Za dětské vojáky jsou dle definice UNICEFu považovány všechny děti, které jsou jakýmkoliv způsobem zapojeny do pravidelné či nepravidelné ozbrojené skupiny. Nejen jako vojáci, nýbrž také jako poslíčci, kuchaři, nosiči nebo sexuální otroci.
Fenomén užití dětí ve válečných konfliktech je přítomný od počátků historie, avšak sílí od poslední třetiny 20. století v souvislosti s množstvím občanských válek, které vedou k rozvrácení společenských struktur v daných oblastech.
Odhaduje se, že dětí mladších 18 let je ve vojenských konfliktech po celém světě zapojeno okolo 300 000.[1][kdy?]
BUTLER, Rupert. Hitlerova mladá garda : dějiny Hitlerjugend. Praha: Columbus, 1997. 157 s. ISBN80-85928-42-6.
MEHARI, Senait. Nikdy jsem nechtěla zabíjet : příběh dívky mezi frontami. Praha: Vyšehrad, 2007. 251 s. ISBN978-80-7021-904-1.
RALPH-LEWIS, Brenda. Hitlerova mládež : Hitlerjugend ve válce a míru 1933-1945. Praha: Svojtka & Co, 2001. 192 s. ISBN80-7237-386-2.
WEISS, Sönke. Poslouchej, zabíjej nebo zemři : skutečný příběh malé dívky, bojující v armádě dětských vojáků. Frýdek-Místek: Alpress, 2007. 141 s. ISBN978-80-7362-498-9.
WINTERBERG, Yury; WINTERBERG, Sonya. Malé ruce ve velké válce : osudy dětí za první světové války. Praha: Knižní klub, 2014. 358 s. ISBN978-80-242-4542-3.