Dny zrady | |||
---|---|---|---|
Země původu | Československo | ||
Jazyk | čeština | ||
Délka | 227 min | ||
Žánr | drama | ||
Námět a scénář | Miloslav Fábera Otakar Vávra | ||
Režie | Otakar Vávra | ||
Obsazení a filmový štáb | |||
Hlavní role | Jiří Pleskot Bohumil Pastorek Gunnar Möller Jaroslav Radimecký Martin Gregor Bořivoj Navrátil | ||
Hudba | Zdeněk Liška | ||
Kamera | Jaromír Šofr | ||
Střih | Antonín Zelenka | ||
Výroba a distribuce | |||
Premiéra | 1. dubna 1973 | ||
Distribuce | Ústřední půjčovna filmů | ||
Předchozí a následující díl | |||
| |||
Dny zrady na FP, ČSFD, Kinoboxu, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dny zrady je dvoudílný československý dramatický film, který v roce 1973 natočil režisér Otakar Vávra.
Film, který si dal za úkol rekonstrukci události z roku 1938, popisuje události probíhající v období podpisu Mnichovské dohody (např. roztržky mezi henleinovci a československými vojáky na hranicích).
Film si zakládá na autenticitě, nicméně místy zkresluje dobové události (např. vyzdvihování role KSČ jako jediné skutečné obránkyně vlasti před Němci) a nelze jej brát jako hraný dokument událostí z roku 1938, vedoucích k podepsání Mnichovské dohody a odstoupení pohraničí. Vystupování klíčových osob a jejich dialogy jsou přes jejich tendenční ztvárnění autentické a souhlasící se skutečností.
Je třeba brát v úvahu rok natočení filmu a černobílé podání úlohy KSČ a SSSR na jedné straně a československé buržoazie, která je zde označena za jednoho z viníků mnichovského diktátu. Také nasazení obrněných transportérů OT-810 není reálné.
Na druhé straně je třeba ocenit velkolepou výpravu filmu spočívající ve velmi věrných a nákladných exteriérech a interiérech a herecké ztvárnění jednotlivých rolí. Také masové scény jsou jedním z poznávacích znamení filmů režiséra O. Vávry.
Expresivně jsou ztvárněny scény z pohraničí, včetně reálné události v Habartově, které líčí boj četnictva a vojáků s německými ordnery.
Překvapující je použití pravdivých, ač málo známých skutečností: