Drahé kovy

ikona
Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.
Drahé kovy
 
 
 
 
               
               
                                   
                                   
                                                               
                                                               
Krystalické zlato z Latrobe
(NHM Londýn, váha 717 g)

Drahé kovy je obecné označení pro vzácné kovové prvky (nebo jejich slitiny), které se užívaly a užívají jako platidla, na výrobu mincí, šperků a podobně. Mezi drahé kovy se obvykle počítá zlato, stříbro a v menší míře platina. Další kovy platinové skupiny (palladium, rhodium atd.) se užívají ve zlatnictví jako přísady a k pokovování.[1]

Vlastnosti a ceny

[editovat | editovat zdroj]

Kromě vzácného výskytu a tudíž vysoké ceny se drahé kovy vyznačují také vysokou specifickou hmotností, malou chemickou reaktibilitou (vysokou odolností), krásným vzhledem, dobrou zpracovatelností a elektrickou vodivostí. Od pravěku se užívaly jako ozdoby, na výrobu šperků nebo posvátných předmětů a velmi brzy i jako platidlo.[2] Od starověku se z nich razily mince a do poloviny 20. století se k nim vázala hodnota některých měn. Mince z drahých kovů mívaly přesně stanovenu váhu a ryzost, podobně jako ingoty, v nichž se dnes s drahými kovy obchoduje.

kov výskyt
v zem. kůře		 hustota
(g/cm3)		 teplota tání
(°C)		 cena 2009
(USD/kg)		 cena 2018
Rhodium 1×10−9 12,41 1964 46 200 77 804
Platina 5×10−9 21,45 1768 37 650 28 960
Zlato 4×10−9 19,30 1064 30 590 43 764
Palladium 1,5×10−8 12,02 1555 8 140 32 205
Stříbro 7,5×10−8 10,49 962 439 556

Naleziště

[editovat | editovat zdroj]
Světová produkce zlata
(V tunách za rok)

Při stoupajících cenách zejména zlata se jednak hledají nová naleziště, ale také nové technologie včetně recyklování odpadů a starých přístrojů. Roční produkce zlata se od roku 1900 zpětinásobila a dosahuje 2 500 tun ročně, produkce stříbra asi 20 000 tun. Mezi největší producenty zlata patřila v roce 2013 Čína, Austrálie, USA, Rusko, Peru a Jihoafrická republika, mezi producenty stříbra Mexiko, Kanada, Austrálie, Peru a USA.

Využití

[editovat | editovat zdroj]

Kvůli výborné elektrické vodivosti a odolnosti proti korozi se v současnosti velké množství zlata a stříbra spotřebuje v elektrotechnice, ve zdravotnictví a v dalších oborech. Velké množství stříbra spotřebovával fotografický průmysl. Velké množství zlata dnes slouží jako zlaté rezervy bank a jako soukromé investice.

Světový obchod

[editovat | editovat zdroj]

S drahými kovy se, jako s jiným zbožím, obchoduje jako s komoditou na světových burzách. Základní a nejznámější je burza Londýn, ta zveřejňuje průběžně výsledky obchodování tzv. London FIX a London SPOT. Cena London FIX se udává většinou dopolední a odpolední, tedy London FIX AM a London FIX PM, ale cena London SPOT je aktuální online cena jako je například Forex. Světová cena drahých kovů je základně udávaná v dolarech za trojskou unci (USD/oz). Světová cena drahého kovu za trojskou unci se pak může přepočítat na cenu za gram v českých korunách. Zde jsou grafy za uplynulé tři roky s přepočtem za gram v českých korunách a to pro zlato, stříbro, platinu, palladium, rhodium:

  • Statistika ceny zlata
    Statistika ceny zlata
  • Statistika ceny stříbra
    Statistika ceny stříbra
  • Statistika ceny platiny
    Statistika ceny platiny
  • Statistika ceny palladia
    Statistika ceny palladia
  • Statistika ceny rhodia
    Statistika ceny rhodia

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ K. Täubl, Zlatnictví, str. 19.
  2. ↑ K. Täubl, Zlatnictví, str. 11n.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Periodická tabulka prvků