Dikobrazovití

Jak číst taxoboxDikobrazovití
alternativní popis obrázku chybí
Dikobraz obecný (Hystrix cristata)
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídasavci (Mammalia)
Řádhlodavci (Rodentia)
Podřáddikobrazočelistní (Hystricomorpha)
Čeleďdikobrazovití (Hystricidae)
G. Fischer, 1817
Areál rozšíření
Rody
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dikobrazovití (Hystricidae) je čeleď hlodavců z podřádu Hystricomorpha a infrařádu Hystricognathi. Zahrnuje 3 rody s 11 druhy žijícími v jižní Evropě, Africe, jižní a jihovýchodní Asii.

Jde o větší hlodavce s podsaditým tělem, krátkýma nohama a krátkým nebo středně dlouhým ocasem. Jejich typickým znakem jsou bodliny nebo ostny, které pokrývají většinu těla. Obývají pouště, savany a lesy. Jde o většinou noční živočichy, kteří přes den přespávají v norách. Jsou to býložravci.

Výskyt

[editovat | editovat zdroj]

Dikobrazovití žijí v jižní Evropě, severní a střední Africe, jižní a jihovýchodní Asii. Obývají pouště, savany a lesy od úrovně moře až do nadmořské výšky 3 500 m n. m.[1]

Taxonomie

[editovat | editovat zdroj]

Databáze savců Mammal Species of the World rozděluje dikobrazovité do tří rodů:[2]

Vzhled

[editovat | editovat zdroj]

Jde o středně velké až velké hlodavce s podsaditým tělem a ocasem, který u menších druhů dosahuje až poloviny délky těla, zatímco u větších druhů je krátký. Jejich tělo měří 350–930 mm, ocas má 25–260 mm. Váží 1,5 – 20 kg.[1] Jejich hlava, tělo a u některých rodů i ocas jsou pokryty ostny nebo bodlinami, které mohou být až 350 mm dlouhé. Celkové zbarvení jde do hněda nebo spíše do černa, ostny jsou často bíle žíhané.

Nohy mají krátké; na všech mají po 5 prstech, i když palec na předních nohách zakrněl. Mají malé oči a celkem 20 zubů: jejich zubní vzorec je

  • 1.0.1.3
  • 1.0.1.3

Samice mají 2 až 3 páry mléčných žláz, které jsou umístěny na bocích těla.

Osinák malajský

Způsob života

[editovat | editovat zdroj]

Jde o většinou noční živočichy, kteří přes den přespávají v jeskyních, skalních puklinách nebo norách. Některé druhy jsou společenské – bylo zjištěno až 10 jedinců v jedné noře.[1]

Jsou to býložravci, i když bylo pozorováno, že konzumují zdechliny a ohlodávají kosti.[1]

V jednom vrhu je obvykle jen jedno nebo dvě mláďata, která se rodí s otevřenýma očima a krátkými měkkými ostny. Přibližně po týdnu začínají ostny tvrdnout; v té době také mláďata opouštějí hnízdo.

Dikobrazi se dožívají relativně vysokého věku – u všech tří rodů byl zaznamenán nejvyšší věk přes 10 let. Nejstarším zdokumentovaným dikobrazem na světě byl dikobraz srstnatonosý z pražské zoo, který žil přes 30 let.[3]

Stupeň ohrožení

[editovat | editovat zdroj]

Většina dikobrazů není ohrožena a v červeném seznamu druhů jsou vyhodnoceni jako málo dotčený druh. Jeden druh je však považován za zranitelný:

Zranitelný druh:

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b c d NOWAK, Ronald M. Walker's Mammals of the World. 6. vyd. Baltimore and London: Johns Hopkins University Press, 1999. 1921 s. Dostupné online. ISBN 0-8018-5789-9. S. 1644. (anglicky) 
  2. ↑ Mammal Species of the World [online]. 3. vyd. Bucknell University, 2009 [cit. 2013-12-28]. Kapitola Hystricognathi. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ V pražské zoo uhynul "dikobrazí Metuzalém" Ferda - nejstarší zdokumentované zvíře svého druhu na světě [online]. Ekolist.cz, 2012-05-31 [cit. 2013-12-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-30. 
  4. ↑ HEANEY, L., et al. Hystrix pumila [online]. IUCN, 2013 [cit. 2014-01-10]. (IUCN Red List of Threatened Species. Version 2013.2). Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]