Dysalotosaurus Stratigrafický výskyt: Svrchní jura, před 156 až 151 mil. let | |
---|---|
Kostra druhu Dysalotosaurus lettowvorbecki | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Třída | plazi (Sauropsida) |
Nadřád | dinosauři (Dinosauria) |
Řád | ptakopánví (Ornithischia) |
Podřád | Cerapoda |
Infrařád | Ornithopoda |
Čeleď | Dryosauridae |
Rod | Dysalotosaurus Wirchow, 1919 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dysalotosaurus ("nepolapitelný ještěr") byl rod menšího býložravého dinosaura. Patřil do čeledi pohyblivých ornitopodů dryosauridů (vzdáleně příbuzných například větším a později žijícím iguanodontům).
Dlouho byl řazen do příbuzného rodu Dryosaurus, ale novější studie tuto synonymii zavrhují. Dysalotosaurus byl tedy samostatný taxon. Dosahoval délky kolem 2,5 až 3 metrů[1] a hmotnosti přibližně 80 kg.[2]
Nejbližšími příbuznými tohoto rodu byly taxony Iyuku z rané křídy Afriky a Dryosaurus z pozdní jury Severní Ameriky.
Fosilie tohoto a dalších dinosaurů, objevených na lokalitě Tendaguru, byly dobře známé domorodým obyvatelům této oblasti již dlouho před příchodem evropských vědců.[3] Zkameněliny tohoto dinosaura byly oficiálně objeveny počátkem 20. století německou paleontologickou expedicí na slavné lokalitě Tendaguru (území dnešní Tanzanie). Sedimenty tohoto místa pochází z období svrchní jury (stupeň kimeridž, asi před 156 až 151 miliony let). Druh D. lettowvorbecki byl formálně popsán v roce 1919. Podrobný výzkum ontogeneze postkraniální části kostry dysalotosaura byl publikován roku 2018.[4]
V roce 2021 byla publikována studie pojednávající o hromadných objevech fosilních exemplářů u tohoto dinosauřího taxonu.[5]
V září roku 2011 vyšla vědecká studie německých paleontologů (Florian Witzmann a Oliver Hampe) z berlínského Museum für Naturkunde, kteří objevili stopy po Pagetově kostní nemoci na zkamenělinách dysalotosaura. Pokud se tento objev potvrdí, půjde o zdaleka nejstarší potvrzený projev virové infekce.