Dikobrazovití | |
---|---|
Dikobraz obecný (Hystrix cristata) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Třída | savci (Mammalia) |
Řád | hlodavci (Rodentia) |
Podřád | dikobrazočelistní (Hystricomorpha) |
Čeleď | dikobrazovití (Hystricidae) G. Fischer, 1817 |
Rody | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dikobrazovití (Hystricidae) je čeleď hlodavců z podřádu Hystricomorpha a infrařádu Hystricognathi. Zahrnuje 3 rody s 11 druhy žijícími v jižní Evropě, Africe, jižní a jihovýchodní Asii.
Jde o větší hlodavce s podsaditým tělem, krátkýma nohama a krátkým nebo středně dlouhým ocasem. Jejich typickým znakem jsou bodliny nebo ostny, které pokrývají většinu těla. Obývají pouště, savany a lesy. Jde o většinou noční živočichy, kteří přes den přespávají v norách. Jsou to býložravci.
Dikobrazovití žijí v jižní Evropě, severní a střední Africe, jižní a jihovýchodní Asii. Obývají pouště, savany a lesy od úrovně moře až do nadmořské výšky 3 500 m n. m.[1]
Databáze savců Mammal Species of the World rozděluje dikobrazovité do tří rodů:[2]
Jde o středně velké až velké hlodavce s podsaditým tělem a ocasem, který u menších druhů dosahuje až poloviny délky těla, zatímco u větších druhů je krátký. Jejich tělo měří 350–930 mm, ocas má 25–260 mm. Váží 1,5 – 20 kg.[1] Jejich hlava, tělo a u některých rodů i ocas jsou pokryty ostny nebo bodlinami, které mohou být až 350 mm dlouhé. Celkové zbarvení jde do hněda nebo spíše do černa, ostny jsou často bíle žíhané.
Nohy mají krátké; na všech mají po 5 prstech, i když palec na předních nohách zakrněl. Mají malé oči a celkem 20 zubů: jejich zubní vzorec je
Samice mají 2 až 3 páry mléčných žláz, které jsou umístěny na bocích těla.
Jde o většinou noční živočichy, kteří přes den přespávají v jeskyních, skalních puklinách nebo norách. Některé druhy jsou společenské – bylo zjištěno až 10 jedinců v jedné noře.[1]
Jsou to býložravci, i když bylo pozorováno, že konzumují zdechliny a ohlodávají kosti.[1]
V jednom vrhu je obvykle jen jedno nebo dvě mláďata, která se rodí s otevřenýma očima a krátkými měkkými ostny. Přibližně po týdnu začínají ostny tvrdnout; v té době také mláďata opouštějí hnízdo.
Dikobrazi se dožívají relativně vysokého věku – u všech tří rodů byl zaznamenán nejvyšší věk přes 10 let. Nejstarším zdokumentovaným dikobrazem na světě byl dikobraz srstnatonosý z pražské zoo, který žil přes 30 let.[3]
Většina dikobrazů není ohrožena a v červeném seznamu druhů jsou vyhodnoceni jako málo dotčený druh. Jeden druh je však považován za zranitelný: