Dolní Žukov

Dolní Žukov
Dolní Žukov předhůří Beskyd
Dolní Žukov předhůří Beskyd
Lokalita
Charakterměstská část
ObecČeský Těšín
OkresKarviná
KrajMoravskoslezský kraj
Historická zeměSlezsko
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°43′12″ s. š., 18°35′28″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel1 318 (2021)[1]
Katastrální územíDolní Žukov (5,34 km²)
Nadmořská výška386 m n. m.
PSČ737 01
Počet domů342 (2011)[2]
Dolní Žukov
Dolní Žukov
Další údaje
Kód části obce23264
Kód k. ú.623261
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dolní Žukov (pol. Żuków Dolny, něm. Nieder Zu(c)kau) je část města Český Těšín. Dolní Žukov je také název katastrálního území o rozloze 5,34 km².[3] Původně šlo o samostatnou vesnici, nyní část obce. V Dolním Žukově funguje mateřská školka a v bývalé škole je provozována knihovna a společenské centrum.

Název

[editovat | editovat zdroj]

Jméno vesnice bylo odvozeno od osobního jména Žuk (totožného s obecným žuk - "brouk"). Význam místního jména byl "Žukův majetek". Přívlastek Dolní se používal od první čtvrtiny 16. století.[4]

Historie

[editovat | editovat zdroj]
Dolní Žukov kolem roku 1930

První písemná zmínka o obci je z 26. května 1229. Jedná se o listinu, v níž papež Řehoř IX. (1227–1241) potvrzuje, že obec Žukov (Zukow) je majetkem benediktinského klášteru ve městě Tyniec (nedaleko Krakova) a má tím pádem právo vybírat desátky. Benediktini také vybudovali dřevěný obranný dvůr, na jehož místě pak vznikl nynější zámeček v Chotěbuzi. V roce 1268 tyniečtí mniši obdrželi privilegium těžby soli pod obcí Szucowo. Poté až do XVI. století obec patřila klášteru v Orlové, který provozoval i hospody, a to nejen v Žukově, nýbrž i Těrlicku a Ostravě, jelikož v té době se na hlavních komunikacích pohybovalo mnoho kupců díky rozvinutému obchodu mezi Moravou a Polskem. Žukov se nacházel na důležité křižovatce obchodních cest (z Polska na Moravu a ze Slezska do bývalého Pruska). Další písemná zmínka z období středověku se dochovala z roku 1295. Jedná se o stížnost adresovanou diecézi ve městě Vratislav, a uvádějící, že některé obce, například Vendryně, Lištná či Žukov, neplatí církevní daň.[5]

Roku 1811 byl Dolní Žukov přefařen od těšínské farnosti k farnosti v Ropici.[6] K Českému Těšínu byl Dolní Žukov připojen 1. července 1960, do té doby šlo o samostatnou obec s vlastní samosprávou (starosta sídlil v dnešním domě č.p. 168). Díky blízkosti centra města, přírodní oblasti s přilehajícím golfovým hřištěm v Ropici a dopravní obslužnosti byla realizována masivní výstavba nových rodinných domů, v důsledku čehož se venkovský ráz mění k obrazu suburbie. Od roku 2005 je evidován 19% nárůst počtu obyvatel. V roce 2009 zde bylo evidováno 432 adres,[7] a v roce 2015 zde trvale žilo 1269 obyvatel.[8]

V rámci Dolního Žukova jsou používány tyto místní názvy: Šadový, Halamová kolonie, Sosní, Rakovec, Dědina a Stražůvka.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]

Dolní Žukov nemá katolický ani evangelický kostel. Věřící katolické denominace patřili pod farnost v Ropici. Vzhledem k absenci kostelní věže byla postavená zvonice (zvonek), která plnila například funkci umíráčků. V 19. století byl v Dolním Žukově nicméně založen evangelický hřbitov. Dále se zde nachází např. Pomník obětem nacismu.

Příroda

[editovat | editovat zdroj]

Do oblasti Dolního Žukova zasahují svahy Těšínské pahorkatiny, která patří k podhůří Beskyd. Nejvyšší bod dosahuje 386 m.[9] Jsou zde nádherné výhledy na celé pásmo Beskyd, Třineckou brázdu a Ostravsko-karvinskou aglomeraci. Při dobré viditelnosti lze dohlédnout i na vrcholky Západních Tater.

Beskydy zásadním způsobem ovlivňují vzdušné proudění při styku vzdušných mas polárních a subtropických. Uzavírají cestu teplým jižním větrům, avšak rovina k severu je otevřená severnímu proudění. Průměrná teplota na svazích Podbeskydské pahorkatiny je mezi 5° až 8°. Průměrný počet dnů s mlhou je 30,4 s vichřicí 31,8. Počet dnů se sněhovou pokrývkou je v průměru 60.[10]

Šadovský potok v Dolním Žukově

Podél Šadovského potoka se hojně vyskytuje rostlina hvězdnatec zubatý, lidově zvaný „těšíňanka“, latinsky Hacquetia epipactis, polsky Cieszynianka wiosenna.

Vodstvo

[editovat | editovat zdroj]

Povrchové i pramenité vody odvádí Šadovský (Sadový) potok. Pramení v H. Žukově a ústí do Olzy kousek za parkem Adama Sikory. Jeho celková délka je 4,97 km.[11]

Nerostné bohatství

[editovat | editovat zdroj]

Černé uhlí

[editovat | editovat zdroj]

Pod Dolní Žukov sahá okraj karbonského zdroje. Geologické průzkumy z roku 1956 potvrdily výskyt kamenného uhlí. Největší vrtná věž sahala do hloubky 1882 m a ukázala dobré zásoby uhlí. V 70. letech 20. století byla dokonce zvažována v Dolním Žukově výstavba hlubinného dolu.[12]

Zemní plyn

[editovat | editovat zdroj]

Pod Žukovem se vyskytovaly ložiska vázaná většinou na zvětralý a tektonicky porušený reliéf karbonu. Geneze těchto ložisek, tvořících se při vrcholech morfologických elevací karbonu není dosud jednoznačně objasněna. Názory, že jde o plyn vznikající při prouhelňování ložisek uhlí jsou zpochybňovány a jeho geneze je spojována s neoidními pochody a dávána do souvislosti se vznikem přírodních uhlovodíků.[13] Těžba plynu z žukovských jímek obnášela v roce 1965 celkem 3200 m³ za hodinu. Plyn měl vysokou výhřevnost 7800kcal/m³. Naleziště Žukov bylo těženo od roku 1949 do roku 1980. V současnosti funguje jako podzemní zásobník plynu. Stavba byla zahájena v roce 1997 a ukončena v roce 2000. Zásobník je v současné době provozován celkem 28 vtláčně-odběrovými sondami (vrty). Celé naleziště je vázáno na výskyt klastických třetihorních sedimentů spodního badenu, které vyplňují erozivní výmoly v karbonském podloží. Nepropustný nadložní kryt obsahující pelitické spodnobadenské sedimenty, jež jsou překryty nepropustnými příkrovy karpatské soustavy. Kolektorskou (uskladňovací) horninou jsou spodnobadenské pískovce až slepence o proměnlivé mocnosti, která narůstá od vrcholu struktury k okraji ložisek, a to od 5 do 80 m s průměrnou mocností 25 až 30 m.[14]

Železná ruda

[editovat | editovat zdroj]

Na hranicích Dolního Žukova, Horního Žukova a Ropice od konce 30. let 19. století do roku 1899 těžil pro Třinecké železárny, Hornický úřad Těšínské komory, železnou rudu. V povrchových šachtách pracovalo okolo 60 horníků, nejhlubší šachta byla hluboká 20 metrů. V roce 1864 došlo na jedné z šachet k výbuchu se smrtelným úrazem.[15]

Obyvatelstvo a kultura

[editovat | editovat zdroj]
Knihovna

V roce 1880 žilo v D. Žukově 682 obyvatel, 672 polské národnosti, 1 české a 9 německé. V roce 1910 1158 obyvatel, 1135 polské, 5 české a 14 německé národnosti. V roce 1921 1064 obyvatel, 442 polské, 585 české, 34 německé. V roce 1939 celkově 1161 obyvatel, 273 polské národnosti, 30 české, 577 německé a 280 slezské. V roce 1950 celkově v Dolním Žukově žilo 1055 obyvatel, 422 se hlásilo k národnosti polské, 584 české a 4 k jiné.[16]

Ve volbě prezidenta republiky, konané ve dnech 11. 1. – 12. 1. 2013 ve volebním okrsku číslo 19. (Dolní Žukov), zvítězil jako v jediném okrsku v Českém Těšíně, a to jak v prvním tak i ve druhém kole, kandidát TOP 09 Karel Schwarzenberg. Ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, konaných ve dnech 25. 10. – 26. 10. 2013, zvítězila v Dolním Žukově (volební okrsek 19.) strana Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová (KDU-ČSL).[17]

V Dolním Žukově působí od roku 1947 místní sdružení PZKO (Polski Związek Kulturalno-Oświatowy w Republice Czeskiej), od roku 2007 občanské sdružení Zvonek a od roku 2008 dynamicky se rozvíjející fotoklub Zvonek.

Doprava

[editovat | editovat zdroj]

Dolní Žukovem prochází mezinárodní dálnice D48 s návazností na polskou rychlostní silnici S52 a silnici I/11. Do Dolního Žukova je obsluhována pravidelná linka autobusu MHD č. 723.

Osobnosti

[editovat | editovat zdroj]

Galerie

[editovat | editovat zdroj]
  • Historický snímek ze čtyřicátých let minulého století. Dnešní křižovatka ulic Olšová a Pod Zvonek.
    Historický snímek ze čtyřicátých let minulého století. Dnešní křižovatka ulic Olšová a Pod Zvonek.
  • Hasičská zbrojnice
    Hasičská zbrojnice
  • Evangelický hřbitov
    Evangelický hřbitov
  • Těšínská Pahorkatina v Dolním Žukově, v pozadí Třinec a Těšínské Beskydy
    Těšínská Pahorkatina v Dolním Žukově, v pozadí Třinec a Těšínské Beskydy
  • Pohled na Dolní Žukov
    Pohled na Dolní Žukov

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu. 
  4. ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 829, 830.
  5. ↑ Czeslaw Gamrot, http://www.dolnizukov.ctesin.cz/dolnizukov.php Archivováno 26. 12. 2013 na Wayback Machine.
  6. ↑ Księgi metrykalne (1): Parafia rzymskokatolicka p.w. św. Marii Magdaleny w Cieszynie. przodkowiezcieszyna.blogspot.com [online]. [cit. 2022-10-03]. Dostupné online. 
  7. ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-07-10. 
  8. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2010-03-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-12-15. 
  9. ↑ Český Těšín, 50 LET MĚSTEM,Čepelák, rv 1973,48-023-73,str. 11
  10. ↑ Český Těšín, 50 LET MĚSTEM,Čepelák, rv 1973,48-023-73,str. 16
  11. ↑ http://cz.geoview.info/sadovsky_potok,81806617w#
  12. ↑ Přehled geologických poměrů Slezska, Frant. Drahný, Lhotského vlastivědný sborník slezský, část I. str. 93
  13. ↑ Archivovaná kopie. www.geofond.cz [online]. [cit. 2013-12-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-14. 
  14. ↑ Archivovaná kopie. www.odbornecasopisy.cz [online]. [cit. 2013-12-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-27. 
  15. ↑ Ropice-vesnice Těšínská, Stanislaw Zahradník, Obecní úřad ROPICE, 2004, str. 62.
  16. ↑ Zarys dziejów Śląska Cieszyńskiego,Měčislav Borák,wydal Komitet Czeskiej Rady Narodowej w Pradze, Advertis,r .1992,str. 205
  17. ↑ http://www.volby.cz/pls/ps2013/ps311?xjazyk=CZ&xkraj=14&xobec=598933&xokrsek=19&xvyber=8103

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Části města Český Těšín
Části obce
Ostatní