1939–1941: Rudolf Puchner
  • 1941–1944: Josef Emmerich Simkovics
  • 1944–1945: Gustav Hettinger
  • 1945–1962: Karl Stibernitz
  • 1962–1982: Otto Hübner
  • 1982–1998: Hans Muzik
  • 1998–2001: Rudolf Melzer
  • 2001–2005: Walter Wimberger
  • 2005–?: Friedrich Quirgst
  • ?–současnost (2024): Ulrike Mühl-Hittinger
  1. a b Einwohnerzahl 1.1.2018 nach Gemeinden mit Status, Gebietsstand 1.1.2018. Statistik Austria. Dostupné online. [cit. 2019-03-09].
  2. Železniční a národopisná mapa zemí koruny České a Rakouska-Uherska
  3. http://napoleonistyka.atspace.com/Battle_of_Wagram_1809.htm
  4. Archivovaná kopie. www.euregio-city.net [online]. [cit. 2011-07-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-08-28. 
  5. Archivovaná kopie. www.veltlin.cz [online]. [cit. 2011-07-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-10-05. 
  6. http://www.turistika.cz/mista/deutsch-wagram

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]